Wikipedie

Letecká záchranná služba v Česku: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Robot: Opravuji 2 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
{{Aktualizovat}}
[[Soubor:PŘEHLED STANIC LZS ČR HEMS.png|náhled|Mapa rozložení stanic letecké záchranné služby v České republiceČesku|221x221pixelů]]'''Letecká záchranná služba v Česku''' zahájila činnost oficiálně 1. dubna 1987. Systém [[Letecká záchranná služba|letecké záchranné služby]] byl v [[Česká a Slovenská Federativní Republika|Československu]] vybudován mezi lety 1987–1992, i když záchranné lety probíhaly už od 30. let 20. století. O zavedení letecké záchranné služby na území Československa se začalo uvažovat v roce 1977. Průlomovým se stal rok 1985, kdy se zástupci Československa účastnili mezinárodního kongresu leteckých záchranných služeb v [[Curych]]u. Tento kongres vedl k sestavení týmu specialistů, jehož úkolem bylo vybudovat systém letecké záchranné služby srovnatelný s ostatními [[Evropa|evropskými]] zeměmi. U zrodu letecké záchranné služby stály především [[Sovětský svaz|sovětské]] [[vrtulník]]y [[Mil Mi-2]], které zpočátku sloužily na téměř všech stanicích. Po roce 1993, kdy došlo ke vzniku samostatných států [[Česko|Česká republikaČeska]] a [[SlovenskoSlovenska]], docházelo k transformaci letecké záchranné služby, často se měnili provozovatelé, stejně jako vrtulníky.
 
[[Česko]] je v současné době pokryto sítí 10 provozních stanic letecké záchranné služby. Ta patří k nejhustším v Evropě. O provoz letecké záchranné služby se dělí jak soukromí provozovatelé, kteří provozují osm stanic, tak státní subjekty, které zajišťují provoz na dvou stanicích. Čtyři stanice zajišťují noční provoz pro území celé České republikyČeska, šest stanic má omezenou provozní dobu od východu do západu [[slunce]]. Akční [[Poloměr|rádius]] vrtulníků letecké záchranné služby má rozsah cca 70 [[Kilometr|km]], který odpovídá doletové době 18 až 30 [[Minuta|minut]] od přijetí tísňové výzvy. Letecká záchranná služba je nedílnou součástí [[Integrovaný záchranný systém|integrovaného záchranného systému]].
 
Cena vzletu vrtulníku může činit až 150 000 Kč.{{Fakt/dne|20180302081126|}}
Řádek 9:
{{Viz též|Letecká záchranná služba na Slovensku}}
[[Soubor:Dny NATO 2012, Mil Mi-2 0711 (01).jpg|thumb|Vrtulník Mi-2 s [[Imatrikulace (letectví)|imatrikulací]] 0711 sloužil v 90. letech na stanicích letecké záchranné služby [[Kryštof 07]] a [[Kryštof 17]]]]
První zdokumentovaný let na území [[Československo|Československa]] se [[Úraz|zraněným]] [[člověk]]em na palubě proběhl 27.&nbsp;srpna 1956,<ref name="vrt01" /> ačkoliv historie záchranných letů sahá až do 30.&nbsp;let.<ref name="Vykoukal" /> Záchranný let provedli příslušníci [[Československá armáda|Československé armády]] s&nbsp;[[vrtulník]]em [[Mil Mi-4]]. Raněného přepravovali z&nbsp;[[Terezín]]a do [[Ústřední vojenská nemocnice|Ústřední vojenské nemocnice]] vev [[Střešovice|Střešovicích]]Praze.<ref name="vrt01" /> Další významný záchranný let proběhl až v&nbsp;únoru 1960, kdy byli vrtulníkem Mi-4 transportováni tři zranění [[Havíř|horníci]].<ref name="vrt01" /><ref name="vrt02" /> V&nbsp;průběhu 60.&nbsp;let probíhaly další záchranné lety, ale ty byly spíše ojedinělé. V&nbsp;roce 1965 vypomáhaly vrtulníky při záchraně osob během [[Povodeň|povodní]] a v&nbsp;témže roce proběhla první záchranná akce také ve [[Vysoké Tatry|Vysokých Tatrách]].<ref name="vrt01" /><ref name="Vykoukal" /> Systém [[Letecká záchranná služba|letecké záchranné služby]] neexistoval a o&nbsp;jeho vybudování se ani neuvažovalo.
 
