Polsko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Politika: odkaz značka: editace z Vizuálního editoru |
m Robot: oprava přesměrování; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{různé významy|redirect=Polská republika|tento=státu ve Střední Evropě|stránka=Polská republika (rozcestník)}}
{{Infobox - stát
| genitiv = Polska
| úřední název = Rzeczpospolita Polska
| úřední název česky = Polská republika
| vlajka = Flag of Poland.svg
| velikost vlajky = 110px
| článek o vlajce = Polská vlajka
| znak = Herb Polski.svg
| velikost znaku = 90px
| článek o znaku = Státní znak Polska
| hymna = Mazurek Dąbrowskiego
| článek o hymně = Polská hymna
| motto =
| mapa umístění = EU-Poland.svg
| velikost mapy = 290px
| hlavní město = [[Varšava]] (''Warszawa'')
| rozloha = 312 679
| rozlmisto = 70
| procent vody = 2,6
| nejvyšší hora = [[Rysy]]
| výška nejvyšší hory = 2499,2
| čas = +1
| počet obyvatel = 38 433 600<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Population. Size and structure and vital statistics in Poland by territorial division in 2017. As of December 31
| url = http://stat.gov.pl/en/topics/population/population/population-size-and-structure-and-vital-statistics-in-poland-by-territorial-division-in-2017-as-of-december-31,3,23.html
Řádek 30:
| jazyk = en
}}</ref>
| obyvmisto = 35
| obyvatelé aktuální k = 31. 12. 2017
| hustota = 123
| hustmisto = 91
| HDI = 0,843
| HDIvývoj = růst
| HDIvýše = velmi vysoký
| HDI aktuální k = 2014
| HDImísto = 36
| jazyk = [[polština]] (úřední jazyk), [[němčina]], [[běloruština]], [[kašubština]], [[litevština]] (pomocné úřední jazyky)
| národnosti = [[Poláci]]: 94,8 %,<br />[[Slezané]]: 2,2 %,<br />ostatní 3,0 %
| náboženství = [[Římskokatolická církev|katolické]] 89 %, ostatní: 11 %
| státní zřízení = [[parlamentní republika]]
| datum vzniku = [[11. listopad]]u [[1918]] (obnovení)
| způsob vzniku = sjednocením částí území zabraných [[Rusko|Ruskem]], [[Německo|Německem]] a [[Rakousko|Rakouskem]] koncem 18. století
| funkce1 = Prezident
| vládce1 = [[Andrzej Duda]]
| funkce2 = Předseda vlády
| vládce2 = [[Mateusz Morawiecki]]
| měna = [[złoty]]
| kód měny = PLN
| HDP/ob. = 26 455
| HDP/ob.misto =
| HDP aktuální k = 2015
| ison = 616
| iso3 = POL
| iso2 = PL
| mpz = PL
| doména = pl
| předvolba = +48
| commonscat = Poland
}}
'''Polsko''' ([[Polština|pol.]] ''Polska''), oficiální název '''Polská republika''' (''PR'', pol. {{Audio|Pl-Rzeczpospolita.ogg|''Rzeczpospolita Polska''}}, ''RP''), je stát ležící ve [[Střední Evropa|střední Evropě]]. Polsko hraničí s [[Německo|Německem]] na západě, s [[Česko|Českem]] a [[Slovensko|Slovenskem]] na jihu, s [[Bělorusko|Běloruskem]] a [[Ukrajina|Ukrajinou]] na východě a s [[Litva|Litvou]] a [[Rusko|Ruskem]] ([[Kaliningradská oblast]]) na severu. Ze severu má Polsko přístup k [[Baltské moře|Baltskému moři]] se 770 km pobřeží.<ref name="rocznik">{{Citace elektronického periodika |titul=Mały Rocznik Statystyczny Polski 2009 |url=http://www.stat.gov.pl/gus/5840_737_PLK_HTML.htm |datum přístupu=2010-02-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20101115090537/http://www.stat.gov.pl/gus/5840_737_PLK_HTML.htm |datum archivace=2010-11-15 |nedostupné=ano }}</ref> Povrch je převážně rovinatý, hory tvoří většinu jižní hranice.
