Bing Crosby: Porovnání verzí

'''Harry Lillis „Bing“ Crosby''' (*[[3. květen|3. května]] [[1903]], [[Tacoma]], [[Washington (stát)|Washington]], [[Spojené státy americké|USA]] – [[14. říjen|14. října]] [[1977]], [[Madrid]], [[Španělsko]] na [[golf]]ovém hřišti) byl patrně jeden z nejpopulárnějších amerických [[zpěv]]áků a [[herec|herců]] všech dob.{{Fakt/dne|20131221013207}} Je považován za jednoho ze zakladatelů moderní americké [[Pop music|populární hudby]] hudby. [{{Fakt/dne|20131221013207}} Jednalo se o jednu z prvních multimediálních hvězd, nositele ceny [[Oscar]] i [[Grammy Award|Grammy]]. Byl to člověk, jenž za svůj život pouze v Americe prodal více než 300 miliónů gramofonových desek.

Bing Crosby začínal tak jako mnoho jiných bílých [[jazz]]ových muzikantů své doby, kteří ve 20. letech [[20. století]] pro sebe objevili [[jazz]]. Studoval práva a hrál na [[Bicí souprava|bicí]] a zpíval. Nejprve se svým přítelem [[Al Rinker|Alem Rinkerem]] vytvořili zpívající duo, a vypravili se společně do [[Los Angeles]]. V roce [[1926]] je zde angažoval [[Paul Whiteman]]. Později se k nim připojil třetí zpěvák [[Harry Baris]], vytvořili [[jazzové trio]] s názvem ''Rhythm Boys''. Jednalo se tehdy prakticky o jednu z prvních vokálních jazzových skupin, která se podílela na řadě tehdejších Whitemanových nahrávek. Bing zde zpíval nejen v triu, ale i sólově. V roce 1927 natočil Bing Crosby a Whitemanovým orchestrem svou první gramofonovou desku a brzy měl na svém kontě několik sólových nahrávek. <ref name=":0">{{Citace monografie

Od roku [[1931]] už měl v [[rozhlas]]e svůj vlastní pravidelný pořad. Měl krásný jemný, hebce sametový [[hlas]] v barytonovém rozsahu, který si každou melodii jen jakobyjako by lehce pobrukoval, hlas doplněný vynikajícím frázováním s dokonalou pěveckou technikou při zpěvu do [[mikrofon]]u. Technicky vycházel z přirozené dikce. Svým mužným hebce melodickým hlasem dokázal vykouzlit dokonalou iluzi intimního sdělení právě tady, a právě teď jen a jen pro vás - v tomto ohledu byl velmi výjimečný a vlastně i neopakovatelný. Do bouřlivé éry amerického [[Swing (hudba)|swingu]] se vpravil lehce a snadno. Kromě toho natáčel další a další [[gramofonová deska|gramofonové desky]] i filmy, pravidelně vystupoval též v americkém [[rozhlas]]u. Svým pěveckým stylem velmi ovlivnil celou řadu svých pozdějších následovníků doslova po celém světě, z amerických zpěváků se jednalo především o jeho pěveckého i hereckého kolegu, zpěváka a filmového herce [[Frank Sinatra|Franka Sinatru]]. Zpíval déle než padesát let a jeho hlas jakobyjako by s ním vůbec nestárl. Za svůj život si zazpíval i několik úspěšných duetů, mimo jiné též se zpěvačkou [[Conie Boswell|Conií Boswellovou]] z dívčího tria ''[[The Boswell Sisters]]'' nebo i s [[Louis Armstrong|Louisem Armstrongem]]. K jeho nejznámějším písním patří ''[[White Christmas]]'' (Bílé vánoceVánoce) z filmu ''Holiday Inn'' z roku 1942. Za svou více než padesátiletou pěveckou kariéru prodal v Americe více než 300 miliónů gramofonových desek, z toho celkem 21 zlatých a 6 platinových.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika

Od roku 1933 natočil asi šedesát filmů. Nejúspěšnějším je film ''[[Farář u svatého Dominika|Farář u sv. Dominika]]'' z roku 1944, který Crosbymu přinesl [[Oscar|Oscara]] za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli.<ref name=":0" /><ref>{{Citace elektronického periodika

V roce 1930 se oženil s herečkou a zpěvačkou Dixie Lee, se kterou měl čtyři syny. Po její smrti se oženil herečkou Kathryn Grantovou a jejich manželství trvalo až do Crosbyho smrti na dovolené v Madridu. Spolu měli tři děti. <ref name=":0" /><ref name=":1" />

Jeho firma, Bing Crosby Enterprises (BCE)<ref>https://ethw.org/First-Hand:Bing_Crosby_and_the_Recording_Revolution</ref>, poprvé v historii předvedla záznam televizního signálu na magnetický pás 11 listopadu [[1951]] v Los Angeles. Zařízení vyvíjeli John T. Mullin<ref>https://www.mixonline.com/recording/john-t-mullin-man-who-put-bing-crosby-tape-373927</ref> a Wayne R. Johnson<ref>http://www.labguysworld.com/Cat_Fairchild.htm</ref> od roku 1950. Jednalo se o podélný záznam amplitudově modulovaného televizního signálu na standardní čtvrtpalcový pásek, který svištěl rychlostí 9,1 metru za vteřinu patřičně upraveným zvukovým magnetofonem firmy Ampex typ 200 - a200–a byla to vskutku divoká jízda. Že již zde v pozadí prvých pokusů stála firma Ampex, přitom vůbec nebyla náhoda.

