Plačkov (Holešov): Porovnání verzí

V 50. a 60. letech 19. století byl Plačkov společně s [[Novosady (Holešov)|Novosady]] teritoriálně odloučenou součástí obce [[Franckovice]].<ref>Kuča, s. 115.</ref> Od roku 1860 až do své smrti na Plačkově žil „Hanácký obr“ [[Josef Drásal]]. V roce 1882 byla přes plačkovský katastr postavena [[Železniční trať Kojetín – Valašské Meziříčí|železniční trať z Hulína do Bystřice pod Hostýnem]], včetně [[Holešov (nádraží)|holešovského nádraží]]. V 19. století se Plačkov stal centrem kulturního života česky smýšlející měšťanské společnosti. Podle dobového tisku se v hostincích na Plačkově konala řada divadelních a hudebních vystoupení se světovým i českým vlasteneckým repertoárem (například s písní „[[Česká hymna|Kde domov můj]]“). V roce 1906 byla na spojnici Plačkova a Kroměřížské ulice postavena nová [[sokolovna]], slavnostně otevřená v září téhož roku za účasti starosty [[Sokol (spolek)|Sokola]] [[Josef Scheiner|Josefa Scheinera]].<ref>Fišer, s. 442–443 a 496.</ref> V průběhu 19. a 20. století byl katastr Plačkova postupně zastavován do podoby městských čtvrtí; podél železnice vznikaly průmyslové areály, ulice řadových domů i vilové čtvrti, a vznikl zde také nový městský hřbitov.