Řádek 119:
| datum vydání = 2019-04-09
| datum přístupu = 2019-10-19
| příjmení =
| jméno =
| vydavatel =
| url archivu =
}}</ref> V osudově bitvě zahynul nejen potenciální sjednotitel [[Jindřich II. Pobožný]], ale bylo zdecimováno takřka celé polské rytířstvo. Rozsáhlé oblasti v jižním Polsku zůstaly zpustošené a mnoho let byly vylidněné. To otevřelo cestu pruské kolonizaci, ale i českému zájmu o území Slezska. Až roku 1320 se podařilo sjednotit rozdrobený polský stát [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislavu I. Lokýtkovi]].<ref>[http://www.piastowie.kei.pl/piast2/lokietek.htm Władysław Łokietek] piastowie.kei.pl</ref> Jeho syn, [[Kazimír III. Veliký]] (vládl 1333–1370), si vydobyl pověst jednoho z největších polských králů. Rozšířil královskou ochranu [[Židé|Židů]] a povzbuzoval je k imigraci do Polska. Založil rovněž [[Jagellonská univerzita|Krakovskou univerzitu]]. Posílil moc šlechty ([[Zlaté svobody]]) a kodifikoval polské právo. Učinil dohodu s českým králem [[Karel IV.|Karlem IV.]] – Kazimír se zřekl Slezska na oplátku za to, že čeští králové nebudou usilovat o polskou korunu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kazimír III. Veliký — Lidé — Česká televize
Řádek 131:
[[Soubor:Europa Jagellonica.svg|náhled|Jagellonská Evropa na konci 15. století]]
[[Soubor:Grunwald Wojciech Kossak.jpg|náhled|vlevo|[[Bitva u Grunwaldu]]]]
Roku [[1385]] bylo smlouvou v [[Kreva|Krevě]] dohodnuto spojení polského království s [[Litevské velkoknížectví|litevským velkoknížectvím]] (tzv. [[Krevská unie|Krewská unie]]). Na polský trůn usedli litevští velkovévodové z rodu [[Jagellonci|Jagellonců]]. Toto soustátí existovalo ve formě volné polsko-litevské [[personální unie]] až do roku 1569, kdy byla Litva s polským královstvím spojena těsněji (tzv. [[Lublinská unie]]). Stát spojením obou národů posílil. Roku 1410 polsko-litevské vojsko definitivně rozdrtilo německé rytíře v [[Bitva u Grunwaldu|bitvě u Grunwaldu]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Bitva rytířů a mýtů. U Grunwaldu byl roku 1410 i Žižka
| url = https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/den-d/bitva-rytiru-a-mytu-u-grunwaldu-byl-roku-1410-i-zizka_175538.html
Řádek 138:
| datum přístupu = 2019-10-20
| jazyk = cs
| jméno =
| příjmení =
| vydavatel =
| url archivu =
}}</ref> Jagellonci navíc získali roku 1471 českou korunu a posléze i uherskou. K velkému rozkvětu [[Polsko-litevská unie|polsko-litevského dvojstátí]] došlo v 16. století. Na jeho konci, roku 1596, bylo hlavní město přesunuto do Varšavy a tamní [[Královský hrad (Varšava)|královský palác]] se stal první velkolepou [[Renesanční architektura|renesanční]] stavbou v Polsku. Rozvoj byl provázen oslabováním moci panovníka a růstem vlivu početné [[Szlachta|šlechty]]. Již roku 1505 zákon zvaný ''Nihil novi'' přenesl většinu pravomocí z panovníka na [[Sejm]]. V důsledku toho začal být tento stát nazýván ''[[
| titul = Polská vládní strana odmítla rezoluci oceňující přínos protestantů k dějinám země
| url = https://plus.rozhlas.cz/polska-vladni-strana-odmitla-rezoluci-ocenujici-prinos-protestantu-k-dejinam-6504242
Řádek 173:
| jméno = Zdeněk
| vydavatel = Vojenský historický ústav Praha
| místo =
| datum vydání =
