Wikipedie

Wikipedista:Ltosnar/Pískoviště: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m final draft
m přenos wiki
značka: vyprázdnění
Řádek 1:
{{infobox - automobil
| název = Wikov 70
| obrázek = Praha 2009-12-26-03.jpg
| popisek = Wikov 70, kabriolet
| výrobce = [[Wikov]]
| roky = 1930–1933
| kusů = min. 3
| výrobní místa = [[Prostějov]]
| nástupce =
| generace =
| konkurence =
| konstruktér = [[Boleslav Hanzelka]]
| pohon = pohon zadních kol
| maximální rychlost = 120-130 km/h
| šířka =
| výška =
| rozvor = 3 250 - 3 400 mm
| celková hmotnost = 1480–1640 kg
| užitečná hmotnost =
| osob = 4–7
| spotřeba = 15-20 l/100km
| baterie = Bosch 12V
| motor = zážehový, řadový osmiválec [[Over Head Camshaft|OHC]]
| objem = 3 485 ccm
| počet válců = 8
| výkon = 51,5 kW (70 k)
| převodovka = mechanická
| druh převodovky = manuální ZF
| počet stupňů = 4+Z
| benzín = olovnatý
| délka =
| rozchod = 1 350 mm
}}
 
'''Wikov 70''' byl vrcholnou konstrukcí automobilového oddělení [[Wikov]] ('''Wi'''chterle a '''Kov'''ářík) továrny na hospodářské stroje Wichterle & Kovářík v Prostějově, [[Československo|československého]] výrobce zemědělských strojů, [[Traktor|traktorů]], [[Lokomotiva|lokomotiv]], stabilních [[Spalovací motor|spalovacích]] i [[Elektromotor|elektrických]] motorů a také [[Seznam českých automobilů|automobilů]]. V roce 1930 se továrna rozhodla přijít na trh s vozem, který by zaujal movitější klientelu. Luxusní Wikov 70, vrchol prostějovské produkce osobních vozů, pak býval označován jako československý [[Rolls-Royce]].<ref name=":3">{{Citace monografie
| příjmení = Král
| jméno = Zdeněk
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Motorismus v srdci Evropy
| vydání = I
| vydavatel = REBO International CZ
| místo = Čestlice
| rok vydání = 2015
| počet stran = 304
| strany = 117-119
| isbn = 978-80-255-0987-6
}}</ref> Automobil Wikov 70 byl vyráběn v letech 1930–1933 v několika variantách [[Podvozek|podvozků]] a [[Karoserie|karosérií]].<ref name=":2">{{Citace monografie
| příjmení = Tuček
| jméno = Jan
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Auta první republiky
| vydání = I
| vydavatel = Grada Publishing, a.s.
| místo = Praha
| rok vydání = 2017
| počet stran = 356
| strany = 183-184
| isbn = 978-80-271-0466-6
}}</ref>
[[Soubor:Wikov 70, limuzína (Salon, April 1931).jpg|náhled|Wikov 70, limuzína (Salon, duben 1931)]]
== Vznik a vývoj ==
'''Wikov 70''' byl představen veřejnosti společně s [[Wikov 35|Wikovem 35]] v říjnu 1930 na XXII. mezinárodní [[Výstaviště Praha|výstavě]] automobilů v Praze.<ref name=":6">{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Wikov na autosalonu
| periodikum = Auto
| datum vydání = říjen 1930
| ročník = 12
| číslo = 10
| strany = 780-782
| url = https://kramerius.techlib.cz/kramerius-web-client/view/uuid:3fbd035b-53b2-4be9-b2f5-328d42ecd110?page=uuid:efbd0677-3ed8-11e7-b97e-001b63bd97ba
}}</ref> Byly zde vystaveny první dva vyrobené modely, čtyřdveřový šestimístný faeton a sedmimístná limuzína s prodlouženým rozvorem. Šéfkonstrukérem byl ing. [[Boleslav Hanzelka]] (1890-1961), který začínal profesní kariéru v kopřivnické [[Tatra|Tatře]]. Přes vídeňskou automobilku Perl a krátké působení v Brně (1924) potom nastoupil v roce 1926 do továrny Wikov. Byl jmenován vedoucím automobilky.<ref name=":3" />
 
