Negroidní rasa: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: reference v nadpisech; kosmetické úpravy
Řádek 204:
''[[Člověk moudrý|Homo sapiens]]'' je v současnosti jediným [[Recentní taxon|recentním]] [[Člověk|lidským]] druhem. Objevil se v době před asi 200 tisíci lety ve [[Východní Afrika|východní Africe]], přičemž je velmi pravděpodobné, že jeho mateřským druhem byl ''[[Homo rhodesiensis]]''. Na základě genetických výzkumů dnes víme, že všichni současní lidé sdílejí ve svém [[Mitochondriální DNA|mitochondriálním genomu]] informaci pocházející od jediné ženy, která žila asi před 140 tisíci lety v Africe. Bývá označována jako [[mitochondriální Eva]] a jde o posledního společného předka všech současných lidí v mateřské linii, potomci dříve odštěpených větví se současnosti nedožili.
 
Od pramáti Evy se vývoj ubíral dvěma směry, jako první se od zbytku lidstva oddělili [[Khoisanové]]. Zachovali si dodnes řadu původních znaků, díky kterým byli vyčleněni do samostatné [[Kapoidní rasa|kapoidní rasy]]. Druhá lidská linie se postupně rozdělila do šesti větví. Pět z nich setrvalo v na africkém kontinentě naa bývají souhrně označovány jako negroidní rasa. Ta je však ve skutečnosti [[Parafyletismus|parafyletická]], jelikož onu šestou větev tvoří populace, které později [[Osídlování Země|opustily Afriku]], tedy příslušníci [[Lidská rasa|zbylých ras]].
 
K negroidní rase bývali dříve řazeni také příslušníci [[Kapoidní rasa|kapoidní]] a [[Australoidní rasa|australoidní rasy]]. Příslušníci těchto tří plemen jsou adaptováni na život v teplých klimatických podmínkách a morfologicky se velmi podobají nejstarším lidem. Znaky jako je tmavá kůže proto považujeme v rámci našeho druhu za pleziomorfní. [[Khoisanové]] jsou však sesterskou větví zbytku lidstva a [[Australoidní rasa|australoidi]] jsou až potomky první lidské migrace z Afriky, proto bývá negroidní rasa dnes uváděna nejčastěji pouze jako soubor zbylých populací [[Subsaharská Afrika|subsaharské Afriky]]. Ani takto se však nevyhneme její [[Parafyletismus|parafylii]], jelikož společný předek negroidů je stále také společným předkem všech neafrických ras ([[Australoidní rasa|australoidní]], [[Mongoloidní rasa|mongoloidní]] a [[Europoidní rasa|europoidní]]). Jako první se od Khoisanům sesterské větve odštěpila [[Haploskupina L1 (mtDNA)|mitochodriální haploskupina L1]], která se vyskytuje v genomu středoafrických [[Pygmejové|Pygmejů]]. Dále se postupně oddělili populace hovořící [[Kušitské jazyky|kúšitskými jazyky]] ([[Haploskupina L5 (mtDNA)|haploskupina L5]]), [[Nigerokonžské jazyky|nigerokonžskými jazyky]] ([[Haploskupina L2 (mtDNA)|haploskupina L2]]) a [[Nilosaharské jazyky|nilosaharskými jazyky]] ([[Haploskupina L6 (mtDNA)|haploskupina L6]]). Nakonec se rozdělili oni pozdější mimoafričtí migranti ([[Haploskupina L3 (mtDNA)|haploskupina L3]]) a jim sesterští [[Hadzové]] ([[Haploskupina L4 (mtDNA)|haploskupina L4]]).