}}</ref> V ostatních oblastech společenského života se však králi už tolik nedařilo. Úpadek se prohloubil v 18. století, kdy se na polský trůn dostali [[Wettinové]]. První panovník tohoto rodu [[August II. Silný]] zatáhl Polsko do [[Severní válka|severní války]] a přivedl ho k porážce v ní, následované rozvratem celé země. Ten ještě prohloubil král [[August III. Polský]], který se trůnu chopil s ruskou pomocí, a proto toleroval rostoucí zásahy Ruska do vnitřní polské politiky (zejm. ve prospěch vlivného rodu [[Poniatowští|Poniatowských]], soupeřícího s jiným rodem – [[Czartoryští|czartoryšským]]). Když byl roku 1764 králem zvolen [[Stanislav II. August Poniatowski]], vnímaný jako vyložený poskok ruské carevny [[Kateřina II. Veliká|Kateřiny II.]], polská šlechta to již nevydržela, založila tzv. [[Barská konfederace|Barskou konfederaci]] a zahájila proti králi povstání.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Barská konfederace
Řádek 191:
V roce 1806 vypuklo v pruském záboru tzv. [[Velkopolské povstání (1806)|velkopolské povstání]] vedené [[Jan Henryk Dąbrowski|Janem Henrykem Dąbrowskim]]. Protože se v zásadě snažilo pomoci [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovi]] bojujícímu právě v tu dobu v Prusku, nechal Napoleon rok poté zřídit na části území předtím zabraném Pruskem a Rakouskem [[Varšavské knížectví]], které se stalo jeho spojencem. Po Napoleonově porážce roku 1815 však bylo zrušeno a na jeho místě bylo, rozhodnutím [[Vídeňský kongres|Vídeňského kongresu]], zřízeno autonomní [[Kongresové Polsko|Království polské]] (tzv. Kongresové Polsko či Kongresovka), podléhající [[Ruské impérium|ruskému]] [[car]]ovi. Roku [[1831]] vypuklo ve Varšavě a dalších místech [[Listopadové povstání]], jedno z největších národních povstání 19. století, které však bylo carskou armádou potlačeno. Následkem toho byla v roce [[1832]] autonomie knížectví omezena. V roce 1863 vypuklo [[Lednové povstání]]. Vzniklo spontánně z odporu mladých Poláků, kteří odmítali sloužit v Ruské armádě a utíkali do lesů. Za osmnáct měsíců bylo ale poraženo a roku 1866 byly zrušeny poslední zbytky polské autonomie v rámci Ruska.
Část obsazená Rakouskem nesla název [[Haličsko-vladiměřské království|Království haličsko-vladiměřské]] (s autonomní vládou od roku [[1861]]). Město [[Krakov]] s okolím bylo v letech [[1815]]–[[1846]] nezávislou [[Svobodné město Krakov|Krakovskou republikou]] (pod patronátem tří sousedních mocností). Po potlačení [[Krakovské povstání|Krakovského povstání]] však bylo připojeno k Rakouské Haliči, jejíž východní část obývali převážně Malorusové ([[Ukrajinci]]) a [[Židé]]. Přes národnostní třenice a relativní zaostalost byla rakouská část s městy Krakov a [[Lvov]] v 2. polovině 19. století díky mírnějšímu pronásledování hlavní scénou polské kultury a vědy.<ref>[[Norman Davies|DAVIES Norman]], ''God's Playground: A History of Poland'', [[Columbia University Press]], 2005, {{ISBN|0-231-12819-3}}, s. 170.</ref>
Území obsazené Pruskem se nazývalo v letech [[1815]]–[[1848]] [[Poznaňské velkovévodství]] (s omezenou autonomií), poté byla jeho autonomie – v reakci na polské protipruské povstání během revoluce roku 1848 – rovněž zrušena a vznikla tzv. [[Poznaňsko|Provincie Poznaň]]. Hospodářsky rozvinuté [[Pruské Slezsko|Slezsko]] náleželo Prusku již od [[Sedmiletá válka|sedmileté války]], [[Pomořansko]] bylo připojeno ještě dříve. Pruský zábor měl oproti ruskému a rakouskému více průmyslu, zemědělství a železnic.