Zařízení produkovalo obraz, který byl popisován jako neostrý a nezřetelný -– prvý krok však byl učiněn a mezník technického vývoje překročen bez škobrtnutí. Nicméně právě toto prvé vykročení vyústilo do slepé cesty; podélný magnetický záznam obrazu se ukázal být pro praktické použití bezperspektivním.

V kupodivu válečným běsněním jen málo dotčené rozhlasové stanici v Bad Nauheim (poblíž Frankfurtu a. M.) Mullin objevil podivuhodné zařízení firmy AEG, zvané '''''[[magnetofon]]'''''. Přístroj, využívající tehdejší horkou novinku -– totiž ''vysokofrekvenční předmagnetisaci''. Něco, co rozhlasoví technici objevili čirou náhodou, když se jim jednou během záznamu vysokofrekvenčně rozkmital záznmový zesilovač, a co pak němečtí vědci a inženýři (speciálně Hans Joachim von Braunmühl a Dr. Walter Weber), s příslovečnou německou důkladností teoreticky rozpracovali a prakticky dovedli k dokonalosti. Mullin tak nalezl učiněný technický zázrak. Přístroj, který poskytoval kvalitu záznamu i reprodukce nesrovnatelnou s čímkoliv, co do té doby bylo používáno. Kvalita záznamu, která se dnes označuje zkratkou '''HIFI'''.

Major Mullin promptně zabavil dva z oněch magnetofonů, včetně nějakých 50 pásků firmy '''BASF''' typu '''L''' o šířce 6,5mm, nahraných i čistých, a to vše předvedl 16. května v Institute of Radio Engineers v San Francisku.

Tým ve složení Charles Ginsburg, Alex Maxey, Fred Pfost, Shelby Henderson, Charlie Anderson a Ray Dolby se pustil do práce, a už v roce 1952 byl na světě funkční zkušební vzorek televizního záznamového zařízení s rotačními hlavami.

Úspěch firmy Ampex byl fenomenální. Celkově zdokonalený stroj typu '''Ampex VR-2000''' (spolu s konkurenčním strojem '''RCA TR-70 C''') se stal od roku 1964 standardem pro televizní studia po celém světě -– a Ampex se stal od roku 1967 standardem i pro [[Česká televize|Československou Televisi]].

* [[1935]] - ''Mississippi'' -– režie'': [[A. Edward Sutherland]] - s W.C.Fieldsem a [[Joan Bennett|Joan Benettovou]]

* [[1940]] - ''Rhythm on the River'' -– režie'': [[Victor Schertzinger]]

* [[1941]] - ''Birth of the Blues'' -– režie'': Victor Schertzinger

* [[1942]] - ''Holiday Inn'' -– režie'': [[Mark Sandrich]] - s [[Fred Astaire|Fredem Astairem]]

* [[1944]] - ''Going My Way'' (zde získal [[Oscar]]a jako nejlepší herec) - režie: [[Leo McCarey]] - (česky :'' Farář ''od svatého Dominika'')

* [[1948]] - ''The Emperor Waltz'' -– režie'': [[Billy Wilder]] - s [[Joan Fontaine]]ovou

* [[1949]] -1949–A ''A Connecticut Yankee in King Arthur's Court'' - režie: [[Tay Garnett]]

* [[1954]] - ''The Country Girl'' -– režie'': [[George Seaton]] - s [[Grace Kelly]]ovou a [[William Holden|Williamem Holdenem]]

* [[1956]] - ''High Society'' -– režie'': [[Charles Walters]] - s [[Grace Kelly]]ovou, [[Frank Sinatra|Frankem Sinatrou]] a [[Louis Armstrong|Louisem Armstrongem]]

* [[1960]] - ''High Time'' -– režie'': [[Blake Edwards]]

* [[1944]] -1944–I ''I Love You''

* [[1945]] -1945–I ''I Can't Begin To Tell You'' (''Bing Crosby & Carmen Cavallaro'')

* ''Byl otcem mé kariéry, idolem mého mládí a v době mé dospělosti i mým drahým přítelem – Frank'' - [[Frank Sinatra|Sinatra]]

* ''Každý v oboru od Crosbyho něco převzal – Tony'' - [[Tony Bennett|Bennett]]