O&nbsp;vybudování systému organizované letecké záchranné služby na území [[Československá socialistická republika|Československé socialistické republikyČeskoslovenska]] se začalo uvažovat teprve v&nbsp;roce [[1977]].<ref name="vrt01" /><ref name="Fojtík50" /> [[Federální ministerstvo vnitra]], [[Ministerstvo zdravotnictví České republiky|ministerstvo zdravotnictví]] a [[Ústav národního zdraví]] začaly shromažďovat informace o&nbsp;provozu letecké záchranné služby v&nbsp;ostatních [[Evropa|evropských zemích]]. Pozornost byla soustředěna především na počet a zaměření letů, ale sbíraly se informace také o&nbsp;stanovištích a používaných vrtulnících letecké záchranné služby.<ref name="Fojtík50" /> V&nbsp;roce 1980 proběhl v&nbsp;[[Mnichov]]ě první mezinárodní [[Konference|kongres]] leteckých záchranných služeb [[AIRMED 80]].<ref name="vrt01" /> O&nbsp;čtyři roky později, v&nbsp;roce 1984, proběhl první let s&nbsp;[[lékař]]em na palubě.<ref name="Fojtík50" /> Původní koncept počítal s&nbsp;vybudováním sítě letecké záchranné služby, která bude čítat 12 stanic.<ref name="Fojtík50" /> Ty měly být rozmístěny na strategických místech v&nbsp;okolí [[Dálnice|dálnic]], velkých [[Město|městských]] [[Aglomerace|aglomerací]] a [[Turistika|turisticky]] významných oblastí.<ref name="Fojtík50" /> Významným se stal rok 1985, kdy v&nbsp;[[Curych]]u proběhl druhý mezinárodní kongres leteckých záchranných služeb [[AIRMED 85]].<ref name="vrt01" /> Kongresu se účastnili také zástupci Československa. Tento kongres vedl k&nbsp;sestavení týmu specialistů, který měl v&nbsp;průběhu následujících let vybudovat v&nbsp;Československu síť letecké záchranné služby.<ref name="vrt01" />
 
Letecká záchranná služba zahájila na území Československa činnost oficiálně 1.&nbsp;dubna 1987 v&nbsp;7:15.<ref name="Vykoukal" /><ref name="Fojtík50" /><ref name="vrt03" /> Jednalo se o&nbsp;zkušební provoz pro oblast [[Praha|Prahy]] a [[Středočeský kraj|Středočeského kraje]]. Pražský Ústav národního zdraví vyčlenil pro leteckou záchrannou službu zdravotnický personál, [[Letecká správa Federálního ministerstva vnitra]] poskytla vrtulníky a [[Československá státní pojišťovna]] zajistila [[Finance|finanční]] krytí projektu.<ref name="vrt01" /><ref name="Fojtík50" /> První etapa zkušebního provozu probíhala do 30.&nbsp;května 1987 a zajišťovala ji Letecká správa Federálního ministerstva vnitra, druhá etapa probíhala od 15.&nbsp;července do 30.&nbsp;září 1987 a chod letecké záchranné služby zajišťoval [[státní podnik]] [[Slov-Air]].<ref name="vrt03" /> Stanice přešla do nepřetržitého denního provozu až 1.&nbsp;dubna 1988.<ref name="Fojtík51" /> Prvním provozovaným vrtulníkem byl stroj [[Mil Mi-2]].<ref name="vrt03" />
Řádek 99:
== Historie v&nbsp;Česku ==
[[Soubor:Eurocopter AS 355 F2 OK-AIB.jpg|thumb|Vrtulník [[Eurocopter AS 355|Eurocopter AS 355 F2 Ecureuil 2]] s&nbsp;[[Imatrikulace (letectví)|imatrikulací]] ''OK-AIB'' sloužil v&nbsp;90.&nbsp;letech na stanici [[Kryštof 05]] v&nbsp;[[Ostrava|Ostravě]]]]
Se vznikem samostatnýchsamostatného států [[Česko|Česká republika]]Česka a [[Slovensko|Slovenská republika]]Slovenska došlo také k&nbsp;rozdělení letecké záchranné služby. Česko převzalo jedenáct stanic, Slovensko sedm. Již v&nbsp;roce 1990 vznikaly v&nbsp;Československu první [[Nestátní nezisková organizace|nestátní]] letecké [[společnost]]i, které od roku 1992 přebíraly provoz letecké záchranné služby na některých provozních stanicích, především na stanicích, kde působil státní podnik Slov-Air. Na počátku roku 1993 zajišťovala [[Armáda České republiky]] provoz letecké záchranné služby na stanicích [[Kryštof 07]] v&nbsp;[[Plzeň|Plzni]], [[Kryštof 13]] v&nbsp;[[České Budějovice|Českých Budějovicích]] a [[Kryštof 17]] v&nbsp;[[Havlíčkův Brod|Havlíčkově Brodě]]. [[Letecká služba Policie ČR]], nový letecký policejní útvar, zajišťoval svými prostředky chod letecké záchranné služby na stanicích [[Kryštof 01]] v&nbsp;[[Praha|Praze]] a [[Kryštof 06]] v&nbsp;[[Hradec Králové|Hradci Králové]].<ref name="vrt07" /> Na ostatních šesti provozních stanicích působily soukromé společnosti [[Alfa-Helicopter]] a [[DSA (společnost)|DSA]].<ref name="vrt08" /><ref name="vrt09" /> Počátek 90.&nbsp;let 20.&nbsp;století se nesl ve znamení obměny leteckého parku. Na všech stanicích sloužily dosluhující stroje [[Mil Mi-2]] a jak Armáda ČR, tak také Letecká služba Policie ČR i&nbsp;soukromí dopravci si uvědomovali, že je potřeba modernizovat letecký park. Ve službě se tak od roku 1992 objevovaly modernější vrtulníky [[Bell 206]], [[Bell 412]], [[PZL Kania]], [[Eurocopter AS 355|Eurocopter AS 355 Ecureuil 2]], [[MBB Bo 105]] a další.
 