Řádek 279:
| datum přístupu = 2019-10-19
| jazyk = cs
}}</ref> Následné uvolnění po roce 1956, symbolizované postavou nového vůdce [[Władysław Gomułka|Władysława Gomułky]], bylo provázeno hospodářskou stagnací. Na studentské protesty žádající větší demokratizaci v březnu 1968 režim reagoval [[Antisemitismus|antisemitskou]] kampaní a oficiálně šířenou teorií o [[Sionismus|sionistickém]] spiknutí, do níž byli brzy zahrnuti i představitelé [[Pražské jaro
| titul = Rok 1968 v Polsku: Židi ven!
| url = https://www.lidovky.cz/noviny/rok-1968-v-polsku-zidi-ven.A080329_000094_ln_noviny_sko
Řádek 297:
| datum přístupu = 2019-10-20
| jazyk = cs
| příjmení =
| jméno =
}}</ref> Klíčovým v tomto procesu bylo, když byly v roce [[1980]], po vlně stávek, vytvořeny nezávislé odbory [[Solidarita (Polsko)|Solidarita]] (''Solidarność''), které se postupně staly důležitou politickou silou.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Vznik Solidarity
Řádek 314:
| datum přístupu = 2019-10-20
| jazyk = cs
}}</ref> Pád režimu tím oddálil, ale k němu nakonec stejně došlo, přičemž zásadním mezníkem byly tzv. [[
| titul = Třicet let od začátku kulatých stolů v Polsku. Pomohly demontovat totalitní režimy ve střední Evropě
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2721074-tricet-let-od-zacatku-kulatych-stolu-v-polsku-pomohly-demontovat-totalitni-rezimy-ve
Řádek 320:
| datum přístupu = 2019-10-18
| jazyk = cs
| jméno =
| příjmení =
| vydavatel =
| datum vydání =
| url archivu =
}}</ref> Nakonec Solidarita v těchto volbách zvítězila, čímž komunistický režim v Polsku definitivně padl.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Solidarita vyhrála první volby: Poláci si zvolili demokracii
Řádek 331:
| datum přístupu = 2019-10-20
| jazyk = cs
| jméno =
| příjmení =
| vydavatel =
| datum vydání =
| url archivu =
}}</ref>
Řádek 352:
| příjmení = Mazur
| jméno = Adam
| vydavatel =
| datum vydání =
| url archivu =
}}</ref> Čtvrtá republika měla podle nich opravit všechno špatné ze třetí republiky, zejména skoncovat s [[Korupce|korupcí]], provést důslednou dekomunizaci, rozbít vazby na lidi z předešlého režimu apod. Strana nastolila silně [[Konzervatismus|konzervativní]] a [[Nacionalismus|nacionalistický]] politický kurz, který na evropské úrovni budil kontroverze.<ref>[http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/4754079.stm Polish nationalism resurgent] BBC, 9. 5. 2006.</ref> Vítězství [[Občanská platforma|Občanské platformy]] [[Polské parlamentní volby 2007|roku 2007]] posunulo zemi znovu blíže k [[Liberální demokracie|liberálnímu režimu]].
Řádek 423:
V Polsku se nachází více než 7 tisíc jezer. Severní Polsko vyplňují Pomořanská i Mazurská jezerní plošina jako pozůstatek pleistocenního zalednění; místy se na pobřeží vyskytují i písečně přesypy a kosy. V oblasti Mazurských jezer se nachází 3300 jezer, největší z nich jsou jezera Sniardwy, Mamry a Niegocin.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Co jste o Polsku nevěděli
| periodikum = Travelking
| vydavatel =
| url = https://travelking.cz/blog/co-jste-o-polsku-nevedeli
| datum vydání = 9.1.2019
| url archivu =
| datum přístupu = 26.4.2019
}}</ref> Středovýchodní a Jihovýchodní část tvoří nízké vrchoviny Malopolská vrchovina a Lublinská vrchovina. Jih Polska prostupuje v příhraniční pás prvohorních horských masivů [[Krkonošsko-jesenická subprovincie|Sudety]] ([[Jizerské hory]], [[Krkonoše]], [[Soví hory]], pískovcové [[Stolové hory]], [[Bystřické hory]], [[Králický Sněžník (pohoří)|Králický Sněžník]], [[Rychlebské hory]] a [[Zlatohorská vrchovina]]). Třetihorní [[Karpaty]] zahrnují pohoří Vysokých a Nízkých Beskyd, [[Tatry]] a [[Bukovské vrchy]]. Tatry dosahují v Polsku téměř 2 500 m n. m.
