|
== Toxicita ==
Pro dospělé osoby nejsou dusičnany v obvyklých koncentracích nebezpečné, jsou téměř netoxické, neboť se docela rychle dostávají z organizmuorganismu [[moč]]í. Otrava vzniká v případě požití extrémní dávky. Mezi příznaky dusičnanové intoxikace patří žízeň, [[Průjem|průjmy]], [[Kolika|koliky]], excitace a [[křeč]]e přítomné do 3 až 7 hodin po expozici. Činností [[Bakterie|bakterií]] v gastrointestinálním traktu může docházet k nepřímé toxicitě dusičnanů. Tyto bakterie snadno redukují dusičnany na dusitany, které svojí toxicitou vyvolávají vlastní otravu. Nejvyšší přípustná dávka je asi 3,5 mg/kg tělesné hmotnosti (kolem 245 mg). [[Evropský úřad pro bezpečnost potravin]] (EFSA) v červnu 2017 stanovil přijatelný denní příjem dusičnanů na 3,7 miligramu na kilogram tělesné hmotnosti a den.
Mezi další potíže způsobené příjmem dusičnanů se řadí inhibice růstového faktoru na úrovni [[Hypothalamus|hypothalamu]] a interference s metabolismem vitaminů A a E. Kompetitivní snížením příjmu jódu může způsobovat případný strumigenní účinek.<ref>{{Citace periodika
| datum vydání =
| datum přístupu = 10.12.2016
}}</ref> Doposud však nebyly předloženy přímé důkazy o souvislosti dusičnanů s karcinogenními účinky. V roce 2003, FAO/WHO Expert Committee on Food Additives prohlásiliprohlásil, že epidemiologické studie neprokázaly zvýšené riziko rakoviny s rostoucí spotřebou dusičnanů.
=== Dusičnany v pitné vodě ===
== Význam dusičnanů v lidské stravě ==
Navzdory výše zmiňovaným negativním efektům dusičnanů na zdraví přibývají důkazy o jejich zdravotní prospěšnosti. Redukcí dusitanů a dusičnanů ve formě nitritu, respektive nitrátu vzniká oxid dusnatý (NO). Ten ovlivňuje krevní tlak a [[Homeostáza|cévní homeostázu]]. Přibývají důkazy o tom, že biologickou aktivitu NO mohou zlepšit dusičnany a dusitany. Tento jev způsobí vazodilataci, inhibici krevních destiček a tím se dusičnany a dusitany podílípodílejí na kardiovaskularnímkardiovaskulárním zdraví<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Machha
| jméno = Ajay
}}</ref>.
Další potenciální skupinou využívajícíchvyužívající výhod působení dusičnanů, respektive dusitanů na dilataci cév jsou sportovci nebo lidé s vyšším fyzickým výkonem.
Vzhledem k těmto působenípůsobením na kardiovaskulární systém příjem dusičnanů v přiměřeném množství přináší zdravotní benefity. Bohatým zdrojem těchto látek je mimo jiné zelenina. Jejich množství kolísá a je ovlivněno klimatickými podmínkami, obecně jejsou ale dobrým zdrojem dusičnanů v rámci zeleniny salát, ředkvičky, špenát, celer a cukrová kukuřice. Konzumace těchto plodin přispívá k prevenci kardiovaskulárních onemocnění a zlepšuje celkovou kondici kardiovaskulárního systému<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Bailey
| jméno = Stephen J.
Do této skupiny náleží [[nitroglycerin]] či [[nitrocelulóza]].
[[Kyselina dusičná]] je schopna reagovat s [[alkoholy]] za vzniku [[Estery|esterů]]. Tyto látky mají na molekule navázanounavázánu skupinu NO<sub>3</sub><sup>-</sup>, kterýkterá se označuje předponou ''nitroxy'', ale je běžné se setkat s ''nitro''. Některé mají průmyslový význam, část má význam jako trhaviny a některé jsou důležitými biochemickými látkami. Část z nich lze vyrobit reakcí organické sloučeniny s kyselinou dusičnou za přítomnosti kyseliny sírové, nebo fosforečné (nelze tak připravit zejména [[hexogen|1,3,5-cyklotrimethylentrinitramin]], jelikož reaguje s kyselinou sírovou i fosforečnou. Jako alternativa se v tomto případě užívá [[dusičnan amonný]].) Zde je několik příkladů nitrátů:
== Galerie ==
| 