V&nbsp;následujících letech docházelo často také ke změnám provozovatelů. Například k&nbsp;1.&nbsp;lednu 1995 ukončila Armáda ČR provoz letecké záchranné služby na stanici Kryštof&nbsp;13 v&nbsp;Českých Budějovicích a provoz převzala soukromá společnost [[Helicopter]]. Naopak 1.&nbsp;ledna 2005 přebrala provoz letecké záchranné služby na stanici Kryštof&nbsp;04 v&nbsp;Brně Letecká služba Policie ČR. Původně provoz zajišťovala soukromá společnost. K&nbsp;zatím poslední změně provozovatele došlo 1.&nbsp;ledna 2009, kdy na stanicích [[Kryštof 04]] v&nbsp;[[Brno|Brně]] a [[Kryštof 06]] v&nbsp;[[Hradec Králové|Hradci Králové]] ukončila provoz [[Letecká služba Policie ČR]], provoz stanice Kryštof&nbsp;04 převzala společnost [[Alfa-Helicopter]] a provoz stanice Kryštof&nbsp;06 převzala společnost [[DSA (společnost)|DSA]].<ref name="vrt05" /><ref name="ZZSJMK" /><ref name="ČT01" /><ref name="vrt06" />
Řádek 113:
Akční [[Poloměr|rádius]] vrtulníků letecké záchranné služby má rozsah cca 70 [[Kilometr|km]], který odpovídá doletové době 18<ref name="ÚSZSMSK" /> až 30<ref name="RR52011" /> [[Minuta|minut]] od přijetí tísňové výzvy. V&nbsp;současné době je letecká záchranná služba zajištěna v&nbsp;10 [[Kraje v Česku|krajích]]. Oblast [[Karlovarský kraj|Karlovarského kraje]] je pokryta především vrtulníkem ze stanice Kryštof&nbsp;07 z&nbsp;[[Plzeňský kraj|Plzeňského kraje]],<ref name="Líně01" /> [[Pardubický kraj]] má leteckou záchrannou službu zajištěnou převážně ze stanice Kryštof&nbsp;06 z&nbsp;[[Královéhradecký kraj|Královéhradeckého kraje]]<ref name="zpráva" />, [[Zlínský kraj]] je pokryt ze stanic Kryštof&nbsp;04 z&nbsp;[[Jihomoravský kraj|Jihomoravského kraje]], Kryštof&nbsp;09 z&nbsp;[[Olomoucký kraj|Olomouckého kraje]] a Kryštof&nbsp;05 z&nbsp;[[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezského kraje]] a oblast [[Středočeský kraj|Středočeského kraje]] je pokryta ze stanice Kryštof 01 v&nbsp;[[Praha|hl. m. Praze]] .<ref name="ZZSZK" />
 
