Dusičnan sodný: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
-neověřeno |
přesun informací z článku Dusičnany značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 51:
'''Dusičnan sodný''' ('''NaNO<sub>3</sub>''') je chemická sloučenina, vyskytující se v přírodě v podobě [[minerál|nerostu]] '''[[nitronatrit]]u''', je znám též pod označením '''chilský ledek'''. Dalším synonymem je '''nitratin'''.
Je bezbarvý, bílý, šedý nebo lehce zbarvený do žluta nebo hněda, průhledný, [[sklo|skelně]] lesklý, štěpný podle [[klenec|romboedru]]. [[Mohsova stupnice tvrdosti|tvrdost]] je 1,5–2, [[hustota]] 2,26 g/cm<sup>3</sup>. Tvoří celistvé agregáty, kůry, vyskytuje se i v [[krystal]]ech [[Krystalografická soustava#Kosočtverečná (romboedrická)|romboedrického]] typu. Je snadno rozpustný ve [[voda|vodě]], proto se vyskytuje především v aridních oblastech. Významná jsou kvartérní sedimentární ložiska nejasné geneze v poušti [[Atacama]] v [[Chile
Nitronatrit slouží od začátku [[18. století]] jako jediné přírodní dusíkaté [[hnojivo]] (dnes z více než 90 % nahrazen syntetickým ledkem a dalšími dusíkatými hnojivy).
Za tepla se rozkládá na [[dusitan sodný]] a kyslík podle rovnice▼
Sloučeniny dusíku slouží dále při výrobě [[buničina|buničiny]], [[plast]]ů, [[umělé vlákno|umělých vláken]] apod. Dusičnan sodný se pod označením '''E 251''' hojně užívá také v potravinářství jako [[Konzervace (potraviny)|konzervační]] přísada u masných výrobků. V [[pyrotechnika|pyrotechnice]] se používá jako [[okysličovadlo]].
Dusičnan sodný je silně hygroskopický a má tendenci na vzduchu navlhnout. Směsi vlhkého dusičnanu sodného s práškovým hliníkem nebo hořčíkem mají samozápalné vlastnosti.▼
▲Za tepla se rozkládá na [[dusitan sodný]] a [[kyslík]] podle rovnice:
: 2 NaNO<sub>3</sub> → 2 NaNO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub>
Se [[Síra|sírou]] hoří podle rovnice:
: 4 S + 2 NaNO<sub>3</sub> → 2 Na<sub>2</sub>S + N<sub>2</sub> + 3 SO<sub>2</sub>
== Výroba ==
Chilský ledek se zapsal do historie [[vodní doprava|lodní dopravy]]. Původně byl v lodních dokladech uváděn pod všeobecným názvem „hnojivo“, ale několik katastrof parníků, které ho převážely, vedlo k tomu, že byl přesunut do kolonky „vysoce nebezpečný náklad“, neboť se ukázalo, že hořící chilský ledek hašený směsí horké vody a páry (běžná praxe na parnících v případě požáru) má tendenci [[výbuch|explodovat]]. Došlo dokonce k případům, že explodující [[parník]] zničil celé přístavní město a potopil několik okolo kotvících lodí.{{Doplňte zdroj}}▼
Vyrábí se uměle reakcí [[Oxid dusnatý|oxidu dusnatého]], [[Oxid dusičitý|oxidu dusičitého]], [[Kyslík|kyslíku]] a [[Uhličitan sodný|uhličitanu sodného]]:
: NO + NO<sub>2</sub> + Na<sub>2</sub>CO<sub>3</sub> + O<sub>2</sub> → 2 NaNO<sub>3</sub> + CO<sub>2</sub>
▲Dusičnan sodný je silně hygroskopický a má tendenci na vzduchu navlhnout. Směsi vlhkého dusičnanu sodného s práškovým hliníkem nebo hořčíkem mají samozápalné vlastnosti.
Laboratorní příprava spočívá v [[Neutralizace|neutralizaci]] hydroxidu sodného kyselinou dusičnou dle následující rovnice:
: NaOH + HNO<sub>3</sub> → NaNO<sub>3</sub> + H<sub>2</sub>O
== Historie ==
▲Chilský ledek se zapsal do historie [[vodní doprava|lodní dopravy]]. Původně byl v lodních dokladech uváděn pod všeobecným názvem „hnojivo“, ale několik katastrof parníků, které ho převážely, vedlo k tomu, že byl přesunut do kolonky „vysoce nebezpečný náklad“, neboť se ukázalo, že hořící chilský ledek hašený směsí horké vody a páry (běžná praxe na parnících v případě požáru) má tendenci [[výbuch|explodovat]]. Došlo dokonce k případům, že explodující [[parník]] zničil celé přístavní město a potopil několik okolo kotvících lodí.{{Doplňte zdroj}}
== Odkazy ==
| |||