Pod kapotou byl vodou chlazený, řadový osmiválec s rozvodem OHC a objemem válců 3 485 cm<sup>3</sup>, což byl de facto zdvojnásobený motor z Wikovu 35. Údaje o vyrobeném počtu těchto automobilů se rozcházejí, někdo tvrdí tři, další čtyři anebo dokonce i pět. Podle dochovaných fotografií existovalo pravděpodobně od tří do pěti vozů (prokazatelně používaly registrační značky M-53.803-805). Vzhledem ke kreativitě wikováckých karosářů není také vyloučeno, že bylo vyrobeno postupně pět karoserií pro tři podvozky.<ref name=":2" /><ref name=":5">{{Citace monografie
| příjmení = Šuman-Hreblay
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Encyklopedie automobilů
| vydání = I
| vydavatel = CPress v Albatros Media
| místo = Brno/Praha
| rok vydání = 2018
| počet stran = 272
| strany = 196-200
| isbn = 978-80-264-1852-8
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Lasík
| jméno = J
| titul = Wikov 70 - osmiválcový unikát
| url = https://www.autokaleidoskop.cz/Historie/Wikov-70-osmivalcovy-unikat/
| vydavatel = Autokaleidoskop.cz
| místo = Praha
| datum vydání = 2011-02-25
| datum přístupu = 2020-07-22
}}</ref>
 
Je však pravdou, že Wikov 70 přišel do naprosto nevhodné doby, do vrcholící [[Světová hospodářská krize|světové hospodářské krize]] a potenciální zákazníci na něj zkrátka neměli peníze. Stejně, prodejně neúspěšné byly v témže roce představená [[Tatra 80]] (1930, cena 200 tisíc Kč), resp. o rok později [[Walter Royal]] (1931, cena 208 tisíc Kč) s dvanáctiválcovými motory. Počátek [[1930–1939|30. let 20. století]] luxusním avšak velmi drahým automobilům nebyl příznivě nakloněn.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Valášek
| jméno = Dominik
| titul = Zapomenuté české automobilky: Wikov nabízel luxus, zaujal i první "kapkou"
| url = https://automix.denik.cz/magazin/zapomenute-ceske-automobilky-wikov-nabizel-luxus-zaujal-i-prvni-kapkou-20170326.html
| vydavatel = VLTAVA LABE MEDIA a.s. (Deník.cz)
| místo = Praha
| datum vydání = 2017-03-26
| datum přístupu = 2020-07-22
}}</ref>
[[Soubor:Wikov 70, conduite intérieure na Concours d'Élégance v Luhačovicích (Měsíc, June 1933).jpg|náhled|Wikov 70, sedan (conduite intérieure) na Concours d'Élégance v Luhačovicích (Měsíc, červen 1933)]]
== Motor ==
Vpředu umístěný zážehový, kapalinou chlazený řadový osmiválcový 3,5litrový [[Automobilový motor|motor]] (R8) o vrtání 72 mm a zdvihu 107 mm s rozvodem [[Over Head Camshaft|OHC]] podával při kompresi 5:1 [[výkon]] 51,5 [[Watt|kW]] (70 [[Koňská síla|k]]) při 3000 ot/min, nejvyšší točivý moment 215 Nm při 1600 ot/min. Zcela opracovaný kompresní prostor klínového tvaru uváděl palivovou směs při její kompresi do vířivého pohybu a tím zvyšoval razanci jejího zážehu a rychlost prohoření v celém objemu.
[[Soubor:Wikov 70 (Měsíc, May 1934).jpg|náhled|Wikov 70, sedan v provedení z roku 1934 (Měsíc, květen 1934)]]
Jak již bylo řečeno jednalo se o "zdvojený" motor z [[Wikov 35|Wikovu 35]], proto materiálové charakteristiky i u tohoto motoru zůstaly zachovány: písty z elektronu nebo simduralu, [[Zápustkové kování|zápustkově kované]] ojnice z duralu, vyměnitelné vložky válců - kalené a honováním "vyleštěné" v bloku motoru odlitého ze silumímu, snímatelná litinová hlava válců atd.<ref name=":5" /> Na motor navazovala čtyřstupňová převodovka se zpátečkou. Oba motory typů 35 a 70 byly tak řešeny, že měly celou řadu součástí z klikového a rozvodového mechanismu totožnou, takže bylo možné je použít na obou motorech. Jsou to zejména kompletní písty, ojnice, rozvodová kola, ventily, vahadla, řetěz a celá řada jiných součástí. Náhon rozvodu u osmiválce byl umístěn vzadu, aby netrpěl torzionálním chvěním zalomeného hřídele, které ostatně bylo omezováno na minimum tlumičem, umístěným na přední straně zalomeného hřídele. Zapalováni je i zde bateriové, dynamo je umístěno na boku motoru a pohání svým průběžným hřídelem vodní pumpu a kompresorek na vzduch pro pneumatiky.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Wikov na autosalonu
| periodikum = Auto
| datum vydání = prosinec 1930
| ročník = 12
| číslo = 12
| strany = 780-782
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/cdk/view/uuid:3fbd035b-53b2-4be9-b2f5-328d42ecd110?page=uuid:efbd0677-3ed8-11e7-b97e-001b63bd97ba
}}</ref>
 
