Markéta Babenberská: Porovnání verzí

Odebrán 1 bajt ,  před 1 měsícem
Verze 18892242 uživatele 109.42.3.180 (diskuse) zrušena, exp
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
(Verze 18892242 uživatele 109.42.3.180 (diskuse) zrušena, exp)
značka: vrácení zpět
 
Na politickou scénu se Markéta vrátila roku [[1246]] po smrti svého bratra [[Fridrich II. Bojovný|Fridricha II.]] (†1246) a jako nejstarší příslušnice rodu [[Babenberkové|Babenberků]] uplatňovala na základě tzv. ''[[Privilegium minus|Privilegia minus]]'' z roku [[1156]] dědické nároky na rakouské a štýrské vévodství. Ty ovšem zároveň uplatňovala Markétina neteř [[Gertruda Babenberská (1226-1288)|Gertruda]] (dcera jejího bratra Jindřicha), která se po smrti svého prvního manžela [[Vladislav Český|Vladislava]] († [[1247]]), syna českého krále [[Václav I.|Václava I.]], provdala za [[Heřman VI. Bádenský|Heřmana Bádenského]] a po Heřmanově smrti pak roku [[1250]] za příbuzného uherského krále [[Béla IV.|Bély IV.]] [[Roman Haličský|Romana Haličského]]. Ani jeden z Gertrudiných manželů se však v babenberských zemích neprosadil.
 
V bojích o babenberské dědictví se angažovali prakticky všichni sousední vládci, císař i papež. Zda byla Markéta v této době exponentkou [[Štaufové|štaufské]] politiky v bývalých babenberských zemích, není jisté, její snahy však směřovaly patrně k prosazení práv jejího mladšího syna Fridricha († [[1251]]). V této době také odmítla plánovaný sňatek s [[Heřman z Hennebergu|Heřmanem z Hennebergu]], který zprostředkoval papež. Po pěti letech faktického bezvládí si přední rakouská šlechta (především [[Kuenringové]]) nakonec za vládce vybrala českého prince [[Přemysl Otakar II.|Přemysla]] ([[1251]]), který své nároky potvrdil v roce [[1252]] sňatkem se stárnoucí Markétou.
 
== Druhé manželství ==