Švédsko: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Topografie: oprava syntaxe
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: oprava přesměrování; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Infobox - stát
| genitiv = Švédska
| úřední název česky = Švédské království
| úřední název = Konungariket Sverige
| vlajka = Flag of Sweden.svg
| článek o vlajce = Švédská vlajka
| znak = Great coat of arms of Sweden.svg
| článek o znaku = Státní znak Švédska
| mapa umístění = EU-Sweden.svg
| popisek mapy = Poloha Švédska v Evropě a EU
| rozloha = 449 964
| rozlmisto = 54
| procent vody = 8,67
| počet obyvatel = 10 182 291
| obyvatelé aktuální k = [[2018]]
| obyvmisto = 90
| hustota = 22,8
| hustmisto = 158
| HDI = 0,933
| HDIvývoj = růst
| HDIvýše = velmi vysoký
| HDI aktuální k = 2018
| HDImísto = 7
| jazyk = [[švédština]] (úřední), [[sámské jazyky|laponština]]
| hlavní město = [[Stockholm]]
| státní zřízení = [[konstituční monarchie]]
| funkce1 = Král
| vládce1 = [[Karel XVI. Gustav]]
| funkce2 = Předseda vlády
| vládce2 = [[Stefan Löfven]]<ref name="novypremier">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Jacobsen
| jméno = Henriette
Řádek 38:
| jazyk = anglicky
}}</ref>
| měna = [[švédská koruna]]
| kód měny = SEK
| HDP/ob. = 46&nbsp;704<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}}</ref>
| HDP/ob.misto = 15
| HDP aktuální k = 2015
| čas = [[Koordinovaný světový čas|UTC]] +1
| hymna = Du gamla, du fria
| článek o hymně = Švédská hymna
| datum vzniku = 860 n. l.
| způsob vzniku = neznámo, starý státní útvar
| nejvyšší hora = [[Kebnekaise]]
| výška nejvyšší hory = 2&nbsp;097
| doména = se
| ison = 752
| iso3 = SWE
| iso2 = SE
| mpz = S
| předvolba = +46
| náboženství = [[křesťanství]]
| commonscat = Sweden
}}
'''Švédsko''' ({{vjazyce2|sv|''Sverige''}}, {{Audio|Sv-Sverige.ogg|''sværːjɛ''}}), oficiálně '''Švédské království''' (švédsky {{Audio|Sv-Konungariket Sverige.ogg|''Konungariket Sverige''}}), je jedním ze severských států na [[Skandinávský poloostrov|Skandinávském poloostrově]] v severní Evropě. Švédsko hraničí na západě s [[Norsko|Norskem]], na východě s [[Finsko|Finskem]] a na jihu je spojeno s [[Dánsko|Dánskem]] unikátním [[Most přes Öresund|mostem-tunelem]] přes průliv [[Öresund]].
Řádek 65:
Švédsko se vyvinulo v nezávislý a jednotný stát již během středověku. V 17. století země rozšířila svá teritoria, což vedlo ke vzniku Švédského království. Říše se úspěšně rozvíjela a během 17. století a na počátku 18. století byla jednou z nejvýznamnějších evropských mocností. O většinu držav dobytých mimo území Skandinávského poloostrova však Švédsko opět přišlo během 18. a 19. století. Východní polovina Švédska, dnešní Finsko, byla roku 1809 podrobena Rusku. Švédsko naposledy vstoupilo do války roku 1814, kdy vojenskými prostředky donutilo Norsko vstoupit s ním do [[personální unie]]. Od té doby je ve Švédsku mír a země uplatňuje zahraniční politiku nezúčastněnosti v době míru a status neutrality v době války.
 
Dnes je Švédsko [[konstituční monarchie|konstituční monarchií]] s [[Parlamentarismusparlamentní systém|parlamentní demokracií]] a vysoce rozvinutou ekonomikou. V roce 1960 bylo jednou ze zakládajících zemí [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]] (OECD) a od 1. ledna 1995 je členskou zemí [[Evropská unie|Evropské unie]].
 