Novinkou byla změna [[Chladicí systém spalovacího motoru|chlazení]] z termosifonového na tlakové s vodním pumpou. Chladič byl opatřen ručně řízenými žaluziemi. Zapalováni bylo i na tomto typu bateriové (Bosch 12V), dynamo bylo umístěno na boku motoru a pohánělo svým průběžným hřídelem vodní pumpu a vzduchový kompresorek pro doplňování pneumatik. Motor byl osazen dvěma karburátory Zénith, typ U.<ref name=":2" /> Sací potrubí bylo předehříváno odbočkou od výfukového potrubí. Spojka byla opět suchá, disková, uzavřená v tělese, které spojuje motor s převodovkou v mohutný blok, uložený na gumových podložkách ve třech bodech.
[[Soubor:Wikov 70, kabriolet (Měsíc, June 1933).jpg|náhled|Wikov 70, luxusní kabriolet dr. Jandy z Prahy (Měsíc, červen 1933)]]
== Podvozek ==
I rámový podvozek si zachoval koncepci předchozích typů, žebřinový rám z ocelových profilů. Obě tuhé nápravy byly odpruženy podélnými půleliptickými listovými pery a doplněny byly hydraulickými [[Tlumič kmitů|tlumiči kmitů]]. Kardanový hřídel měl dva proti prachu chráněné a v tuku pracující klouby. Byl staticky a dynamicky přesně vyvážen. Náhon zadní osy děje se patentovaným šnekovým soukolím, které umožňovalo velice nízkou polohu podlahy a tím i celé karoserie, což dodává vozu elegantního vzhledu, bezpečnosti jízdy a dobré stability vozu na silnici, poněvadž těžiště vozu je co nejníže. Kromě toho zaručuje šnekové soukolí naprostou bezhlučnost, a to nejen dokud je nové, nýbrž i tehdy, když se kolo opotřebí. Toto opotřebení je však minimální, neboť je použito patentovaného šnekového soukolí od anglické firmy David Brown, které zaručuje nejvyšší účinnost.<ref name=":6" />
 
Vůz byl vybaven hydraulickými bubnovými brzdami [[Lockheed Corporation|Lockheed]] na všech kolech a ruční mechanickou brzdou působící na zadní kola a centrálních mazáním podvozku. Dvacetipalcová drátová kola Rudge-Whitworth byla osazena "balonovými" pneumatikami a připevněna k rámu šesti šrouby. Řízení bylo jako u "pětatřicítky" již levostranné, standardní šnekové bez posilovače. Rozvor u limuzíny činil 3 400 mm, u čtyřdveřového, čtyřsedadlového otevřeného faetonu a kabrioletu 3 250 mm.<ref name=":2" />
[[Soubor:Wikov 70, čtyřsedadlový kabriolet (Salon, March 1937).jpg|thumb|Wikov 70, čtyřsedadlový kabriolet (Salon, březen 1937)]]
 
== Karoserie ==
Vozy působily impozantním dojmem, který podtrhoval mohutný přední nárazník se třemi [[Pokovování|chromovanými]] lamelami, vysoký chromovaný [[Chladič kapaliny|chladič]], mohutné [[Světlomety silničních vozidel|světlomety]] a stylizované číslice 8 mezi nimi. Kostra [[karoserie]] byla z tvrdého [[Dřevo|dřeva]], odolná proti [[Vlhkost vzduchu|vlhkosti]] a [[Hnití|hnilobě]]. Uvnitř byly karoserie [[Čalounění|čalouněné]] a zevně potažené hlubokotažným, [[Klempíř|klempířsky]] tvarovaným [[Plech|plechem]]. Lakování karoserií bylo prováděno stříkáním nitrolaky dovezenými z [[Anglie]].
 
