Kolibříkovití: Porovnání verzí

'''Kolibříci''', kteří tvoří samostatnou [[čeleď]] '''kolibříkovití''' (Trochilidae), jsou malí, často velmi nápadně zbarvení ptáci. Proto se jim také někdy říká „létající drahokamy“. Jde o endemické živočichy, kteří se vyskytují jen na americkém kontinentě. (V Česku a střední Evropě může být tento ptačí druh snadno zaměněn za [[Dlouhozobka svízelová|dlouhozobku]], což je ovšem motýl z čeledi [[lišajovití|lišajovitých]].) Kolibříci jsou velmi zdatnými letci. Za sekundu mohou mávnout křídly 12× až 90× (v závislosti na druhu), díky čemuž se mohou ve vzduchu doslova zastavit na místě. DokážouDokáží také vyvinout rychlost větší než 15 m/s (54 km/h), a jako jediní zástupci ptačí říše dokážoudokáží létat pozpátku. V současné době rozeznáváme přibližně 325–340 druhů (v závislosti na [[Taxonomie (biologie)|taxonomickém]] zařazení).

Kolibříci jsou ve velikosti viditelně odlišní, nejmenší zástupce celé čeledi, [[kalypta nejmenší]], je s 6 cmcentimetry délky a 2 gramy hmotnosti zároveň i nejmenším ptákem současného světa.<ref>{{Citace elektronického periodika

}} {{cs}}</ref> Největším zástupcem je naopak [[kolibřík velký]] (průměrně 21,5 cm dlouhý a až 20 gramů těžký). Většinou se jedná o nápadně zbarvené, štíhlé ptáky s malými končetinami. Kolibříci mají výborný zrak a dokážou rozeznat mnohem širší paletu barev než člověk.<ref>Mary Caswell Stoddard, Harold N. Eyster, Benedict G. Hogan, Dylan H. Morris, Edward R. Soucy, and David W. Inouye (2020). [https://www.pnas.org/content/early/2020/06/09/1919377117 Wild hummingbirds discriminate nonspectral colors.] ''Proceedings of the National Academy of Sciences.'' doi: https://doi.org/10.1073/pnas.1919377117</ref>

S výjimkou [[hmyz]]u mají kolibříci nejrychlejší [[metabolismus]] ze všech živočišných druhů. Důvodem je zejména velmi rychlý a pro tělo značně vytížujícívytěžující tlukot křídel. Za minutu přitom jeho [[srdceSrdce]] vykoná při námaze až 1260 tepů za minutu, zatímco v noci, kdy je jeho metabolismus značněptáka zpomalen, jeho výkon může tep klesnout až na 50–180 tepů/minúderů za minutu.

Živí se zejména nektarem rostlin, k čemuž jim napomáhá jejich dlouhý [[zobák]], který je často u různých druhů odlišný a specializovaný pro určitý druh květu. V potravě přitom zcela odmítáodmítají [[nektar]] s nižším zastoupením cukrů než 10 %. Kvůli tomu, že je nektar málo výživný, požírápožírají také drobný hmyz a jiné bezobratlé živočichy, zvláště pak v období rozmnožování.

Létáním a hledáním potravy tráví kolibříci pouze 10–15 % dne, zbývajících 75–80 % zaujímá odpočinek. I přesto však musí denně pozřít značně větší množství potravy, než je jehojejich celková hmotnost a musí tak denně navštívit stovky květů.

V období rozmnožování se samec nijak nepodílí na [[inkubace|inkubaci]] vajec, ani na krmení mláďat. Většina druhů si staví malé, velmi dobře maskované [[Ptačí hnízdo|hnízdo]], které buduje na větvích stromů nebo keřů. Velikost hnízda je značně odlišnárůzná, nejmenší přitom mohou dosahovat velikosti jedné poloviny skořápky vlašského ořechu. KladouKolibříci kladou obvykle 2 vejce, na kterých sedí 12–19 dnů.

[[Soubor:Calliope-nest.jpg|náhled|Samice [[Kolibřík Calliopin|kolibříka CalliopinehoCalliopina]] (''Selasphorus calliope'') při krmení mláďat]]