Wikipedista:Ltosnar/Pískoviště: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m draft 6 značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
m draft 7 značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 124:
}}</ref> Oproti typu 7/28 se výfukové potrubí přemístilo z levé strany motoru na pravou a nalevo bylo sání. Karburátor osvědčené značky Zénith. Palivová nádrž o objemu 40 l byla umístěna vpředu pod kapotou. Dvoucestný kohout hlídal rezervu 6 l paliva.<ref name=":2" />
[[Metalurgie|Metalurgicky]] se motor od předchozího typu příliš nezměnil. Blok motoru a víko klikové skříně byly [[Odlitek|odlity]] ze slitiny hliníku a křemíku (silumin), [[Píst|písty]] se odlévaly z elektronu (slitina z 90 % hořčíku a 10 % hliníku) a [[ojnice]] byly vykovány v [[Zápustkové kování|zápustkách]] pro změnu z [[Dural|duralu]] (slitina tvořená z více než 90 procenty hliníkem, zhruba pěti procenty mědi a malými přísadami hořčíku či manganu).<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Pecák
| jméno = Radek
Řádek 133:
| datum vydání = 2018-03-31
| datum přístupu = 2020-07-21
}}</ref> Z "těžšího" materiálu byla pouze [[Litina|litinová]] hlava válců. [[Vačková hřídel|Vačkový hřídel]] byl uložen ve třech [[Ložisko|ložiscích]] a byl pečlivě staticky i dynamicky vyvážen. Poháněn byl válečkovým, třířadovým [[Řetěz|řetězem]] se samočinným napínáním. Mazání motoru (nádržka na 8 l) zajišťovalo [[zubové čerpadlo]] s plnoprůtokovým plstěným filtrem.<ref name=":3" /> Termosifonový [[Chladicí systém spalovacího motoru|chladící]] systém s objemem chladiva 20 l byl podporován větrákem, umístěným na předním konci [[Vačková hřídel|vačkového hřídele]].<ref name=":2" />
[[Soubor:Wikov 35, conduite intérieure (Auto, may 1933).jpg|náhled|Wikov 35, conduite intérieure (Auto, květen 1933)]]
== Podvozek ==
Tyto automobily měly již levostranné řízení. Návrh řádu silniční a cestní policie, vypracovaný ministerstvem veřejných prací, že řidiči vozidel všeho druhu atd. jsou povinni používati pravé strany silnice ve směru své jízdy, se již v té době projednával v parlamentu. V roce 1932 se v Evropě mimo [[Maďarská lidová republika|Maďarska]] a [[Spojené království|Anglie]] jezdilo již jen vpravo.<ref name=":6" /> Že tento zákon "vstoupil" v platnost až v pohnutých, březnových dnech 1939, není vina firmy Wikov.<ref name=":4">{{Citace monografie
| příjmení = Šuman-Hreblay
| jméno = Marián
Řádek 151:
}}</ref>
Standardem se stalo výkyvné spojení mezi [[Převodovka|převodovkou]] a [[Rozvodovka|rozvodovkou]] spojovacím hřídelem s křížovými (tzv. [[Kardanův závěs|Kardanovými]]) klouby.
Ve srovnání s typem 7/28 byly v [[Převodovka|převodovce]] nově odstupňovány převody, [[rozvodovka]] v zadní nápravě měla "delší" stálý převod. Kola nesla [[Pneumatika|pneumatiky]] o rozměru 5,50-18". Mimo standardních diskových kol byly některé vozy vybaveny loukoťovými nebo drátěnými koly Rudge-Whitworth.<ref name=":2" />
[[Soubor:Sportovní vůz Supersport.gif|thumb|Sportovní vůz Wikov 35 Kapka]]
== Karoserie ==
Vůz byl uzpůsoben pro přepravu 2-6 cestujících. Vyráběn byl s dvoudveřovou i čtyřdveřovou [[Karoserie|karosérií]]. Čtyřsedadlový faeton Wikov 35 stál počátkem třicátých let minulého století 53 000 Kč, dvousedadlový [[roadster]] téhož typu nabízela automobilka za 54 000, čtyřsedadlovou [[Limuzína|limuzínu]] za 64 000, čtyřsedadlový coach za 65 000, conduite intérieure ([[Tudor (automobil)|tudor]]), zvaný „Labuť“ a [[kabriolet]] za 68 000, landaulet za 69 000 a šestimístnou limuzínu se šikmým předním sklem za 70 000 Kč.<ref name=":5" />
| příjmení = J.
