Wikipedie

Portál:Komunistický režim v Československu/Článek: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
vým.
vým. za Haničku
Řádek 1:
[[Soubor:ŠtěpánHana TrochtaTruncová.jpg|thumb|left|ŠtěpánHana TrochtaTruncová]]
 
'''[[Hana Truncová]]''', roz. John (* [[23. srpen|23. srpna]] [[1924]] [[Teplice]]) je bývalá politická vězeňkyně česko-německého původu. Je nejstarší členkou redakční rady [[Krušnohorské noviny|''Krušnohorských novin (Erzgebirgs-Zeitung)'']] a pamětnicí jejich historické redakce, která pracovala v [[Teplice|Teplicích-Šanově]] do roku 1943 pod vedením profesora teplické obchodní akademie Dr. Gustava Müllera.
'''[[Štěpán Trochta|Štěpán Maria kardinál Trochta]]''' [[Salesiáni Dona Bosca|SDB]] ([[26. březen|26. března]] [[1905]] [[Francova Lhota]] – [[6. duben|6. dubna]] [[1974]] [[Litoměřice]]) byl [[Česko|český]] [[římskokatolická církev|katolický]] [[biskup]] a [[řeholník]], jeden ze zakladatelů [[Česko|české]] provincie [[Salesiáni Dona Bosca|salesiánů]] a 17. [[Seznam litoměřických biskupů|biskup litoměřický]] ([[1947]]–[[1974]]).
 
Hana Truncová se narodila v roce 1924 v [[Teplice|Teplicích]] v živnostenské rodině, její otec provozoval truhlářskou dílnu v Novosedlicích. V době druhé světové války absolvovala německou Obchodní akademii v Teplicích, na které maturovala mj. i z českého jazyka. Zde se poznala s prof. Dr. Gustavem Müllerem, který jako poslední šéfredaktor vedl (mezi lety 1925 a 1943) vlastivědné periodikum [[Krušnohorské noviny|''Krušnohorské noviny (Erzgebirgs-Zeitung)'']]. Nejprve pracovala ve stavitelské firmě a také pomáhala svému otci s administrativou jeho živnosti. Později začala pracovat v teplických lázních. V červnu 1951 byla zatčena a následně odsouzena k trestu 13 let odnětí svobody za napomáhání přechodu přes hranice a nedovolené tisknutí letáků. Prošla různými věznicemi a podmínečně byla propuštěna začátkem roku 1960. „Dalo mi to sebevědomí a po politické stránce, že budu do konce života proti komunismu a proti totalitě,“ řekla Hana Truncová.
Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] podporoval [[Československý odboj (1939–1945)|protinacistický odboj]], za což byl zatčen a poté vězněn v [[koncentrační tábor|koncentračních táborech]] s doložkou RU (z ''[[Němčina|něm.]] Rückkehr unerwünscht'', návrat nežádoucí). Po válce jej [[Pius XII.]] jmenoval biskupem litoměřickým.
 
V letech [[1948]]–[[1949]] byl mluvčím [[Římskokatolická církev|katolické]] [[biskupská konference|biskupské konference]] při jednání s [[komunismus|komunistickou]] vládou. V letech [[1950]]–[[1953]] byl nejprve nezákonně [[internace|internován]], v roce 1954 (po roku ve vazební věznici) odsouzen ve [[Vykonstruovaný proces|vykonstruovaném procesu]] na 25 let a vězněn v nejtěžších komunistických žalářích. V roce 1960 propuštěn na amnestii. Poté byl opět internován. Až v roce 1968 začal znovu spravovat diecézi. V roce [[1969]] jej [[Pavel VI.]] jmenoval [[kardinál]]em ''„in pectore“''. Zemřel na [[Cévní mozková příhoda|mozkovou mrtvici]], doslova „uřván k smrti“ [[církevní tajemník|krajským církevním tajemníkem]] Karlem Dlabalem (funkce ustavená tehdy vládnoucí KSČ pro dohled nad církví).
 
<div align="right"><small>[[Portál:Komunistický režim v Československu/Článek/Archiv|Archiv »]]&nbsp;&nbsp;&nbsp;[[Portál:Komunistický režim v Československu/Články k použití|Návrhy »]]</small></div>
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Portál:Komunistický_režim_v_Československu/Článek“