Švédsko je součástí zeměpisné oblasti [[Fennoskandinávie]]. [[Podnebí]] je obecně velmi mírné kvůli své severní šíři i kvůli značnému vlivu moře. Navzdory vysoké zeměpisné šířce má Švédsko často teplá kontinentální léta; leží mezi [[Atlantský oceán|Severním Atlantikem]], [[Baltské moře|Baltským mořem]] a obrovskou ruskou [[Eurasie|euroasijskou]] pevninou. Obecné se klima a prostředí výrazně liší od jihu k severu v důsledku obrovského rozdílu v zeměpisné šířce a velká část Švédska má spolehlivě chladné a zasněžené zimy. Jižní Švédsko je převážně [[zemědělství|zemědělské]], zatímco sever je silně zalesněn a zahrnuje část [[Skandinávské pohoří|Skandinávského pohoří]], které se rozkládá na západě země. Velkou část země pokrývají lesy. Mezi nejdůležitější přírodní zdroje Švédska patří [[voda]], [[dřevo]] a [[železná ruda]]. Švédsko má poměrně vysokou úroveň sociální politiky a je považováno za ekologicky šetrnou, moderní a liberální zemi. Švédsko je [[konstituční monarchie|konstituční monarchií]] v čele s králem [[Karel XVI. Gustav|Karlem XVI. Gustavem]].
 
== Etymologie ==
Název země (Sverige) se odvozuje od [[Germáni|germánského]] kmene [[SveovéŠvédové#Historie|Sveů]] ([[švédština|švédsky]] ''svear'', [[latina|latinsky]] ''suiones''), který ve středověku obýval oblast centrálního Švédska ([[Svealand]]) – Swerige (''Svea rike'', říše Sveů) bylo původně označení pro tuto oblast. Název kmene není úplně jasný, patrně je odvozen od [[pragermánština|pragermánského]] *''swihoniz'' s významem „my sami“.
 
== Dějiny ==
Řádek 114:
{{LocMap~ | Švédsko | lat=55.9 | long=24.0 | position=left | region=SE |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| label=[[Litva|<span style="color:#646464">'''LITVA'''</span>]]}}
{{LocMap~ | Švédsko | lat=55.25 | long=10.65 | position=right | region=SE |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1 | label=[[Dánsko|<span style="color:#646464">'''DÁNSKO'''</span>]]}}
{{LocMap~ | Švédsko | lat=56 | long=19.5 | position=left | region=SE |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| label=[[Baltbaltské moře|<span style="color:#2A6DB5">'''''BALT'''''</span>]]}}
{{LocMap~ | Švédsko | lat=68.8 | long=10.7 | position=right | region=SE |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1 | label=[[Atlantský oceán|<span style="color:#2A6DB5">'''''ATLANTIK'''''</span>]]}}
{{LocMap~ | Švédsko | lat=62 | long=17.9 | position=right | region=SE |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| label=<small>[[Botnický záliv|<span style="color:#2A6DB5">'''''BOTNICKÝ<br>ZÁLIV'''''</span>]]</small>}}
Řádek 136:
Nejdelší řeky ve Švédsku jsou [[Klarälven]], [[Torne]], [[Dalälven]], [[Ume]] a [[Ångermanälven]]. Největší jezera jsou [[Vänern]], [[Vättern]], [[Mälaren]] a [[Hjälmaren]].
 
==== Jižní a střední Švédsko ====
 
Nejjižnější část, historická ''provincie Skåne'', je pokračováním [[Středoevropská nížina|Středoevropské nížiny]] severního Německa a Dánska. Ve Skåne je nejnižší bod Švédska (bez vodstva) 2,4 &nbsp;metrů pod hladinou moře a nejjižnější bod Švédska, [[Smygehuk]]. Severně od ní se rozprostírá ''jižní švédská vysočina'', náhorní plošina obklopená zvlněnými kopci s velkým počtem protáhlých jezer vytvořených ledovcovou erozí. Třetí hlavní krajinou je ''střední švédská deprese'', plochá, členitá krajina rovin, útesů, stolových hor, fjordů a řady jezer.
 
==== Severní Švédsko ====
 
Na západě ''severního Švédska'' dominuje [[Skandinávské pohoří]], které tvoří hranici s [[Norsko|Norskem]]. Horský řetěz - jehož horská [[tundra]] se ve Švédsku nazývá [[fell]] - má výšky mezi 1 000 a 2 000 m n. m. Ve Skandinávském pohoří se také nachází nejvyšší hora Švédska, asi 2097 m vysoká [[Kebnekaise]]. Přímo na trojmezí Norsko/Švédsko/Finsko leží nejsevernější bod Švédska Treriksröset.
 