Některé oblasti České republikyČeska se nacházejí mimo akční rádius jakéhokoliv vrtulníku letecké záchranné služby, samotná letecká záchranná služba je ale zajištěna na celém území Česka, pouze v&nbsp;některých místech s&nbsp;delší doletovou dobou. Vlastní základny letecké záchranné služby nemají Pardubický kraj, Zlínský kraj, Středočeský kraj a Karlovarský kraj. Síť stanic letecké záchranné služby na území České republikyČeska přesto patří k&nbsp;nejhustším v&nbsp;[[Evropa|Evropě]].<ref name="RR52011" />
 
V roce 2013 byla ve Zlínském kraji podepsána petice pro zřízení stanoviště letecké záchranné služby ve Zlíně, o její zřízení usiloval kraj i v roce 2017.<ref name="LZSZlín" /><ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 135:
 
=== Volací znak ===
[[Soubor:Alfa Helicopter - EC-135T-2+.jpg|thumb|Vrtulník Eurocopter EC 135 T2+ jako [[Kryštof 09]] v&nbsp;[[Olomoucký kraj|Olomouckém kraji]]]][[Volací značka|Volacím znakem]] vrtulníků letecké záchranné služby na území Česka je kombinace jména [[Kryštof]] a [[Číslo|čísla]] – například [[Kryštof 01]] v&nbsp;[[Praha|Praze]].<ref name="NovinkyKryštof" /> V&nbsp;současné době je používáno deset volacích znaků v&nbsp;rozsahu čísel 01–18. Po rozpadu Československa zůstaly zachovány původní volací znaky na území České republikyČeska, na [[Slovensko|Slovensku]] získaly vrtulníky letecké záchranné služby nové volací znaky. Jméno Kryštof bylo převzato po [[Svatý Kryštof|svatém Kryštofovi]], který je mimo jiné také [[patron]]em leteckých záchranářů.<ref name="Kryštof" /> Toto jméno je používáno jako volací znak vrtulníků letecké záchranné služby i&nbsp;v&nbsp;některých dalších evropských zemích (na Slovensku ''Krištof'', v&nbsp;[[Německo|Německu]] ''Christoph'', v&nbsp;[[Rakousko|Rakousku]] ''Christophorus'').
 
=== Posádka vrtulníku ===
Řádek 142:
=== Noční provoz ===
[[Soubor:Kryštof 05 OK-DSE (01).JPG|thumb|Vrtulník Eurocopter EC 135 T2+ zajišťuje noční provoz ze stanice Kryštof&nbsp;05 v&nbsp;[[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]]]]
V&nbsp;současné době je území České republikyČeska pokryto v&nbsp;[[Noc|nočních]] hodinách pěti vrtulníky letecké záchranné služby, jejichž provoz je v&nbsp;noci omezen pouze pro neodkladné sekundární a ambulanční lety. V&nbsp;nočním režimu fungují stanice Kryštof&nbsp;01 v&nbsp;Praze, Kryštof&nbsp;04 v&nbsp;Brně, Kryštof&nbsp;05 v&nbsp;Ostravě, Kryštof&nbsp;07 v&nbsp;Plzni a Kryštof&nbsp;13 v&nbsp;Bechyni u Českých Budějovic. Ostatní stanice fungují v&nbsp;[[den]]ní době limitované východem a západem [[slunce]], nejdříve však od 6:30 a nejpozději do 21:00. Všechny čtyři stanice v&nbsp;nočních hodinách zajišťují lety pro celé území Česka, stanice Kryštof&nbsp;01, Kryštof&nbsp;07
a Kryštof&nbsp;13 především pro oblast [[Čechy|Čech]] a stanice Kryštof&nbsp;04 a Kryštof&nbsp;05 pak především pro oblast [[Morava|Moravy]] a [[České Slezsko|Slezska]]. Do 29.&nbsp;února 2012 fungovala v&nbsp;nepřetržitém nočním provozu stanice Kryštof&nbsp;09 v&nbsp;Olomouci.<ref name="Mediafax"/><ref name="ČTBrno"/> 1.&nbsp;března 2012 byl noční provoz ukončen na stanici letecké záchranné služby Kryštof&nbsp;09 v&nbsp;Olomouci a byl trvale zaveden na stanici Kryštof&nbsp;04 v&nbsp;Brně.<ref name="Mediafax"/><ref name="ČTBrno"/> Ke změně došlo především pro lepší pokrytí Moravy v&nbsp;nočních hodinách.
 
