Michelangelo Buonarroti: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 18703509 uživatele 89.111.67.249 (diskuse) zrušena, exp. značka: vrácení zpět |
Doplnění textu značky: nevhodná syntaxe v nadpisu editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Různé významy|redirect=Michelangelo|stránka=Michelangelo (rozcestník)}}
{{infobox - umělec}}
'''Michelangelo di Lodovico Buonarroti Simoni''' často označovaný jen jako '''Michelangelo''' ([[6. březen|6. března]] [[1475]], [[Caprese Michelangelo|Caprese]] – [[18. únor|18. února]]
Michelangelo žil a tvořil téměř celé století. Po celý život byl velmi pracovitý, pracoval ještě šest dnů před svou smrtí. Žil v bouřlivých časech, kdy bylo smeteno středověké náboženství a začala reformace. Byl umělcem, který se dokázal této době přizpůsobit a geniálně ji ztvárnit ve svých dílech.
== Život ==
=== '''Původ''' ===
Michelangelo Buonarroti se narodil dne 6. března 1475{{Poznámka|V poznámce od Michelangelova otce se píše datum 6. března 1474, ráno ''před čtvrtou či pátou hodinou''. Jelikož je to napsáno podle florentského kalendáře, je rok jiný, než běžný. V běžném zápisu je to rok 1475.|group=pozn.}} v malém městě [[Caprese Michelangelo|Caprese]] (nyní známé jako Caprese Michelangelo) v údolí [[Valtiberina]] poblíž [[Arezzo|Arezza]] v [[Toskánsko|Toskánsku]].
}}</ref>
Rodina
}}</ref>
V době Michelangelova narození však rodina trpěla nedostatkem financí
| příjmení = Forcellino
| jméno = Antonio
Řádek 44 ⟶ 46:
| isbn2 = 978-88-420-7581-3
| oclc = 60528958
}}</ref>
=== '''Dětství (
Již na konci března po Michelangelově narození otcovi skončilo funkční období podesty v Chiusi della Verna
Již v roce 1481, kdy Michelangelovi bylo
| příjmení = Condivi
| jméno = Ascanio
Řádek 65 ⟶ 67:
| isbn2 = 978-0-271-01853-9
| oclc = 39856023
}}</ref> V těchto letech Michelangelo potkal [[Francesco Granacci|Francesca Granacciho]], svého celoživotního přítele, který jej nabádal, aby kreslil.
=== '''Studia (1488-1492)''' ===
V dubnu roku [[1488]] přivedl tehdy třináctiletého Michelangela jeho přítel Francesco Granacci
| příjmení = Gilbert
| jméno = Creighton
Řádek 81 ⟶ 83:
| jazyk = en
| datum přístupu = 2020-05-09
}}</ref> Michelangelo
=== '''Další život (1492-1564)''' ===
[[Soubor:Michelangelo01.jpg|thumb|Michelangelo|vlevo]]Po smrti Lorenza Nádherného opustil Michelangelo Medicejský dvůr a vrátil se ke svému otci. V průběhu několika měsíců vyřezal ve [[Bazilika Ducha Svatého (Florencie)|florentské bazilice Ducha Svatého]] dřevěný [[Krucifix (Michelangelo)|Krucifix]]. Bazilika mu za to umožnila provést
▲Po smrti Lorenza Nádherného opustil Medicejský dvůr a vrátil se ke svému otci. V průběhu několika měsíců vyřezal [[Bazilika Ducha Svatého (Florencie)|florentské bazilice Ducha Svatého]] dřevěný [[Krucifix (Michelangelo)|Krucifix]]. Bazilika mu za to umožnila provést nějaké studie anatomie mrtvol z nemocnice baziliky.<ref>A. Condivi (1553), s. 17</ref> Mezi roky 1493 a 1494 zakoupil blok mramoru a vytesal sochu Herkula, která byla poslána do Francie.<ref>A. Condivi (1553), s. 15</ref> Dne 20. ledna 1494 Lorenzův dědic [[Petr Medicejský]] zadal Michelangelovi postavit sněhovou sochu a Michelangelo se vrátil na Medicejský dvůr.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Coughlan
| jméno = Robert
Řádek 97 ⟶ 98:
| strany = 67
| jazyk = en
}}</ref> Již ve stejném roce však byli v důsledku povstání [[Girolamo Savonarola|Girolama Savonaroly]] Medicejové z Florencie vypuzeni. Michelangelo se přestěhoval do [[Benátky|Benátek]]
Poté žil střídavě ve Florencii a v Římě. V roce 1496 Michelangelo odešel do Říma, kde pobýval celých pět let a kde vytvořil jedno ze svých nejznámějších děl - Pietu. Pracoval pro Medicejské i [[Florentská republika|Florentskou republiku]], renesanční papeže i nejvýznamnější církevní hodnostáře.