Řádek 443:
Celkově je v Polsku chráněno 101 588 km² území, což představuje 32,1 % rozlohy země. [[Chráněná území v Polsku|Ochrana přírody se v Polsku]] soustřeďuje zejména do 23 národních parků:
[[
== Politika ==
Řádek 449:
[[Soubor:20070111 obrady sejmu sala plenarna1.jpg|náhled|Jednací sál polského sejmu]]
[[Soubor:Poland-00741 - Palace Prezydencki (31071435322).jpg|náhled|[[Palác Koniecpolských ve Varšavě|Prezidentský palác]], od roku 1994 sídlo prezidenta]]
Polsko je [[Parlamentní republika|parlamentní republikou]]. Parlament je od roku [[1989]] opět [[bikameralismus|dvoukomorový]]: tvoří jej [[Sejm]] (460 [[poslanec|poslanců]]) a [[Senát Polska|Senát]] (100 [[senát]]orů). Poslanci Sejmu i senátoři jsou voleni na společné čtyřleté volební období. Do Sejmu platí [[poměrný volební systém]] ve 41 vícemandátových [[Volební obvod|volebních obvodech]] s pětiprocentní [[Uzavírací klauzule|volební klauzulí]] (8 % pro koalice), která se ale nevztahuje na zástupce národnostních menšin. Senátoři jsou voleni [[Systém relativní většiny|systémem relativní většiny]], kdy v každém ze 100 [[Volební obvod#Jednomandátový volební obvod|jednomandátových volebních obvodů]] připadne [[Mandát (politika)|mandát]] kandidátovi s největším počtem platných obdržených hlasů. Prezident je [[
| příjmení = Kubát
| jméno = Michal
Řádek 507:
Polsko je průmyslově-zemědělský stát s významnou těžbou [[nerostné suroviny|nerostných surovin]]. Poměrně úspěšně provedený přechod od centrálně plánované ekonomiky k tržnímu způsobu hospodaření.
Hlavní průmyslová odvětví jsou [[těžba#Těžební průmysl|těžební průmysl]], [[strojírenství]] (osobní auta, autobusy, lodě), [[Metalurgie|hutnictví]], [[chemický průmysl|chemický]], [[Elektrotechnika|elektrotechnický]], [[textilní průmysl|textilní]] a [[Potravinářství|potravinářský průmysl]]. Těží se [[černé uhlí|černé]] a [[hnědé uhlí]], [[měď]], [[olovo]], [[zinek]], [[Halit|sůl]], [[síra]], [[magnezit]], [[kaolin]] a menší množství [[ropa|ropy]] a [[zemní plyn|zemního plynu]].
V [[zemědělství]] převažuje rostlinná produkce nad živočišnou. [[Pole|Orná půda]] představuje skoro 1/2 plochy státu, louky a pastviny 13 % a [[les]]y 30 %. Pěstuje se [[pšenice]], [[žito]], [[ječmen]], [[len]], [[oves]], [[Lilek brambor|brambory]], [[cukrová řepa]], [[Brukev řepka|řepka]], [[Chmel otáčivý|chmel]], [[ovoce]] a [[zelenina]]. Polsko je v produkci žita, lnu, brambor a cukrové řepy na 2. místě v Evropě (po Rusku). Chovají se [[prase|prasata]], [[Tur domácí|skot]], [[ovce]], [[kůň|koně]] a [[Domácí drůbež|drůbeže]]. Význam má i [[rybolov]]. Produkuje se [[Ovčí vlna|vlna]], [[med]] a rybí výrobky. Významná je i těžba [[dřevo|dřeva]].