Řádek 164:
== Budoucnost ==
[[Soubor:ZZS KHK, letecký záchranář.jpg|thumb|221x221bod|Ukázka figuríny českého záchranáře letecké záchranné služby při záchraně pacienta v podvěsu]]
Soukromí dopravci na území České republikyČeska mají provoz letecké záchranné služby uzavřen [[Smlouva|smluvně]] s&nbsp;[[Ministerstvo zdravotnictví České republiky|Ministerstvem zdravotnictví ČR]] do roku 2016.<ref name="iDNES1"/> Provoz letecké záchranné služby zajištěný státními subjekty neodpovídá zvyklostem evropských zemí. Ve většině evropských zemí je letecká záchranná služba zajišťována výhradně nestátními provozovateli. V&nbsp;České republiceČesku nestátní společnosti provozují osm stanic, na dvou stanicích slouží trvale vrtulníky státních institucí. Jak Armáda ČR, tak Letecká služba Policie ČR nespadají organizačně pod [[Úřad pro civilní letectví]].
 
V&nbsp;roce 2011 vyjádřili poslanci zdravotního výboru nespokojenost s&nbsp;provozem letecké záchranné služby, kterou zajišťují soukromí dopravci.<ref name="iDNES1"/><ref name="155ka"/> Vadí jim především vysoká cena za provoz a trvalou pohotovost pracovníků. Jako možné řešení navrhli zajišťovat leteckou záchrannou službu na větším počtu stanic Armádou ČR a Leteckou službou Policie ČR. Letky obou organizací mají letecké kapacity k&nbsp;zajištění většího počtu stanic. Soukromí provozovatelé mají však provoz letecké záchranné služby smluvně uzavřen s&nbsp;ministerstvem zdravotnictví až do roku 2016.<ref name="iDNES1"/>
Řádek 173:
První [[vrtulník]]y, které se začaly používat pro transport zraněných, byly stroje [[Mil Mi-4]]. Tento typ vrtulníku byl použit i&nbsp;při první záchranném letu v&nbsp;roce 1956.<ref name="vrt01"/> V&nbsp;roce 1962 byl pro transport zraněných zkoušen také vrtulník [[Mil Mi-1]], ale ten se neosvědčil.<ref name="vrt01"/> Vrtulníky Mi-1 nedisponovaly [[Zdravotnická zástavba|zdravotnickou zástavbou]] tak, jako je tomu dnes, ale měly po stranách [[Trup letadla|trupu]] umístěny sanitní [[Gondola|gondoly]].<ref name="vrt01"/> Od roku 1977, kdy se začala sbírat data pro provoz [[Letecká záchranná služba|letecké záchranné služby]], hledali příslušníci Federálního ministerstva vnitra vhodný vrtulník. Tím se stal lehký [[Sovětský svaz|sovětský]] vrtulník [[Mil Mi-2]], který byl vyráběn v&nbsp;[[Polsko|polském]] závodě [[PZL-Świdnik|WSK PZL Świdnik]]. Vrtulníky Mi-2 stály v&nbsp;roce 1987 u&nbsp;zrodu letecké záchranné služby na území [[Československá socialistická republika|Československa]].<ref name="vrt01"/><ref name="Fojtík106"/> Ani tyto stroje nebyly standardně vybavené zdravotnickou zástavbou. Přestavbu prvních vrtulníků Mi-2, které začaly létat ve prospěch letecké záchranné služby, provedli členové [[Letecká správa Federálního ministerstva vnitra|Letecké správy Federálního ministerstva vnitra]].<ref name="Fojtík50"/> Téměř všechny stanice letecké záchranné služby na území Československa byly zpočátku obsazeny právě stroji Mi-2.
 
Počátek 90.&nbsp;let znamenal pro leteckou záchrannou službu na území Československa a později České republikyČeska obrovský rozmach. Na všech stanicích sloužily dosluhující stroje Mil Mi-2 a jak [[Armáda České republiky|Armáda ČR]], tak také [[Letecká služba Policie ČR]] i&nbsp;soukromí dopravci si uvědomovali, že je potřeba modernizovat letecký park.
 
