Starořečtina: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 4:
Předpokládané počátky vývoje sahají do 3. tisíciletí př. Kr., ale o této formě neexistují žádné doklady. Předpokládá se, že počátkem 2. tisíciletí př. Kr. prošla starořečtina poměrně rozsáhlým vývojem. V tomto stadiu bývá nazývána, podle místa objevení prvních nálezů, ''mykénštinou'', někdy též mykénskou řečtinou. Z [[Mykény|Mykén]] se v této době pravděpodobně dostala na [[Kréta|Krétu]]. Nejstarší písemné nálezy tohoto jazyka pochází zhruba z [[15. století př. n. l.|15. století př. Kr.]]. Z této doby bylo v Mykénách a na Krétě nalezeno několik nápisů a hliněných tabulek.
[[Písmo]] tohoto období je [[lineární písmo|lineární]] a v zásadě lze rozlišit dva typy označované jako „A“ a „B“. Přestože se od [[14. století př. n. l.|14. století př. Kr.]] nápisy vyskytovaly relativně běžně, za první literární dílo lze považovat až [[Homér]]ovu tvorbu.
V post homérském období se vydělilo aiolské, arkádsko-kyperské, iónsko-attické a západořecké [[nářečí]]. Prakticky jediným literárním jazykem stalo iónsko-attické nářečí, které se jako jediné vyvíjelo dále a ve [[4. století př. n. l.|4. století př. Kr.]] se z něj vyvinula [[koiné]], tj. řečtina období helénismu. O starořečtině lze hovořit zhruba do [[5. století]], kdy tento jazyk přešel do byzantské řečtiny.
| |||