Jaroslav Čvančara: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Qiwix (diskuse | příspěvky)
"historik" nahrazeno "autor litaratury faktu" (Tak ho vede i Národní knihovna). Pan Čvančara nikdy historii, ani nic jiného, nevystudoval. Sám o sobě i říká, že není historik.
→‎Stručný životopis: pravopisná chyba
Řádek 11:
 
== Stručný životopis ==
Jaroslav Čvančara je původem ze starého českého rodu ze středního [[Polabí]]. Jeho rodiče a blízcí příbuzní patřili k průkopníkům české kinematografie. V letech [[1939]] až [[1940]] vlastnili unikátní filmový archiv, který jim byl nacisty zabaven.<ref name="JaroslavCvancaraNZNS2" />{{#tag:ref|V domě na adrese Kubelíkova 1150/48 v Praze 3 sídlila za protektorátu půjčovna filmů bratrů Františka Čvančary a Ferdinanda Čvančary. Půjčovna měla ve svém depozitáři sbírku vzácných historických filmů. Jen čtrnáct dnů uplynulo od obsazení republiky Němci a dne [[28. březen|28. března]] [[1939]] tuto filmovou půjčovnu obsadili příslušníci gestapa a úředníci Říšského ministerstva lidové osvěty a propagandy. Společně zabavili velké množství historicky cenných filmů. Zabavené předměty skončily dílem v Říšském filmovém archivu a dílem v Reichsfilmarchivu v [[Berlín]]ě. V rámci dobývání Berlína [[Rudá armáda|Rudou armádou]] se předměty z berlínského Reichsfilmarchivu staly pravděpodobně kořistí této vítězné armády.<ref name="Padevet433" />|group="p"}} V době heydrichyády byli někteří členové rodiny popraveni. Někteří byli perzekvováni. I přes nepříznivé společenkéspolečenské ovzduší protekotrátu ukrývali jeho rodiče a strýc větší množství historicky cenných filmových dokumentů. V padesátých letech dvacátého století byla rodina opět vystavena nepřízni a tlaku totalitního režimu.<ref name="JaroslavCvancaraNZNS2" />
 
Jaroslav se již od mládí zajímal o historii a to především o moderní evropské a československé dějiny především v době druhé světové války. Jako badatel-historik shromáždil značné množství dokumentárních materiálů, unikátních fotografií jakož i filmů. Po sametové revoluci, kdy byly zpřístupněny některé archivy (do té doby nepřístupné) pokračoval ve skládání a doplňování faktografické mozaiky, jejíž kostru již měl hotovu z předešlých terénních průzkumů. V desítkách článků v odborných časopisech pak publikoval průběžně svoje badatelské výstupy. V tuzemsku i zahraničí vzbudila pozornost především v roce [[1991]] vydaná fotograficko-dokumentární publikace "Akce atentát". Neméně zajímavá je i jeho knižní trilogie "Někomu život, někomu smrt" (1997 - 2008), která patří mezi stále žádané (a těžko dostupné) reprezentativní (křídový papír, velký formát tisku) publikace.<ref name="JaroslavCvancaraNZNS2" />