Řád svatého Konstantina (a Heleny): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 39:
Esterházyho velkorysý přístup k rozšiřování členské základny měl i negativní důsledky. Někteří noví členové – zejména z řad ruské minority v Česku – totiž byli, jak se později zjistilo, zapleteni do organizovaného zločinu, což způsobilo, že se pravoslavné bratrstvo načas v negativním smyslu dostalo do centru zájmu médií.<ref>https://www.pressreader.com/czech-republic/mf-dnes/20080623/281573761452914</ref> S organizací byly spojovány i některé kontroverzní osoby (např. lékař [[Jaroslav Barták (lékař)|Jaroslav Barták]]), které se ale ve skutečnosti členy nikdy nestaly.<ref><nowiki>https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/bartaka-resi-i-v-teplicich-pri-pitce-samozvaneho-radu-napadl-recepcni.A110907_164702_usti-zpravy_alh</nowiki> </ref>
[[Soubor:Prohlášení Řádu sv. Konstantina a Heleny a stavropigiální bratrstvo.jpg|vlevo|náhled|Prohlášení Řádu sv. Konstantina (a Heleny) za stavropigiální bratrstvo (2006)]]
Situace se změnila až po smrti Esterházyho, respektive rezignaci jeho nástupce Vladimíra Valdeckého roku 2006. Tehdy byl zvolen velmistrem pravoslavný kněz Eugen Freimann, který již od roku 2000 zastával úřad administrátora. Pod jeho vedením byla organizace tehdejším pravoslavným arcibiskupem pražským [[Kryštof (arcibiskup)|Kryštofem]], metropolitou českých zemí a Slovenska za [[Stavropegie|stavropigiální]], a o dva roky později registrována v celosvětovém katalogu pravoslavných institucí.
[[Soubor:Archimandrita Eugen Freimann.jpg|náhled|upright=1|Archimandrita [[Eugen Freimann]]]]
Nedlouho poté ovšem byla pověst organizace opět vážně poškozena, nyní v souvislosti s hlubokým rozkolem v české pravoslavné církvi.<ref>http://www.christnet.eu/clanky/5395/cesti_pravoslavni_chteji_zalozit_kvuli_sporum_uvnitr_cirkve_novou.url</ref> Ta byla mj. způsobena sílícím postavením ruských věřících, kteří odmítali českými členy propagované sblížení mezi západní a východní církví a začali prosazovat výlučnou orientaci na moskevský patriarchát. Údajně právě kvůli tomuto tlaku došlo roku 2013 k rezignaci pravoslavného arcibiskupa českých zemí [[Kryštof (arcibiskup)#Kauza StB|Kryštofa]], který byl také spojen s Řádem sv. Konstantina (a Heleny). Hlava organizace, archimandrita Eugen Freimann, byl navíc již několik let předtím nařčen ze spolupráce s [[Státní bezpečnost|StB]] a dále též obviněn ze znásilnění a z krádeže, žádné z obvinění však nebylo prokázáno. Žalující byl dokonce 3. února 2011 odsouzen za zločin křivého obvinění a v tisku byla otištěna omluva.<ref>Respekt, č. 46, 2011, s. 7.</ref> V roce 2013 mu byl posvátným synodem české pravoslavné církve zakázán výkon kněžské služby.<ref>Artur Janoušek: ''Teplický kněz, kvůli němuž odstoupil vladyka Kryštof, nesmí sloužit''. In: www.idnes.cz 17. dubna 2013 ([https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/teplicky-pravoslavny-knez-evzen-freimann-nesmi-slouzit.A130416_163242_usti-zpravy_alh dostupné on-line]). [cit. 15. 1. 2020]</ref> Po vytvoření [[Pravoslavná církev Ukrajiny|Pravoslavné církve Ukrajiny]], která získala roku 2019 status [[Autokefální církev|autokefální církve]], se Řád sv. Konstantina (a Heleny) orientuje na spolupráci výhradně s Kyjevem. Již roku 2017 byl Eugen Freimann hlavou Pravoslavné církve Ukrajiny jmenován do čestné funkce [[Archimandrita|archimandrity]].
| |||