Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky: Porovnání verzí

U některých usnesení, specifikovaných v zákoně o jednacím řádu sněmovny, je pro přijetí usnesení potřeba souhlasu vyššího počtu poslanců. [[Absolutní většina|Absolutní většiny]] (tedy 101 poslanců) např. pro přehlasování [[Prezident České republiky#Suspenzivní veto|prezidentského veta]] či vyslovení nedůvěry vládě.<ref>§ 70 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 205/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů</ref> Pro přijetí [[ústavní zákon|ústavních zákonů]], [[ratifikace|ratifikaci]] některých [[mezinárodní smlouva|mezinárodních smluv]]<ref>Čl. 39 odst. 4 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 395/2001 Sb., kterým se mění ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů</ref> a podání ústavní žaloby proti prezidentu republiky<ref>§ 70 odst. 5 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky)</ref> je třeba [[Kvalifikovaná většina|kvalifikované většiny]] 120 hlasů (tři pětiny všech poslanců).

Poslanecká sněmovna nemůže přehlasovat Senát u návrhu zákona[[ústavní ozákon|ústavního jednacímzákona]], řádua Senátu,dále [[volební zákon|volebního zákona či]], zákona o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek (tzv. [[stykový zákon]]) a zákona o jednacím řádu Senátu.<ref>Čl. 40 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky</ref>