Řádek 180 ⟶ 178:
Šelmy, jako jsou medvědi, [[Vlk eurasijský|vlci]], [[Rys ostrovid|rysi]] a [[Rosomák sibiřský|rosomáci]], jsou v posledních letech díky přísným ekologickým zákonům opět na vzestupu. Mnoho jezer a na dlouhá pobřeží poskytují dostatek prostoru pro vodní život: sladkovodní a mořské ryby jsou hojné a [[Bobrovití|bobři]], [[Vydra říční|vydry]] a [[Ploutvonožci|tuleni]] jsou běžní.
 
Ve Švédsku byly v roce 1909 jako v první zemi v Evropě vytvořeny první [[národní park]]y. Téměř 15&nbsp; % země je nyní chráněno přírodními rezervacemi nebo [[Národní parky ve Švédsku|30&nbsp;národními parky]]. Pokud by se rozhodlo o zřízení jedenácti nových národních parků a rozšíření sedmi stávajících, podíl chráněných oblastí by se zvýšil na 15,5&nbsp; %.<ref>Naturvårdsverket: {{citace elektronické monografie|url=https://www.skogen.se/nyheter/onskelista-om-13-nya-nationalparker|titul=Önskelista om 13 nya nationalparker}}</ref>
{{Clear}}
 
Řádek 206 ⟶ 204:
=== Ozbrojené síly ===
[[Soubor:Swedish CV9040.JPG|náhled|[[Bojové vozidlo pěchoty]] [[Stridsfordon 90]]]]
Švédsko je od roku 1814 [[Neutralita|neutrální stát]], a proto není členem žádné vojenské aliance, ale úzce spolupracuje s [[Severoatlantická aliance|NATO]] a účastní se vojenských cvičení aliance. Podle oficiální brožury švédské armády z roku 2016 se Švédsko připravuje na možnou válku s [[Rusko|Ruskem]].<ref>[https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/393311-svedsko-se-pripravuje-na-valku-prozradil-general.html Švédsko se připravuje na válku, prozradil generál]. Novinky. 29. ledna 2016.</ref> Švédští vojáci se účastní mírových misí v [[DemokratickáKonžská republikademokratická Kongorepublika|Demokratické republice Kongo]], [[Kypr]]u, [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]], [[Kosovo|Kosovu]], [[Libérie|Libérii]], [[Libanon]]u, [[Afghánistán]]u a [[Čad]]u.
 
Švédská [[armáda]] je rozdělena na tři složky: pozemní vojsko, [[švédské námořnictvo|námořnictvo]] a [[švédské letectvo|letectvo]].
Řádek 256 ⟶ 254:
Nejdůležitějším odvětvím primárního sektoru ve Švédsku je [[Lesnictví|lesní hospodářství]] a [[Těžba dříví|těžba dřeva]]. Hospodářsky je využíváno 45 % rozlohy země, tj. asi 2/3 lesních ploch. [[Les]]y pokrývají celkem 62 % plochy země. Těžba i zpracování dřeva jsou kontrolovány vládou. Nejdůležitější produkční oblastí je [[Norrland]], jehož řeky zásobují elektrickou energií množství pil a také papírny na pobřeží [[Botnický záliv|Botnického zálivu]]. Produkce zahrnuje vedle stavebního dříví a dřevní hmoty pro výrobu [[celulóza|celulózy]] a [[papír]]u také [[pryskyřice]], [[terpentýn]], [[Pigment|barviva]] a [[Plast|umělé hmoty]].
 
