Ráže: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: doplnění referencí |
Prakticky téměř úplné přepsání článku označeného jako pahýl - odstranění nepřesností a chybných informací |
||
Řádek 1:
'''Ráže''', nebo též ráž je oblasti hlavňových střelných zbraních údaj, který je používán jako charakteristika (nebo jedna z charakteristik) [[Projektil|střely]], celého náboje, [[hlaveň|hlavně]], hlavňoviny(polotovar pro výrobu hlavní) a také celé zbraně. Česká technická norma <ref name="CSN395002"> ČSN 39 5002: Civilní střelné zbraně a střelivo. Termíny a definice</ref> definuje tento pojem vice různými způsoby podle toho o ráži jakého objektu se jedná.
Pojem ráže je používán i pro raketové zbraně používající reaktivní pohon jako je například [[bazuka]], nebo [[Reaktivní granát|RPG]] ale i další střelné zbraně jako jsou například torpéda. Zde je pojem ráže vztažen k průměru reaktivní střely, torpéda, nebo rour určených k jejich uložení, případně i vedení při výstřelu.
== Smluvní rozměr ==
Součástí definice ráže je často údaj, který je vztažen k [[Průměr (geometrie)|průměru]] střely, nebo hlavně. Tento údaj je ale jen smluvním rozměrem. To znamená, že uvedený rozměr nemusí odpovídat a také často neodpovídá skutečným geometrickým rozměrům. Například u zbraně pro kulový náboj se sudým počtem [[Vývrt hlavně|drážek uvnitř hlavně]] lze geometrický průměr vývrtu změřit jako průměr vývrtu v polích a průměr v drážkách. Pokud bychom změřili největší vnější průměr střely určené pro tuto hlaveň, potom bychom získali třetí údaj.
Původně se v názvu ráže objevoval obvykle jeden z rozměrů průměru hlavně a rámci vyjádření ráže střeliva pro tuto hlaveň se používal stejný údaj. Metodika měření a nazývání ráží nebyla jednotná pro všechny výrobce. Existují i označení ráže která už jsou pouze symbolická a prakticky ze skutečných rozměrů vývrtu nevychází. <ref name="StrelivoDRPZ">Caras, J. : Střelivo do ručních palných zbraní, ARS-ARM Praha (1995) , {{ISBN|80-900833-8-2}}</ref>
U plynových zbraní a střel [[Diabolka|Diabolo]] se lze setkat I s tím, že ráže střel je značena podle jejich skutečného průměru. Například pro zbraň ráže 4,5 mm existují diabolky s průměry a označením ráže od 4,49 mm až do 4,53 mm odstupňované po 0,01 mm.
== Jednotky ==
V současnosti se v rámci ráže vyskytují označení evropského typu, které uvádí smluvní rozměr v milimetrech, anglického typu které používá označení v tisícínách palce a amerického typu, které uprednostňuje setiny palce. Při zápisu s použitím palců se vynechává nula a používá se desetinná tečka. Například .45, nebo .450, přičemž [[Mezinárodní stálá komise pro zkoušky ručních palných zbraní|C.I.P.]] připouští i zápis bez desetinné tečky, tedy například jen ráže 45.
Některé náboje mají I v odborných pramenech vice přípustných a paralelně používaných označení. Například náboj [[7,92 × 57 mm Mauser]], lze najít pod označením 8 mm Mauser.<ref name=NábojeDRPZ>{{citace monografie
| příjmení1 = Hýkel
| jméno1 = Jindřich
| příjmení2 = Malimánek
| jméno2 = Václav
| příjmení3 =
| jméno3 =
| titul = Náboje do ručních palných zbraní
| místo= Praha
| vydavatel = Naše vojsko
| rok = 2002 (dotisk 2006)
| počet stran =
| isbn = 80-206-0641-6
| jazyk = česky
}}</ref> Ještě komplikovanější se situace u nábojů, které mají oficiální označení jak v metrickém, tak palcovém systému. Protože jde o smluvní hodnoty, nelze uváděnou hodnotu v palcích a mm vzájemně převádět. Například náboj označovaný jako ráže .380 má v metrickém označení uváděnou ráži 9 mm přestože matematický přepočet 0,38 palce je 9,652 mm.
V historii se vyskytovaly i jiné zůsoby označení. V Rusku se používaly tzv. čárky, které odpovídy desetinám palce. Například puška ráže 7,62 mm byla označena jako [[Mosin-Nagant|Tříčárková puška vzor 1891]].
Další historicky překonaný způsob označení ráže byl v jednotkách hmotnosti, používaný například u historických děl. Ráže byla pak určena hmotností železné koule, kterou dělo mohlo vystřelit (x-liberní dělo).