Z vyrobených vozů se na prvním místě uváděla čtyřdveřová, sedmimístná [[limuzína]], která se na autosalonu v roce 1931 nabízela za 130 000 Kč. Tento luxusní automobil v elegantní černi se neprodal a sloužil pro představitele firmy Wikov.
 
Dalším automobilem byl Wikov 70 [[kabriolet]]. Po roce 1989 jej získal soukromý sběratel. Ten jej nechal opatřit novou karoserii ve stylu 30. let podle návrhu [[Václav Zapadlík|Václava Zapadlíka]]. Jeho renovaci provedla restaurátorská firma Hicar s.r.o. z Brna.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Nestrojil
| jméno = Karel
| titul = Wikov 70 kabriolet
| url = https://wikov.mypage.cz/galerie/wikov-70-kabriolet
| vydavatel = Hicar s.r.o.
| místo = Brno
| datum vydání =
| datum přístupu = 2020-07-22
}}</ref> V současné době bývá tento Wikov 70 viděn s touto novou karoserií na srazech historických vozidel. Jednou z takových akcí byla soutěž Concours d´Elegance na [[Loučeň (zámek)|zámku Loučeň]] v roce 2015 a výstava „Český kabriolet a kupé v průběhu století“ uspořádané v areálu Fakulty dopravní Českého vysokého učení technického v Praze v červnu 2016.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Český kabriolet a kupé v průběhu století
| url = https://www.praha.eu/jnp/cz/doprava/cesky_kabriolet_a_kupe_v_prubehu_stoleti.html
| vydavatel = Magistrát hlavního města Prahy
| místo =
| datum vydání = 2016-06-13
| datum přístupu = 2020-07-22
}}</ref>
[[Soubor:Wikov 70, faeton.jpg|náhled|Wikov 70, faeton]]
Třetím provedením Wikova 70 byl faeton. Tento vůz byl vrácen do továrny a měl být na počátku [[Druhá světová válka|druhé světové války]] zabaven pro účely [[Wehrmacht|Wehrmachtu]]. Proto v továrně provedli přestavbu na [[Hasičský automobil|hasičský vůz]], který nemohl být rekvírován. V této podobě automobil přečkal dlouhá desetiletí. Ještě v [[1980–1989|80. letech]] byl viděn v prostějovském podniku. Renovaci provedla restaurátorská firma Hicar s.r.o. z Brna.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Nestrojil
| jméno = Karel
| titul = Wikov 70 - faeton
| url = https://wikov.mypage.cz/galerie/wikov-70-faeton
| vydavatel = Hicar s.r.o.
| místo = Brno
| datum vydání =
| datum přístupu = 2020-07-22
}}</ref> za účinné pomoci specializovaného truhlářství Old Timer truhlářství Milana Krupičky v Sobotce.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Krupička
| jméno = Milan
| titul = Wikov 70 faeton
| url = http://oldtimer.truhlarstvi.sweb.cz/stranky/wikov_70/wikov_70.html
| vydavatel = Old Timer truhlářství
| místo = Jičín
| datum vydání =
| datum přístupu = 2020-07-22
}}</ref>
 
Čtvrtou kreací byl [[Sedan (automobil)|sedan]] (conduite intérieure), se kterým se ing. Wichterle účastnil soutěže elegance Concours d'Élégance v Luhačovicích v roce 1933.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Soulad, vkus, originalita
| periodikum = Měsíc
| datum vydání = červen 1933
| ročník = 2
| číslo = 6
| strany = 34
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:c3f4f060-531b-11e5-bf4b-005056827e51?page=uuid:87f74550-551d-11e5-b7d6-5ef3fc9bb22f
}}</ref>
 
== Sportovní úspěchy ==
Nasazení tohoto luxusního vozu na závodní dráhu nebo do vytrvalostních soutěží v automobilce moravských akciových továren Wichterle & Kovářík nebylo uvažováno. Výjimečné vlastnosti a luxus prokazoval Wikov 70 dosaženými vítězstvími a předními umístěními pouze na soutěžích elegance.
 
