Plačkov (Holešov): Porovnání verzí

Přidáno 89 bajtů ,  před 2 měsíci
Josef Drásal
(→‎Pamětihodnosti: původní umístění sv.Floriána)
(Josef Drásal)
Katastrální území Plačkova zabíralo celé jižní okolí Holešova sahající až k obcím [[Martinice (okres Kroměříž)|Martinice]] a [[Zahnašovice]]. [[Intravilán|Zastavěnou oblast]] katastru kromě vlastního Plačkova tvořila také zmíněná Kroměřížská ulice na západě a na východě Žopská ulice (dnešní Masarykova), která vznikla rozšířením a prodloužením předměstí před Žopskou bránou ve druhé polovině 17. století. Hlavní dominantou nové ulice, téměř rovnoběžné s Plačkovem, se stal barokní panský pivovar. Trojúhelný prostor mezi jižním okrajem Holešova, Plačkovem a Žopskou ulicí byl využit založením barokního městského hřbitova (nyní Smetanovy sady), který rovněž náležel ke katastru Plačkova.<ref>Fišer, s. 266.</ref>
 
V 50. a 60. letech 19. století byl Plačkov společně s [[Novosady (Holešov)|Novosady]] teritoriálně odloučenou součástí obce [[Franckovice]].<ref>Kuča, s. 115.</ref> Od roku 1860 až do své smrti na Plačkově žil „Hanácký obr“ [[Josef Drásal]]. V roce 1882 byla přes plačkovský katastr postavena [[Železniční trať Kojetín – Valašské Meziříčí|železniční trať z Hulína do Bystřice pod Hostýnem]], včetně [[Holešov (nádraží)|holešovského nádraží]]. V 19. století se Plačkov stal centrem kulturního života česky smýšlející měšťanské společnosti. Podle dobového tisku se v hostincích na Plačkově konala řada divadelních a hudebních vystoupení se světovým i českým vlasteneckým repertoárem (například s písní „[[Česká hymna|Kde domov můj]]“). V roce 1906 byla na spojnici Plačkova a Kroměřížské ulice postavena nová [[sokolovna]], slavnostně otevřená v září téhož roku za účasti starosty [[Sokol (spolek)|Sokola]] [[Josef Scheiner|Josefa Scheinera]].<ref>Fišer, s. 442–443 a 496.</ref> V průběhu 19. a 20. století byl katastr Plačkova postupně zastavován do podoby městských čtvrtí; podél železnice vznikaly průmyslové areály, ulice řadových domů i vilové čtvrti, a vznikl zde také nový městský hřbitov.
 
Samostatné katastrální území Plačkov bylo zrušeno v roce 1938 a jeho plocha byla přičleněna ke katastru Holešova.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Souček | jméno = Zbyněk | titul = Retrospektivní rejstřík katastrálních území (5. verze) | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální | místo = Praha | rok = 2010 | url = https://www.vugtk.cz/odis/sborniky/jine/soucek_rejstrik_ku.pdf | url archivu = https://web.archive.org/web/20131203004340/https://www.vugtk.cz/odis/sborniky/jine/soucek_rejstrik_ku.pdf}}</ref>