Wanda (kněžna): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 99.90.196.227 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Gampe značka: rychlé vrácení zpět |
m →Wanda v novodobé kultuře: o Dvořákově opeře přesun do subkap. |
||
Řádek 19:
Motiv Wandy býval často využíván k politickým aktualizacím, například jako doklad toho, že Polsku může vládnout žena ([[Hedvika z Anjou]], [[Anna Jagellonská (1523-1596)|Anna Jagellonská]]), nebo v protiněmecké propagandě (''Wanda leží v naší zemi, neboť nechtěla Němce'').
Pověst o Wandě je tématem řady polských literárních děl, zvláště z doby válek o samostatnost. O Wandě psal mj. [[Johann Wolfgang von Goethe]], drama nazvané ''Wanda'' napsal roku 1810 německý básník [[Zacharias Werner]] (1768-1823). Z výtvarných zobrazení Wandy je nejznámější obraz Maksymiliana Piotrowského ''Smrt Wandy'' z krakovské tržnice "Sukiennice" nebo cyklus "Dzieje Wandy" Michała Stachiewicza z cisterciáckého kláštera v Mogile u Krakova. Ten inspiroval [[Cyprian Kamil Norwid|Cypriana Kamila Norwida]] (1821-1883) k sepsání dramatu "Wanda" (1850). Rovněž chorvatský dramatik [[Matija Ban]] (1818–1903) učinil Wandu hlavní hrdinkou historické hry ''Vanda'' (1868
Za hrob Wandy je považován [[Wandina mohyla|Wandin vrch]] (''Kopiec Wandy'') poblíž [[Krakov]]a, nacházející se nyní na území [[Nowa Huta|Nowé Huty]], nedaleko vjezdu do kombinátu. Po Wandě je nazván i tamější nákupní dům, sídliště, sportovní stadión a most. Den jejích jmenin ([[23. červen]]) je současně dnem, kdy byla započata výstavba Nowé Huty (1949). Na vrcholu Wandina vrchu se od roku 1890 nachází pomník s Wandiným jménem a sochou orlice hledící na západ, který navrhl malíř [[Jan Matejko]] (1838-1893).
Řádek 34:
| datum_přístupu = 2020-07-31
}}</ref>
[[Antonín Dvořák]] napsal na téma pověsti o Wandě svou pátou operu (''[[Vanda (opera)|Vanda]]'', 1875).
== Odkazy ==
| |||