| jméno =
| titul = Wikov a jeho aerodynamický vůz na Autosalonu
| periodikum = Auto
| datum vydání = listopad 1931
| ročník = 13
| číslo = 11
| strany = 715-718
| url = https://kramerius.techlib.cz/kramerius-web-client/view/uuid:48c7e80b-133a-4d60-a941-edb968e480be?page=uuid:a5b5cd43-4061-11e7-b279-001b63bd97ba
}}</ref>
Wikov 35 Kapka s proudnicovou [[Karoserie|karoserií]] byl nabízen za 75 000 Kč. Kromě Kapky měl vůz také přezdívky [[Krasin (1917)|Krasin]] (dle sovětského ledoborce) a Kapucín.<ref name=":0" /> Wikov 35 Kapka byl čtyřsedlový dvoudvéřový [[Sedan (automobil)|sedan]] se čtyřmi spouštěcími okny. Tvar celého vozu byl kapkovitý se šiknou přední stěnou. Příď oválného průřezu připomínala dělostřelecký náboj. Kola a [[Světlomety silničních vozidel|reflektory]] byly zapuštěny v kapkovitých krytech. Kufr na zavazadla byl v zadní části vozu, která vybíhala do špičky s elegantní svislou ploutví.<ref name=":5" /> Některé vozy Wikov 35 dostaly z karosárny Lepil v [[Rousínov|Rousínově]] speciální, mírně aerodynamické karoserie, v podstatě standardní vzhled Wikovu 35 se šikmou, splývavou zádí.<ref name=":4" />
Standardní Wikovy 35 dosahovaly rychlosti 95-100 km/h, aerodynamická Kapka 105 km/h.<ref name=":2">{{Citace monografie
Řádek 176 ⟶ 186:
[[Soubor:Wikov 35 Kapka, charakteristická záď vozu (Světozor, december 1933).jpg|náhled|Wikov 35 Kapka, charakteristická záď vozu (Světozor, prosinec 1933)]]
== Sportovní úspěchy ==
Automobilka moravských akciových továren Wichterle & Kovářík považovala za největší přednost svých vozů vysokou provozní spolehlivost a velký výkon, kterého dosahovaly zásluhou pokrokového konstrukčního řešení motorů. Tyto oceňované a tehdy výjimečné vlastnosti prokazovala dosaženými vítězstvími a předními umístěními v řadě soutěží spolehlivosti
V letech 1931 a 1932 se automobilka Wikov zúčastnila soutěží elegance Concours ď Élégance v Luhačovicích a v Brně, kde její přihlášené vozy získaly nejvyšší ocenění, zlatou stuhu. V letech 1931-2 to byl Wikov 35 a Wikov 35 Kapka se úspěšně zúčasnil soutěže elegance, která se konala v srpnu 1932 v Luhačovicích.<ref name=":2" /> Automobilové dny v Luhačovicích, pořádané brněnským Československý Autoklub pro Moravu a Slezsko (ČAMS) 13. a 14. srpna 1932, se plně vydařily. Měly krásné počasí a velkou návštěvu. Zvláště bohatě obeslaná Concours ď Élégance, která se odbývala v druhý den dopoledne, se těšila plné pozornosti jak návštěvníků, kteří sem za tím účelem přijeli, tak i stálých lázeňských hostů. V této soutěži elegance se skvěle umístily zejména prostějovské vozy Wikov. Šest přihlášených Wikovů totiž získalo pět prvních cen a jednu cenu druhou. Aerodynamický Wikov 35 Kapka obdržel I. cenu za své originální řešení a vzácné pohodlí. Další dva vozy Wikov pak byly poctěny ještě nejvyšším uznáním — zlatou stuhou.<ref>{{Citace periodika