Podmínky pro zemědělskou výrobu jsou příznivé pouze na jihu, celkem orná půda tvoří méně než 7 % plochy země. Zemědělství dokáže uspokojit téměř 90 % domácí spotřeby. Nejintenzivněji je půda využívána v úrodném [[Skåne]] v zázemí [[Malmö]] a dále v nížinách ve středu země. V krátkém vegetačním období se pěstuje [[Cukrová řepa|cukrovka]], na jihu [[pšenice]], dále [[ječmen]], [[oves]], [[Lilek brambor|brambory]] a další [[krmná plodina|krmné plodiny]]. Na farmách o průměrné velikosti 35 ha totiž jasně dominuje chov [[tur domácí|skotu]] a [[vepřprase domácí|vepřů]]ů. Menší je rozsah chovu [[ovce|ovcí]]. Významný je chov [[norek|norků]] a [[liška (šelma)|lišek]] včetně [[Liška polární|polárních]]. [[Rybolov]] stačí pokrýt domácí spotřebu, ale větší hospodářský efekt nemá. Loví se zejména [[sleď obecný|sledi]], [[Makrelovití|makrely]] a [[treska|tresky]]. Vysoká mechanizace a produktivita výroby podíl zaměstnaných v zemědělství, lesnictví a rybolovu snížila.
 
=== Průmysl ===
Řádek 302 ⟶ 300:
Nejrozšířenější křestní jméno při narození je [[Erik]] a [[Vilém|William]].
 
=== Jazyk ===
{{Viz též|švédština}}
Řádek 317 ⟶ 316:
| datum archivace = 2009-10-14
| nedostupné = ano
}}</ref> Označuje se pouze jako „hlavní jazyk“ (''huvudspråk''). Od roku [[1999]] je ovšem schváleno 5 jazyků menšin ([[finština]], [[meänkieli]] – [[tornedalentornské údolí|tornedalská]] finština, [[romština]], [[Sámské jazyky|laponština]] a [[jidiš]]), které je možno používat v úředním styku ve vybraných regionech.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Språkpolitik och språklagar
| url = http://www.sprakradet.se/språkpolitik
Řádek 386 ⟶ 385:
== Kultura ==
<!-- {{Viz též|Švédská kultura}} -->
 
=== Literatura ===
[[Soubor:August Strindberg 1882 Falander.jpg|náhled|150px|[[August Strindberg]]]]
Řádek 393:
| titul = Populární severská literatura? Především závěje dobrých detektivek
| periodikum = Reflex.cz
| vydavatel =
| url = https://www.reflex.cz/clanek/kultura/62535/popularni-severska-literatura-predevsim-zaveje-dobrych-detektivek.html
| datum vydání =
| jazyk = cs
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-11-29
}}</ref> [[Jan Guillou]] získal přízeň čtenářů pro svého špiona Carla Hamiltona.
Řádek 410:
| titul = Carl Michael Bellman {{!}} Store norske leksikon
| url = http://snl.no/Carl_Michael_Bellman
| vydání =
| vydavatel =
| místo =
| rok vydání =
| počet stran =
| strany =
| isbn =
| jazyk = no
}}</ref> Ze skladatelů vážné hudby se nejvíce prosadil [[Franz Berwald]].<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 424:
| datum přístupu = 2019-11-28
}}</ref> Z interpretů operní pěvkyně [[Malena Ernman]]ová, [[Jenny Lindová]] či [[Birgit Nilssonová]]. [[Marie Taglioniová]] byla klíčovou osobností dějin [[balet]]u, v němž zavedla tanec na špičkách.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Taglioniová Maria
| periodikum = encyklopedia.sme.sk
| vydavatel =
| url = https://encyklopedia.sme.sk/c/1469641/taglioniova-maria.html
| datum vydání =
| jazyk = sk
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-11-28
}}</ref>
Řádek 448:
| datum vydání = 2008-03-26
| datum přístupu = 2019-11-28
}}</ref> Ovšem nezůstala osamocena, následovaly další úspěšné švédské kapely jako [[Roxette]], [[Ace of Base]], [[Europe]] či [[The Cardigans|Cardigans]]. Později učinila podobný průlom do globálního popu zpěvačka [[Loreen]], vítězka soutěže ''[[Eurovision Song Contest]]'' v roce 2012''.''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Vítězkou Eurovize je Švédka Loreen, poraženým Ázerbájdžán
| periodikum = iDNES.cz
Řádek 477:
| datum přístupu = 2019-10-27
| jazyk = en
| jméno =
| příjmení =
| vydavatel =
| datum vydání =
| url archivu =
}}</ref>
 