Řádek 514:
V 80. letech se ekonomika Polska nacházela v důsledku neefektivity [[Plánovaná ekonomika|plánované ekonomiky]] v těžké krizi. Komunistický režim si půjčoval mnoho peněz od západních zemí, které nedokázal splatit, v roce 1980 vzniklo hnutí Solidarita a v roce 1981 bylo vyhlášeno stanné právo. Stály se fronty dokonce i na základní potraviny jako mléko a cukr.<ref name="Szamańska-2008">{{Citace elektronické monografie |url=http://wiedzaiedukacja.eu/wp-content/uploads/2009/05/karolina-szymanska-sklepy-w-prl.pdf |titul=Sklepy w czasach PRL |vydavatel=Portal Naukowy Wiedza i Edukacja |year=2008 |datum přístupu=15 October 2014 |autor=Karolina Szamańska |strany=13, 22–23 / 25 |druh nosiče=PDF file, direct download |url archivu=https://web.archive.org/web/20141019092744/http://wiedzaiedukacja.eu/wp-content/uploads/2009/05/karolina-szymanska-sklepy-w-prl.pdf |datum archivace=2014-10-19 |nedostupné=ano }}</ref> V roce [[1990]] byl HDP Polska na hlavu (v dolarech z roku 1990) 1700 $, zatímco HDP Československa bylo 3100 $ a HDP Rakouska 19 200 $.<ref>Hardt, John Pearce; Kaufman, Richard F. (1995), East-Central European Economies in Transition, M.E. Sharpe, {{ISBN|978-1-56324-612-8}}, s. 17</ref>
Od [[Pád komunismu v Evropě|pádu komunismu]] zažívá Polsko silný a nepřetržitý hospodářský růst. Mezi lety 1989 a 2007 polská ekonomika narostla o 177% – nejvíce ze všech zemí střední a východní Evropy.<ref name="bbw">{{cite news | url=http://www.businessweek.com/articles/2013-11-27/how-poland-became-europes-most-dynamic-economy#p1 | title=How Poland Became Europe's Most Dynamic Economy | work=Bloomberg BusinessWeek Global Economics | date=27 Nov 2013 | accessdate=21 May 2014 | author=Faris, Stephen}}</ref> Jako jediná země EU si zachovalo růst ekonomiky i během [[
Životní úroveň se nicméně stále nevyrovnala západním zemím, v roce 2015 činil HDP (PPP) na hlavu přibližně 26 000 dolarů, zatímco např. v Rakousku to bylo 47 000. Velké množství Poláků proto pracuje v zahraničí, především v zemích EU, kde se mnohdy i natrvalo usadí.
Řádek 527:
=== Doprava ===
==== Silniční doprava ====
[[Soubor:Dievenow Bruecken Wolin.jpg|náhled|Most na [[Rychlostní silnice S3 (Polsko)|rychlostní silnice S3]] ve [[Wolin (město)|Wolini]], nedaleko [[Štětín]]a]]
Řádek 563 ⟶ 564:
Obecně vedou hlavní železniční tahy v podobných směrech jako dálniční (viz výše). Nejmodernější trasou je [[Centralna Magistrala Kolejowa]], jež spojuje [[Slezské vojvodství|Slezsko]] a [[Krakov]] s Varšavou. V provozu je také několik [[Úzkorozchodná dráha|úzkorozchodných tratí]] a vedle několika krátkých širokorozchodných tratí je v provozu také téměř 400 km dlouhá širokorozchodná trať [[Linia Hutnicza Szerokotorowa]].