Michelangelo byl geniálním umělcem, posedlým hledáním dokonalosti a snahou dokázat, že je nejlepší. Disponoval bohatou představivostí a podobu svých děl měl promyšlenou dříve, než na nich začal pracovat. Velkou péči věnoval také výběru kamene. Nejednou se proto stalo, že dílo s nímž nebyl spokojen a nedokázal je zhotovit podle svých představ, zničil nebo poškodil.
Michelangelo byl geniálním umělcem, posedlým hledáním dokonalosti a snahou dokázat, že je nejlepší. Disponoval bohatou představivostí a podobu svých děl měl promyšlenou dříve, než na nich začal pracovat. Nejednou se proto stalo, že dílo, s nímž nebyl spokojen, poškodil, neboť je nedokázal zhotovit přesně podle svých představ. Velkou péči věnoval výběru kamene. [[Mramor]]ové bloky si často jezdil vybírat do dolů v [[Carrara|Carraře]], mnohdy je osobně v lomu i těžil. Výjimkou byla socha [[David (Michelangelo)|Davida]]. Pro ni zpracoval kamenný blok nevhodných rozměrů (5 m vysoký o základně 1 x 1 m) s mnoha kazy a usazeninami, který stál 40 let bez využití před florentskou katedrálou a o jehož ztvárnění se neúspěšně pokusili již dva sochaři. David, kterého Michelangelo dokončil po dvou a půl letech práce roku [[1504]], svého tvůrce proslavil a zajistil mu nesmrtelnost. Za sochu Davida sochař údajně dostal 900 zlatých dukátů, což prý bylo víc, než vydělal [[Leonardo da Vinci]] za celý život.▼
===
Po vyhlášení Florencie republikou se v roce 1501 Michelangelo vrátil z Říma zpět domů do Florencie. V roce 1504 dokončil sochu Davida, která se od dob antiky stala prvním aktem vystaveným na veřejném místě, a to právě ve Florencii. V soše Davida Michelangelo spojil klasické proporce antiky a vliv renesance, přesně v souladu s tehdejšími estetickými teoriemi.
▲Michelangelo byl
=== '''Sixtinská kaple''' ===
V roce 1508 dostal Michelangelo od papeže monumentální úkol. Měl vyzdobit freskami strop Sixtinské kaple. Michelangelo, přestože se cítil být především sochařem, tuto zakázku přijal s nadšením. Rychle pronikl do freskařství a začal pracovat s nevšedním elánem. Od papeže dostal volnou ruku a mohl namalovat motivy, které si sám vybral. Zvolil si biblické scény a začal malovat od východní strany kaple. Papež ho často v kapli navštěvoval a radil mu s postavami a barevností. Jeho prací byl zcela okouzlen. Dílo bylo dokončeno po pěti letech práce v roce 1512 a obsahovalo více než tři sta postav. Na devíti klenebních polích stropu jsou zachyceny biblické scény od stvoření nebe a země, přes stvoření Adama, stvoření Evy z Adamova žebra, prvotní hřích Adama a Evy, Noemova oběť, potopa, Noemova archa a smrt.
Další zakázkou pro Michelangela bylo provedení malby na zadní stěně kaple. Během sedmi let od roku 1536 až do roku 1543 na ní sám bez pomocníků namaloval Poslední soud. Tento námět vybral papež jako varování věřícím, aby setrvali ve víře v období reformace. Freska zobrazuje ve třech patrech od zdola zemřelé ctnostné i hříšné vstávající z hrobů, ve středním hlavním pásu je Kristus obklopen vyvolenými, Pannou Marií, apoštoly a mučedníky. Nejvýše ve dvou lunetách se vznášejí osoby nesoucí nástroje Kristova umučení: kříž a sloup, u něhož byl bičován.