Zvláštní postavení má ve Švédsku malíř [[John Bauer]], který na počátku 20. století ilustroval soubor národních pohádek ''Mezi skřítky a trolly'' (''Bland Tomtar och troll''). S jeho zvláštními melancholickými kresbami se identifikovaly celé generace Švédů a staly se tak součástí národního vědomí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = John Bauer Art: Trolls, Fairy Tales and Folk Tales - Swedish (1882 - 1918)
| periodikum = artpassions.net
| vydavatel =
| url = https://artpassions.net/bauer/bauer.html
| datum vydání =
| jazyk = en-US
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-11-29
}}</ref> Nejvýznamnějšími švédskými portrétisty byli [[Alexander Roslin]] a [[Anders Zorn]]. Součástí hnutí ''Arts and Crafts'' byl [[Carl Larsson]], jeho dílo ovlivňuje švédský [[design]] až do současnosti.<ref>{{Citace monografie
Řádek 511:
| periodikum = The Guardian
| datum vydání = 2015-02-14
| ročník =
| číslo =
| strany =
| issn = 0029-7712
| jazyk = en-GB
Řádek 559:
[[Soubor:Drottningholm Palace (by Pudelek) 3.jpg|náhled|[[Drottningholmský palác]]]]
K nejvýznamnějším švédským architektonickým památkám patří [[Drottningholmský palác]] nacházející se na ostrově Lovön v jezeře Malar, na předměstí [[Stockholm]]u. Od roku 1981 je soukromou rezidencí [[Švédská královská rodina|švédské královské rodiny]], v roce 1991 byl zapsán na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Royal Domain of Drottningholm
| periodikum = UNESCO World Heritage Centre
| vydavatel =
| url = https://whc.unesco.org/en/list/559/
| datum vydání =
| jazyk = en
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-11-28
}}</ref> Všechny další švédské architektonické památky na seznamu jsou buď architekturou lidovou ([[zdobené farmy v Hälsinglandu]], kostelní městečko [[Gammelstad]]), nebo industriální ([[železárny Engelsberg]], [[rádiová stanice Grimeton]]). Na seznamu jsou i některá celá města: [[Hanza|hanzovní]] město [[Visby]] a přístavní město [[Karlskrona]]. Ovšem ve Švédsku jsou i jiné významné stavby vyhledávané turisty. [[Barokní architektura|Barokní]] [[Stockholmský palác]] je oficiálním sídlem královské rodiny.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Královský palác ve Stockholmu: Královské korunovační klenoty a oficiální rezidence krále
| periodikum = Radynacestu.cz
| vydavatel =
| url = https://www.radynacestu.cz/magazin/kralovsky-palav-stockholm/
| datum vydání =
| jazyk = cs
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-11-28
}}</ref> U jezera [[Mälaren]] na jihu středního Švédska, v obci [[Strängnäs]], asi 60 km západně od Stockholmu, se nachází [[Renesanční architektura|renesanční]] [[zámek Gripsholm]], založený [[Gustav I. Vasa|Gustavem I. Vasou]]. V [[Kalmar]]u je opečováván místní [[Kalmarský zámek]], kde kdysi vznikla [[Kalmarská unie]]. Nejvýznamnější sakrální stavbou ve Švédsku je [[Gotická architektura|gotická]] [[katedrála v Uppsale]], do roku 1620 korunovační místo švédských králů (od té doby tuto funkci plnila [[Katedrála svatého Mikuláše (Stockholm)|katedrála svatého Mikuláše]] ve Stockholmu) a také místo posledního odpočinku Gustava I. Vasy. Nejvíce švédských panovníků je ale pohřbených v jiném chrámu, v [[Riddarholmskyrkan]]u ve Stockholmu. Jedním z nejstarších velkých kostelů je [[katedrála v Lundu]]. Z [[Historismus (umění)|historistních]] staveb 19. století patří k nejvýznamnějším novorománská [[Stockholmská radnice]] nebo budova [[Severské muzeum|Severského muzea]] na stockholmském ostrově Djurgården, kde se nachází i populární muzeum pod otevřeným nebem [[Skansen]], jež dalo jméno všem podobným muzeím na světě, a řada dalších muzeí (např. námořní [[Muzeum Vasa]]). Švédsko přeje i modernistickým experimentům, k odvážným stavbám patří například průkopnická [[Ericsson Globe|hala Globen]] otevřená roku 1989 nebo mrakodrap [[Turning Torso]] v Malmö. Chloubou technického stavitelství je [[most přes Öresund]] spojující od roku 2000 [[Dánsko|dánské]] hlavní město [[Kodaň]] se švédským přístavním městem Malmö nebo [[Ölandsbron]].
Řádek 589:
Mezi speciality patří [[renstek]] (sobí steak s brusinkami a se smetanovými bramborami), [[köttbullar]] (masové kuličky s brusinkami a brambory nebo salátem z červené řepy s majonézou), [[makka]] (druh obloženého chleba), [[smöra bröd]] (chléb s máslem). Na severu Švédska je velmi oblíbena pochoutka z fermentovaných sleďů [[surströmming]] (silně zapáchající, v sudech kvašení sledi). Podávají se buď s chlebem a máslem, nebo vařenými bramborami a cibulí.
 