Největšími osobními dopravci jsou PKP Intercity (v majetku státního [[holding]]u [[Polskie Koleje Państwowe]]) a [[Polregio|Przewozy Regionalne]] vlastněné [[vojvodství]]mi. Provoz je obecně o něco řidší než v ČR či Německu. Zejména ve Varšavě a [[PKP Szybka Kolej Miejska w Trójmieście|Trojměstí]] zajišťuje železnice podstatnou část příměstské dopravy. Ve většině vojvodství neprovozuje regionální dopravu státní dopravce [[Polregio|Przewozy Regionalne]], ale soukromí dopravci, například v [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezském vojvodství]] provozuje regionální dopravu společnost [[Koleje Dolnoslaskie]], v [[Malopolské vojvodství|Malopolském]] firma [[Koleje Malopolskie]].
V nákladní dopravě je dominantním dopravcem [[PKP Cargo]] z holdingu PKP s tržním podílem cca 65 %,<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 614 ⟶ 615:
| periodikum = wroclaw.wyborcza.pl
| datum přístupu = 2019-10-18
| příjmení =
| jméno =
| vydavatel =
| datum vydání =
| url archivu =
}}</ref> Láká především na své Afrikarium. Populární atrakcí jsou také stovky bronzových sošek trpaslíků, které jsou rozeseté po celé Vratislavy.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Trpaslíci nasávají, žebrají i salutují. Krasnale jako magnet Vratislavi
Řádek 640 ⟶ 641:
}}</ref> Z popela povstal i [[Královský hrad (Varšava)|varšavský královský zámek]] (a [[sloup krále Zikmunda III.]] stojící před ním) nebo [[Katedrála svatého Jana Křtitele (Varšava)|Katedrála svatého Jana Křtitele]], kde je pohřben i [[Henryk Sienkiewicz]].
Mimo velká města patří k nejvýznamnějším památkám křižácký hrad [[Malbork (hrad)|Malbork]] nebo klášter [[Jasná Hora]] ve městě [[Čenstochová]], jenž je nejvýznamnějším [[Poutní místo|poutním místem]] Polska. V klášterní bazilice Nalezení svatého Kříže a Nanebevzetí Panny Marie se nachází slavná ikona [[
== Obyvatelstvo ==
Řádek 740 ⟶ 741:
|10.||align=left|'''[[Katovice]]'''||[[:pl:Katowice|Katowice]]||[[Slezské vojvodství|Slezské]]||align=right|314 500
|-
|11.||align=left|'''[[
|-
|12.||align=left|'''[[Gdyně]]'''||[[:pl:Gdynia|Gdynia]]||[[Pomořské vojvodství|Pomořské]]||align=right|251 844
Řádek 766 ⟶ 767:
== Kultura ==
=== Literatura ===
{{viz též|Polská literatura}}
Řádek 797 ⟶ 799:
| datum přístupu = 2019-10-20
| jazyk = cs
| příjmení =
| jméno =
| vydavatel =
| url archivu =
}}</ref>
Řádek 863 ⟶ 865:
Mezi proslulé polské vědce patří zejména [[Mikuláš Koperník]] (astronom) a [[Marie Curie-Skłodowská]] (laureátka [[Nobelova cena|Nobelovy ceny]] za fyziku a chemii).