Práce na výzdobě Sixtinské kaple byla pro Michelangela velmi obtížná, neboť se jako sochař, který se stal na mnoho let malířem, potýkal s mnoha problémy. Popsal je ve svém sonetu:
Vousiska k nebi, vyvrácený týl,
na samém hrbu, prsa ptačí stvůry,
a jak ten štětec pořád stříká shůry,
už mi tvář celou štědře vydláždil.
...
A proto braň se, můj milý,
mé němé dílo a mou pověst s ním:
já nejsem malíř a sem nepatřím...
=== '''Náhrobek papeže''' ===
V roce 1505 papež Julius II. povolal Michelangela do Říma a oficiálně ho najal na pět let. Měl pro něj vybudovat monumentální náhrobek. Michelangelo vypracoval návrh náhrobku s rozměry 6.9 x 10.8 x 7.2. Návrh obsahoval čtyřicet soch v životní velikosti. Michelangelo se ihned pustil do práce, ale papež náhle změnil plány a práce na náhrobku odložil, chtěl nejprve vybudovat pro svůj náhrobek důstojné sídlo. Michelangelo se marně snažil získat práci zpět, až byl násilně vyhozen z paláce a musel utéct z Říma do Florencie.
Po smrti papeže Julia II. byl novým papežem zvolen Giovanni Medičejský (Lev X.). Ten znal velmi dobře talent Michelangela a v letech 1513 až 1534 ho najal do svých služeb. Požadoval po něm tolik práce, že na náhrobek neměl Michelangelo čas. Již v roce 1516 musel podepsat s dědici Julia II., kteří po něm požadovali dokončení náhrobku, novou smlouvu na mnohem menší náhrobek než v předchozí smlouvě. Ani tato smlouva nebyla dodržena a Juliův náhrobek tak nikdy nebyl dokončen, neboť Michelangelo stihl udělat pouhých šest soch.
=== '''Svatopetrský chrám''' ===
Všestranný Michelangelo se proslavil i jako architekt. Jeho nejdůležitějším architektonickým úkolem byla v roce 1546 nominace na pozici hlavního architekta basiliky sv. Petra v Římě. Michelangelovi bylo v té době sedmdesát jedna let a práce na tomto úkolu způsobila, že se do konce života nevrátil do Florencie. Na basilice sv. Petra již pracovalo mnoho jeho předchůdců. Michelangelo převzal originální Bramantův plán, který pro svoje účely zjednodušil. Dožil se však pouze dokončení hlavní kupole s řadou dvojitých sloupů.
7. prosince 2007 byla ve Vatikánských archivech nalezena dosud neznámá skica basiliky sv. Petra, kterou Michelangelo nakreslil červenou křídou. Je raritou nejen kvůli době, kterou strávila v archivech, ale hlavně proto, že Michelangelo všechny svoje architektonické návrhy na sklonku života zničil.
== Dílo ==
[[Soubor:'David' by Michelangelo JBU0001.JPG|náhled|''[[David (Michelangelo)|David]]'', mramorová, přes 4 metry vysoká socha od Michelangela|alt=]]
=== Sochařství ===
* ''[[Pieta (Michelangelo)|Pieta]]'' (bazilika sv. Petra, Vatikán, 1498–1499)
[[Soubor:Rome Sistine Chapel 01.jpg|náhled|
* Freska ''Poslední soud'' v [[Sixtinská kaple|Sixtinské kapli]]
]][[Soubor:Michelangelo's Pieta 5450 cropncleaned edit.jpg|thumb|
* Michelangelova Pieta, sv. Petr, [[Vatikán]]
]]
* ''[[David (Michelangelo)|David]]'' (Galleria dell'Academia, Florencie, 1501–1504, kopie: [[Náměstí signorie]], Florencie)
*''Vzkříšený Ježíš'' (chrám [[Santa Maria sopra Minerva]], Řím)
*''[[Mojžíš]]'' (součást náhrobku papeže [[Julius II.|Julia II.]], chrám [[San Pietro in Vincoli (Řím)]], 1514–1516) *
*
*
=== Malířství ===
Řádek 155 ⟶ 205:
<references group="pozn." />
===
<references />
| |||