U Švédů nejběžnější svačina, ale dokonce i oběd, smöra bröd je připravován s vařenými malými krevetami, vařeným vajíčkem a majonézou nebo s rostbífem a červenou řepou. [[Gravlax|Gravad lax]] (marinovaný losos, často podávaný s koprem, podává se často jako předkrm). [[Rökt lax]] (uzený losos), [[fisksoppa]] (rybí polévka s trochou majonézy, chlebem s máslem a salátem, existuje spousta různých druhů, ale nejběžnější je s rajčaty a lehce pikantním kořením, nebo se smetanou), [[smörgåsbord]] (doslova bufet, my ho označujeme jako [[švédský stůl]], tzv. [[brunch]]).
 
Vzhledem k vysoké imigraci do Švédska z různých zemí je zejména v jižním Švédsku a Stockholmu spousta etnických restaurací. Celkově jsou Švédové zvyklí jíst exotická jídla, ale také [[Italská kuchyně|italská]], [[řecká kuchyně|řecká]] nebo [[španělská kuchyně|španělská]].
Řádek 599:
Švédové se prosadili i v mnoha sportovních odvětvích. Šest zlatých olympijských medailí má kanoista [[Gert Fredriksson]], čtyři lyžaři [[Sixten Jernberg]], [[Gunde Svan]] a [[Thomas Wassberg]] a jezdec na koni [[Henri Saint Cyr]], tři zlaté mají krasobruslař [[Gillis Grafström]], střelci [[Vilhelm Carlberg]], [[Alfred Swahn]] a [[Oscar Swahn]], kanoistka [[Agneta Anderssonová]], rychlobruslař [[Tomas Gustafson]], lyžař [[Marcus Hellner]], zápasníci [[Ivar Johansson]] a [[Carl Westergren]] a oštěpař [[Eric Lemming]].
 
Ve Švédsku je bezesporu nejvíce rozšířený florbal ve kterém Švédi vládnou celému světu. Jejich bilance na všech 12 uskutečněných [[Mistrovství světa ve florbale|mistrovstvích světa]] je až k neuvěření. Mají dohromady 8 zlatých a 4 stříbrné medaile a to znamená, že se Švédsko na všech 12 šampionátech dostalo do finále. Mezi nejslavnější osobnosti [[Švédská mužská florbalová reprezentace mužů|Švédského florbalu]] patří Kim Nilsson, Alexander Galante Carlström nebo Alexander Rudd.
 
[[Björn Borg]] patří k nejlepším tenistům historie. Ač ukončil kariéru v pouhých 25 letech, vyhrál pětkrát [[Wimbledon (tenis)|Wimbledon]] a celkem 11 [[Grand Slam (tenis)|grandlamových]] turnajů.<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 623:
[[Švédská fotbalová reprezentace]] dosáhla největšího úspěchu na [[Mistrovství světa ve fotbale 1958|mistrovství světa v roce 1958]], kde vybojovala stříbrnou medaili. Krom toho na světovém šampionátu získala dva bronzy ([[Mistrovství světa ve fotbale 1950|1950]], [[Mistrovství světa ve fotbale 1994|1994]]), třetí místo je též jejím nejlepším výsledkem na [[Mistrovství Evropy ve fotbale|mistrovství Evropy]] ([[Mistrovství Evropy ve fotbale 1992|1992]]). [[Zlatan Ibrahimović|Zlatan Ibrahimovič]] je zřejmě nejslavnějším švédským fotbalistou.
 