Také nositel Nobelovy ceny za fyziologii z roku 1977 [[Andrew Schally]] měl polský původ. Stejnou cenu získal [[Tadeus Reichstein]], který se narodil ve městě Włocławek. Ve Strzelnu se zase narodil laureát Nobelovy ceny za fyziku [[Albert Abraham Michelson]]. Ve Varšavě se narodil i zakladatel fraktálové geometrie a nositel Nobelovy ceny za fyziku [[Benoît Mandelbrot]], stejně jako matematik [[Alfred Tarski]]. [[Maria Göppert-Mayer]], další nositel Nobelovy ceny za fyziku, se narodila v Katovicích, stejného ocenění se dostalo [[Max Born|Maxi Bornovi]], rodáku z Vratislavi, a [[Otto Stern]]ovi, rodáku ze Żorů. V Niegosławicích se narodil držitel Nobelovy ceny za fyziologii [[Günter Blobel]], v Nyse další držitel této ceny [[Konrad Bloch]], v Gdaňsku vynálezce teploměru [[Gabriel Fahrenheit]] a také významný středověký astronom [[Johannes Hevelius]], známý svým výzkumem Měsíce. I člen proslulé Lvovské matematické školy [[Stefan Banach]] se narodil na území dnešního Polska, v Krakově, který tehdy ovšem patřil Rakousko-Uhersku (stejně jako Lvov, kam odešel). Dalším významným členem této školy byl [[Hugo Steinhaus]], rodák z Jasla. Banachovým žákem byl [[Stanisław Ulam]], rodák přímo ze Lvova. V tomto proslulém „městě talentů“ se narodil i další významný matematik [[Jan Łukasiewicz]], do tamní slavné Skotské kavárny chodívali i [[Kazimierz Kuratowski]] či [[Wacław Sierpiński]], kteří oba později významně přispěli k topologii a teorii množin. Matematik [[Marian Rejewski]] prolomil roku 1932 šifrovací kód německé armády Enigma, což později zásadně ovlivnilo průběh druhé světové války. [[Ignacy Łukasiewicz]] vynalezl petrolejovou lampu. [[Kazimierz Funk]] objevil [[
V oblasti humanitních a sociálních věd vynikl sociolog [[Zygmunt Bauman]], byť toho z Polska roku 1968 vyštvala antisemitská kampaň. Významným kulturním antropologem je [[Bronisław Malinowski]]. Předchůdcem osvícenství a moderní pedagogiky byl [[Stanisław Konarski]]. Filozof [[Józef Maria Hoene-Wroński]] zavedl známý pojem „mesianismus“, v Krakově se narodil filozof [[Roman Ingarden]]. Významným jazykovědcem 19. století byl [[Jan Niecisław Baudouin de Courtenay]], ve 20. století myšlení o jazyce silně ovlivnil filozof [[Alfred Korzybski]]. Filozof [[Leszek Kołakowski]] byl ctěn jako velký znalec marxistického myšlení. Polský rodák [[Leonid Hurwicz]] získal Nobelovu cenu za ekonomii. [[Ludvík Lazar Zamenhof]] vytvořil nejúspěšnější umělý jazyk – [[esperanto]]. Ve Włocławku se narodil německy píšící literární teoretik [[Marcel Reich-Ranicki]]. Významným divadelním teoretikem byl [[Jerzy Grotowski]].
Řádek 897 ⟶ 899:
}}</ref> Dvě zlaté přivezli trojskokan [[Józef Schmidt]], judista [[Waldemar Legień]], koulař [[Tomasz Majewski]], kladivářka [[Anita Włodarczyková]] nebo běžkyně na lyžích [[Justyna Kowalczyková]].
[[Polská mužská volejbalová reprezentace
| titul = Hall of Famers
| url = http://www.volleyhall.org/page/show/3821582-hall-of-famers
Řádek 911 ⟶ 913:
| datum přístupu = 2019-10-20
| jazyk = en-US
| příjmení =
| jméno =
| vydavatel = Handball Planet
| místo =
}}</ref>
Hvězdou nejúspěšnější polské fotbalové generace byl [[Zbigniew Boniek]], k pilířům slavného reprezentačního mužstva 70. a 80. let, které přivezlo dva bronzy ze světových šampionátů (1974, 1982), patřil i [[Grzegorz Lato]]. K legendám patří i [[Euzebiusz Smolarek|Ebi Smolarek]] a [[Jerzy Dudek]]. Několik posledních let vyhrává anketu fotbalista roku jednoznačně [[Robert Lewandowski]]. Mezi známé fotbalové kluby patří například [[Legia Warszawa]], [[Lech Poznań|Lech Poznaň]] nebo [[Wisla Krakov]].
Nejúspěšnější polskou tenistkou je [[Agnieszka Radwańská]], vítězka [[Turnaj mistryň|Turnaje mistryň]] v roce 2015.<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 946 ⟶ 948:
* [[Krakov]]
| width="50%" valign="top" |
* [[Auschwitz
* [[Park Muskau|Park Muzakowski]]
* [[Solný důl Wieliczka]]
* [[Toruň]]
Řádek 972 ⟶ 974:
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
| |||