V červnu 1931 tovární jezdec Adolf Szczyzycki na faetonu Wikovu 35 zvítězil v II. ročníku mezinárodní Auto-Moto rallye do [[Vysoké Tatry|Vysokých Tater]]. Za 17 dnů šestkrát projel Československo křížem krážem a celkem ujel 12 737 km. Jeho trasa procházela nejen Čechami a Moravou, ale i Slovenskem a [[Podkarpatská Rus|Podkarpatskou Rusí]], kde - jak bylo známo - byly silnice v nezáviděníhodném stavu. V cíli na [[Štrbské pleso|Štrbském plesu]] zaslouženě získal putovní 1. cenu , a to do trvalého užívání, neboť zopakoval vítězství z I. ročníku a splnil tak podmínku pořadatelů. Socha [[Jan Žižka|Jana Žižky]], věnovaná prof. dr. J. Brdlíkem, mu zůstala natrvalo. Mimo to získal I. cenu Slovenského Motorklubu, cenu [[Lidové noviny|Lidových novin]] (socha Vítěz od akademického sochaře Dvořáka) a cenu firmy [[Robert Bosch GmbH|Bosch]] za nejlepší výkon domácího vozidla s Boschovým osvětlením.<ref>{{Citace periodika▼
| příjmení =
| jméno =
| titul = Automobilové dny v Luhačovicích
| periodikum = Auto
| datum vydání = září 1932
| ročník = 14
| číslo = 9
| strany = 493
| url = https://kramerius.techlib.cz/kramerius-web-client/view/uuid:1364d8ab-0137-4df2-a7b1-b006f92c2c19?page=uuid:89332648-3edb-11e7-b97e-001b63bd97ba
}}</ref>
▲V červnu 1931 tovární jezdec Adolf Szczyzycki na faetonu
| příjmení =
| jméno =
Řádek 188 ⟶ 210:
| strany = 5
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:54ec07b0-ae7a-11dc-85d3-000d606f5dc6?page=uuid:ac515f70-ae46-11dc-bf12-000d606f5dc6
}}</ref> V porovnání s rokem 1930, kdy dálkovou jízdu absolvoval po devíti evropských státech a měl při cestě 5 defektů pneumatik, tak při cestování jen po Československu v roce 1931 měl defektů 34.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Wikovem šestkrát kolem republiky
| periodikum = Auto
| datum vydání = září 1931
| ročník = 13
| číslo = 9
| strany = 593-594
| url = https://kramerius.techlib.cz/kramerius-web-client/view/uuid:cb5c7613-5ce3-4c4f-9df9-e2aab46982a2?page=uuid:8c9638e3-4061-11e7-b279-001b63bd97ba
}}</ref>
[[Soubor:Wikov 35 Kapka (Auto, november 1931).jpg|náhled|Wikov 35 Kapka (Auto, listopad 1931)]]
Řádek 200 ⟶ 232:
| strany = 212
| url = https://kramerius.techlib.cz/kramerius-web-client/view/uuid:d8213f5a-84f7-4e3e-9aa0-e3837e8fca98?page=uuid:911ba515-3eda-11e7-b97e-001b63bd97ba
}}</ref>
V roce 1933 startovaly dvě posádky (Jar. Konečník-Jan Hamal, Ad. Szczyzycki-Fr. Kudláček) s Wikovy 35 Kapka v I. ročníku závodu [[1000 mil československých]] (10.-11. června). Oba automobily měly namontován motor z typu [[Wikov 40]] o objemu válců 1960 cm<sup>3</sup>. Ani jeden vůz soutěž nedokončil, Konečník odpadl po 1290 km před [[Hodonín|Hodonínem]] a Szczyzycki ve IV. etapě před [[Brno|Brnem]] po odjetí 1361 km z celkových 1800 km. V třídě do 2000 cm<sup>3</sup> startovala i posádka ing. Weinfurter-Jan Jeřábek s Wikovem 35. Posádka sice soutěž dokončila, ale až po časovém limitu, a proto nemohla být klasifikována.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Koříšek
| jméno = Petr
Řádek 231 ⟶ 263:
== Galerie ==
<gallery>
Soubor:Wikov 35 Phaeton (right side).jpg|náhled|Wikov 35, faeton s loukoťovými koly
Soubor:Classic Show Brno 2011 (110).jpg|náhled|Wikov 35 na Classic Show Brno 2011
Soubor:Classic Show Brno 2011 (111).jpg|náhled|Wikov 35 na Classic Show Brno 2011
Řádek 250 ⟶ 282:
* [https://wikovveteranclub.cz/automobily-wikov/ Automobily Wikov] na wikovveteranclub.cz
* [https://auta5p.eu/katalog/wikov/wikov.php WIKOV (Československo, 1922–1937)] na auta5p.eu
| |||