Alfons XII.: Porovnání verzí

Alfons XII. trpěl ke konci života [[tuberkulóza|tuberkulózou]], což ale držel v tajnosti. Ještě v lednu [[1885]] vlastnoručně pomáhal při záchranných pracích po zemětřesení v [[Andalusie|Andalusii]], v červenci se neohroženě vydal do oblastí zasažených epidemií cholery. Jeho odvaha se stala legendární, ale nikdo netušil, že král už stejně nemá co ztratit. V době, kdy cítil blížící se konec, povolal k sobě svou další milenku, [[Adéla Borghiová|Adélu Borghiovou]], od roku [[1885]] vyhnanou ze země, aby s ní strávil poslední měsíce života. Koncem října 1885 odjel z Madridu do letního sídla [[El Pardo]]. Dne 23. listopadu 1885 se králův stav zhoršil. Zemřel 25. listopadu [[1885]] v nedožitých 2827 letech. Šest měsíců po manželově smrti porodila Marie Kristina syna [[Alfons XIII.|Alfonse]]. Následujících sedmnáct let vládla za syna jako [[regent]]ka, a to až do chvíle, kdy se ujal roku [[1902]] trůnu, jako [[Alfons XIII.]]