Na soutěži spolehlivosti Moravou 1931 vyslala továrna Wikov osmiválec Wikov 70, čtyřválec [[Wikov 7/28]] a sportovní vůz Wikov SS ([[Wikov 7/28|Wikov 7/28 Sport]]). Všechny vozy zvládly nástrahy tratě v délce 825 km bezvadně, bez jediného trestného bodu v cíli. Jezdci na Wikovech získaly teamovou cenu: pozlacenou plaketu a 3 bronzové plakety pro členy teamu. V této soutěži byla především sledována spolehlivost a vytrvalost vozů, po celé trati vozy Wikov přesvědčovaly o své kvalitě i svým velkým výkonem a rychlostí. Byly ve svých kategoriích opět - jako v minulých soutěžích - první ze všech vozů v konečném cíli v Brně, jak bylo zdůrazněno v magazínu Auto.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Soutěž spolehlivosti Moravou 1931
| periodikum = Auto
| datum vydání = duben 1931
| ročník = 13
| číslo = 4
| strany = 295
| url = http://kramerius.techlib.cz/kramerius-web-client/uuid/uuid:b74335d3-4061-11e7-b279-001b63bd97ba
}}</ref>
 
Na soutěži elegance Concours d’Élégance, kterou uspořádal Moravsko-Slezský autoklub v Brně (M. S. A. C.) 1. května 1931 byla za firmu Wikov oceněny automobily kabriolet Wikov 35 první cenou a limuzína Wikov 70 nejvyšší uznáním - zlatou stuhou,čímž tyto vozy přesvědčily o eleganci а prvotřídním vybavení sériových karoserií Wikov.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = -
| jméno = vfk
| titul = Brněnská soutěž elegance
| periodikum = Národní listy
| datum vydání = 1931-05-10
| ročník = 71
| číslo = 129
| strany = 13
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:2b1f2153-435e-11dd-b505-00145e5790ea
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Míti auto Wikov znamená míti dobrý vkus
| periodikum = Hospodářská politika
| datum vydání = 1931-05-23
| ročník = 5
| číslo = 21
| strany = 398
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:961ff7c0-9d88-11e7-a093-005056825209?page=uuid:638d8dd0-9da7-11e7-8394-5ef3fc9ae867
}}</ref>
 
Ještě v roce 1935, kdy už se tento automobil nevyráběl, získala limuzína Wikov 70 stříbrný věnec a zlatou plaketu v Concours ď Élegance v lázních Luhačovicích. Na tomto "klání" v lázních Luhačovicích získaly 3 zúčastněné Wikovy 1 zlatý, 2 stříbrné věnce, 3 zlaté plakety a ještě zvláštní cenu za vkusný soulad barev.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Dopřejte si krásného vozu
| periodikum = Salon
| datum vydání = 1935-09-15
| ročník = 14
| číslo = 9
| strany = 3
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:df06b090-6577-11e6-8b71-001018b5eb5c?page=uuid:927ddc00-661f-11e6-86b1-005056827e51
}}</ref>
 
== Galerie ==
<gallery>
Soubor:Praha, Fakulta dopravní ČVUT v Praze, Český kabriolet a kupé v průběhu století (36).jpg|náhled|Wikov 70, kabriolet na výstavě Český kabriolet a kupé v průběhu století (2016)
Soubor:Praha, Fakulta dopravní ČVUT v Praze, Český kabriolet a kupé v průběhu století (37).jpg|náhled|Wikov 70, kabriolet na výstavě, kterou uspořádala Fakulta dopravní ČVUT v Praze
</gallery>
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references/>
=== Související články ===
* [[Wikov]]
* [[Seznam českých automobilů]]
* [[František Kovářík (politik)]]
* [[František Wichterle]]
 
=== Literatura ===
 
* KOHLÍČEK Jiří, KVAPILOVÁ-NOVÁKOVÁ Michaela: ''Wikov – továrna automobilů'' (3 díly), Studio Guliver s.r.o., 2017, 850 s., ISBN 978-80-2607-423-6
 
=== Externí zdroje ===
{{Commonscat}}
* [https://wikovveteranclub.cz/automobily-wikov/ Automobily Wikov] na wikovveteranclub.cz
* [https://auta5p.eu/katalog/wikov/wikov.php WIKOV (Československo, 1922–1937)] na auta5p.eu
* [https://www.eurooldtimers.com/cze/galerie-stroj/2675-1930-wikov-70-.html Wikov 70] na eurooldtimers.com
* [https://www.wikov.com/cs/o-nas/historie Wikov – historie] na wikov.com
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedista:Ltosnar/Pískoviště“