[[Švédská mužská házenkářská reprezentace|Švédská házenkářská reprezentace mužů]] čtyřikrát vyhrála mistrovství světa (1954, 1958, 1990, 1999) a čtyřikrát mistrovství Evropy (1994, 1998, 2000, 2002). Na olympiádě brala čtyři stříbra. [[Magnus Wislander]] byl v roce 2000 vyhlášen nejlepším házenkářem 20. století. [[Mia Hermanssonová-Högdahlová]] byla vyhlášena nejlepší házenkářkou světa pro rok 1994.
 
==== eSport ====
Řádek 635:
Švédsko je tradiční baštou přírodních, exaktních a technických věd. Svědčí o tom jména badatelů, jakými byl fyzik [[Alfred Nobel]], zakladatel moderní biologie [[Carl Linné]], zakladatel moderní chemie [[Jöns Jacob Berzelius]], tvůrce Celsiovy stupnice [[Anders Celsius]], zakladatelé spektroskopie [[Johannes Rydberg]] a [[Anders Jonas Ångström]], objevitel kyslíku, dusíku a wolframu [[Carl Wilhelm Scheele]] či objevitel lithia [[Johann Arfvedson]]. Výzkum radiace vedl [[Rolf Sievert]], proto je po něm pojmenována její jednotka v soustavě SI. [[Axel Fredrik Cronstedt]] objevil nikl, [[Johan Gottlieb Gahn]] mangan, [[Per Teodor Cleve]] holmium a thulium, [[Carl Gustaf Mosander]] lanthanum, erbium and terbium. Teorii funkcí významně rozvinul matematik [[Gösta Mittag-Leffler]]. Zakladatelem moderní teorie integrálních rovnic byl [[Erik Ivar Fredholm]], fraktálům se věnoval matematik [[Helge von Koch]], autor známé Kochovy vločky, harmonické analýze [[Lennart Carleson]], teorii lineárních parciálních diferenciálních rovnic [[Lars Hörmander]]. Hmotnost Merkuru a Venuše odhadl astronom [[Johan Oskar Backlund]], rotaci galaxií zkoumal [[Bertil Lindblad]]. Do dějin zoologie se zapsal [[Carl Jakob Sundevall]], do těch botanických [[Adam Afzelius]], [[Carl Peter Thunberg]] či [[Carl Adolph Agardh|Carl Adolf Agardh]]. Studium lišejníků zakládal [[Erik Acharius]]. Průkopníkem chemie byl [[Torbern Bergman]]. Všestranným renesančním učencem a otcem švédské vzdělanosti byl [[Olaus Rudbeck]]. Odstředivku a parní turbínu vynalezl [[Gustaf de Laval]], na vývoji faxu se podílel [[Harry Nyquist]], [[Gideon Sundback]] vynalezl [[zdrhovadlo]].
 
Nobelovy ceny za fyziku získali [[Nils Gustaf Dalén|Gustaf Dalén]], [[Hannes Alfvén]], [[Manne Siegbahn]] a [[Kai Manne Boerje Siegbahn|Kai Siegbahn]], za chemii pro [[Svante Arrhenius]], [[Hans von Euler-Chelpin]], [[Theodor Svedberg]], [[Arne Tiselius]] a [[Tomas Lindahl]], za fyziologii pro [[Ulf von Euler]], [[Sune Bergström]], [[Torsten Wiesel]], [[Bengt Samuelsson|Bengt I. Samuelsson]], [[Ragnar Granit]], [[Allvar Gullstrand]], [[Hugo Theorell]] a [[Arvid Carlsson]]. Široce diskutovaná je též Kaluza-Kleinova jednotná teorie pole, jejímž spoluautorem je Švéd [[Oskar Klein]]. Švédské občanství měla i rakouská fyzička [[Lise Meitnerová]], která významně přispěla k výzkumu štěpení atomových jader.
 
Prvním a dosud jediným švédským kosmonautem se stal [[Christer Fuglesang]]. Dobrodruh [[Salomon August Andrée]] zahynul při pokusu dosáhnout severního pólu v balónu.
Řádek 648:
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
{{Překlad|de|Schweden|191120561}}