Jaderná zbraň: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
Řádek 71:
Téměř současně s prvním použitím jaderných zbraní začala být diskutována otázka jejich slučitelnosti s normami mezinárodního humanitárního práva (válečného práva). Červený kříž od počátku zastával názor, že jejich použití pravidlům pro vedení válek odporuje (toto stanovisko je opakovaně podporováno rezolucemi Mezinárodních konferencí ČK či jeho Rady delegátů<ref>Ze současné doby např. rezoluce Rady delegátů ČK a ČP z r. 2011 ([https://www.cervenykriz.eu/cz/mhp_zakazy/rez-nuklear-Geneve_2011.pdf on line])</ref>), a to zejména tzv. zásadě rozlišování.
 
Významným se stal posudek Mezinárodního soudního dvora "Legalita hrozby nebo použití jaderných zbraní" (1996), který byl zpracován na základě požadavku Valného shromáždění OSN a Světové zdravotnické organizace. Mezinárodní soudní dvůr zjistil, že eventuální použití jaderných zbraní podléhá pravidlům mezinárodního humanitárního práva. Dále konstatoval, že jejich ničivé účinky "nemohou být omezeny v prostoru ani v čase" a nalezl, že jejich případné použití by "obecně odporovalo pravidlům mezinárodního práva aplikovatelného v ozbrojených konfliktech, zejména principům a pravidlům práva humanitárního"<ref>LEGALITY OF THE THREAT OR USE OF NUCLEAR WEAPONS, ICJ Advisory opion of 8 July 1996 ([https://www.icj-cij.org/files/case-related/95/095-19960708-ADV-01-00-EN.pdf on line])</ref><ref>Jukl, M.: Ženevské úmluvy, obyčeje a zásady humanitárního práva. Praha: Český červený kříž, 2020. [https://www.cervenykriz.eu/cz/edicehnuti/Konvence20.pdf Dostupné on line].</ref> (nedal však odpověď např. na otázku, zda by použití jaderných zbraní bylo přípustné např. jako represálie v reakci na použití těchto zbraní druhou stranou ozbrojeného konfliktu, pokud by připřitom jejich nasazení bylybyla dodržena pravidla humanitárního práva).
 
Teprve v roce 2017 byla na půdě OSN sjednána Smlouva o zákazu jaderných zbraní, a to 122 hlasy, která svým smluvním stranám zakazuje nejen použití, ale i vlastnictví těchto zbraní. Nicméně jaderné mocnosti ani jejich spojenci (vč. České republiky) příjetí smlouvy nepodpořily a dosud nejsou ani mezi jejími signatáři<ref>Jaderné zbraně z pohledu MHP ([https://www.cervenykriz.eu/cz/mhp_jaderne.aspx webové stránky Českého červeného kříže])</ref>; z evropských zemí jsou smluvní stranou (2020) jen Irsko, Lichtenštejnsko, Rakousko a Svatý stolec.