Číselný údaj uváděný u ráže může být reprezentován i jako číslo bez jednotek. Tento způsob se používá pro značení ráže [[Brokovnice|brokových zbraní]]. Číslo určuje počet kulí stejného průměru, odlitých z jedné anglické libry olova (0,453 kg), které suvně projdou vývrtem hlavně. Čím vice koulí se ze stejného množství olova udělá, tím jsou koule menší. To znamená, že větší hodnota ráže brokovnice znamená menší průměr hlavně. Viz. následující tabulka.
{| class="wikitable"
!Ráže:
!4
!8
!10
!12
!16
!20
!24
!28
!32
!36 (.410)
|-
!Vrtání v mm:
|26,73
|21,22
|19,69
|18,53
|16,84
|15,63
|14,71
|13,97
|13,37
|10,2
|}
== Různé definice pojmu ráže ==
Definicí pojmu ráže je mnoho, protože ráže je určována pro různé objekty a definice se může lišit I pro různé typy stejného objekty. Jen v české technické normě pět pro různé druhy zbraní (palnou, expanzní, plynovou, palnou pro kulový náboj a palnou pro brokové náboje), jedna pro ráži hlavně a pět dalších pro střelivo pro různé zbraně.
Jako jednoduchý příklad si uvedeme definci ráže pro plynovou zbraň, kde je ráže vyjádřena smluvní velikostí průměru vodící části vývrtu. Naopak příkladem složitější definice je popis ráže střeliva pro palnou zbraň, u které popis ráže může obsahovat následující typy údajů. Smluvní velikost průměru hlavně, technický popis nábojnice a střely, bližší popis provedení náboje, doplňkové označení a maximální hodnoty tlaku a energie prachových plynů.
== Souvislost ráže a délky hlavně palné zbraně ==
Ráže palné zbraně souvisí s rychlostí jakou se zvětšuje prostor ve kterém hoří výmetná náplň při pohybu střely.
<ref name=Balistika>
{{citace monografie
| příjmení = Kneubuehl
| jméno = Beat p.
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Balistika: střely, přesnost střelby, účinek
| místo = Praha
| vydavatel = Naše vojsko
| rok = 2004
| počet stran =
| isbn = 80-206-0749-8
| jazyk = česky
}}</ref>
Délka hlavně ovlivňuje jak dlouho působí expandující plyny na střelu a tedy úsťovou rychlost střely. <ref name=KrimiBa>
{{citace monografie
| příjmení = Planka
| jméno = Bohumil
| příjmení2 = a kolektiv
| jméno2 =
| titul = Kriminalistická balistika
| místo = Plzeň
| vydavatel = Vydavatelství a nakladatelství Pavel Čeněk
| rok = 2010
| počet stran = 660
| isbn = 978-80-7380-036-9
| jazyk = česky
}}</ref>
Poměr délky hlavně a ráže jejícho vývrtu ovlivňuje významně charakter střelby a je tedy jedním z určujících faktorů charakteristických pro určitou kategorii a konstrukci zbraně.
== Záměny pojmů ==
S nesrávným použitím pojmu ráže se lze setkat pro vyjádření síly [[Jaderná zbraň|jaderné zbraně]]. Jde nejspíše chybný překlad anglického {{Cizojazyčně|en|''gauge''}}.<ref>https://www.zive.cz/princ-vladimir-sklada-finalni-zkousky-nova-ruska-ponorka-ma-jaderny-pohon-a-obejde-se-bez-lodnich-sroubu/a-204454/default.aspx?artcomments=1#ITEM_1698246 Chybné použití ráže pro sílu jaderné hlavice v ekvivalentu TNT</ref> V anglických textech je pro srávné vyjádření síly jaderné hlavice používá termín {{Cizojazyčně|en|''equivalent/yield of TNT''}}.
Když v historii vznikla potřeba sjednocení ráží jednotlivých zbraní a střeliva, byly pro kontrolu používány přípravky nazývané kalibry. Tento název je stale používán pro kontrolní porovnávací měřítka například ve strojírenské výrobě. Přeneseně se označení kalibr používá pro označení průměru vývrtu hlavně a střely. <ref name="StrelivoDRPZ"/> Tento pojem se nevyskytuje obvykle v odborné literature a s tímto výkladem pojmu kalibr se lze setkat v některých slovnících cizích slov.
V myslivecké mluvě se pojem ráže používá pro označení varlat samců spárkaté zvěře, psů a medvědů. Proto se někdy upřednostňuje pojem ráž. <ref name="StrelivoDRPZ"/>
== Reference ==
Řádek 23 ⟶ 108:
* {{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=ráže}}
[[Kategorie:Střelivo]]
[[Kategorie:Zbraně]]
| |||