=== Policejní záchranné vrtulníky ===
Řádek 191:
První nestátní leteckou [[společnost]]í, která provozovala na území [[Česká a Slovenská Federativní Republika|Československa]] leteckou záchrannou službu, se stala společnost [[Alfa-Helicopter]].<ref name="Alfa1"/> Od počátku 90.&nbsp;let 20.&nbsp;století vznikaly také další letecké společnosti, jejichž nosným programem se stal provoz letecké záchranné služby. V&nbsp;Česku to byla především společnost [[DSA (společnost)|DSA]], která leteckou záchrannou službu provozuje od roku 1993<ref name="vrt08"/><ref name="DSA2"/> a na [[Slovensko|Slovensku]] se dominantním provozovatelem této služby stala společnost [[Air - Transport Europe]].<ref name="VZZS"/> Mezi další nestátní subjekty, které v&nbsp;minulosti zajišťovaly provoz letecké záchranné služby na území Česka, patřily společnosti [[Helicopter]] a Aerocentrum.<ref name="vrt15"/><ref name="vrt16"/>
 
Společnost Alfa-Helicopter začala provozovat leteckou záchrannou službu na stanicích [[Kryštof 04]] v&nbsp;[[Brno|Brně]] a [[Kryštof 09]] v&nbsp;[[Olomouc]]i v&nbsp;roce 1992.<ref name="vrt09"/> Na obou stanicích sloužily zpočátku vrtulníky [[Mil Mi-2]], ale již v&nbsp;průběhu roku 1992 se na obou stanicích objevily nové vrtulníky [[Bell 206|Bell 206L-3]].<ref name="vrt09"/> Od 1.&nbsp;ledna 1993 provozuje společnost Alfa-Helicopter leteckou záchrannou službu také na stanici [[Kryštof 12]] v&nbsp;[[Jihlava|Jihlavě]], kde od roku 1994 sloužil vrtulník Bell 206L-3.<ref name="vrt09"/> Ve službě se později objevují modernější vrtulníky Bell 206L-4. V&nbsp;roce 2002 se v&nbsp;Česku objevuje nový vrtulník [[Bell 427]], který je pro potřeby letecké záchranné služby nasazen ve světové premiéře.<ref name="Alfa2"/> I&nbsp;přesto, že vrtulník tou dobou nebyl v&nbsp;[[Česko|České republice]]Česku certifikován, získal tříměsíční povolení k&nbsp;letům pro potřeby letecké záchranné služby.<ref name="vrt18"/> V&nbsp;letech 2009 a 2010 jsou do provozu uvedeny dva nové moderní vrtulníky Eurocopter EC 135 T2+, které slouží na stanicích Kryštof&nbsp;04 a Kryštof&nbsp;09.<ref name="vrt09"/> Společnost Alfa-Helicopter je jediná společnost na světě, která pro potřeby letecké záchranné služby využívá vrtulníky Bell 427.<ref name="RR32011"/>
 
Společnost [[DSA (společnost)|DSA]] začala leteckou záchrannou službu provozovat 1.&nbsp;ledna 1993 na stanicích [[Kryštof 05]] v&nbsp;[[Ostrava|Ostravě]], [[Kryštof 15]] v&nbsp;[[Ústí nad Labem]] a [[Kryštof 18]] v&nbsp;[[Liberec|Liberci]].<ref name="vrt08"/> Letecká záchranná služba byla zpočátku zajišťována také vrtulníky Mil Mi-2, ale od roku 1996 se ve službě objevovaly modernější vrtulníky [[Eurocopter AS 355|Eurocopter AS 355 F2 Ecureuil 2]].<ref name="vrt08"/> V&nbsp;lednu 2003 představila společnost DSA modernější vrtulník [[Eurocopter EC 135|Eurocopter EC 135 T1]]. Tento typ vrtulníku se v&nbsp;Česku objevil ve službách letecké záchranné služby vůbec poprvé.<ref name="RR32011"/> Na konci roku 2004 a začátkem roku 2005 byly dodány tři zcela nové vrtulníky Eurocopter EC 135 T2, které nahradily starší stroje na stanicích Kryštof&nbsp;05, Kryštof&nbsp;15 a Kryštof&nbsp;18.<ref name="vrt08"/> V&nbsp;roce 2009 zakoupila společnost DSA nejnovější vrtulník Eurocopter EC 135 T2+.<ref name="vrt08"/>
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Letecká_záchranná_služba_v_Česku“