Kostel Navštívení Panny Marie (Zašová): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Varmuzaj (diskuse | příspěvky)
m →‎Historie: vložen odkaz na hraběte Františka Ludvíka
Řádek 45:
}}</ref> V [[interiér]]u byly dva [[oltář]]e. Na [[hlavní oltář|hlavním oltáři]] měl být umístěn milostný [[oltářní obraz|obraz]] Panny Marie Zašovské. K obrazu jsou první písemné zmínky z roku [[1672]] spojené s popsanými votivními dary a poutí. Nárůstu poutníků k zázračnému obrazu nestačila kapacita kostela a také nepřítomnost duchovních.
 
Vedle dřevěného kostela byl v roce [[1714]] postaven nový zděný kostel, který nechal postavit Karel Jindřich hrabě [[Žerotínové|ze Žerotína]], majitel Zašové. [[Základní kámen]] byl položen 14. srpna 1714. Architekt je neznámý, stavbu provedl stavitel Jiří Kocourek z Kroměříže, vrchní dozor prováděl arendátor panství meziříčského Václav Rozenzweig. Dne 27. února 1716 Karel Jindřich hrabě ze Žerotína zemřel. Kostel byl dokončen v roce 1725 za [[František Ludvík ze Zierotina|Františka Ludvíka]] hraběte ze Žerotína, dědice Zašové. Dne 15. července 1725 byl kostel [[Patrocinium|zasvěcen]] olomouckým kanovníkem Janem Matějem z [[Thurn]]u a [[Valssassina]]. Při této příležitosti byl milostný obraz Panny Marie Zašovské přenesen z dřevěného kostela svaté Anny do nového. Před [[Konsekrace|konsekrací]] v roce 1742 byl kostel opraven. Dne 29. července 1742 byl konsekrován [[Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů|olomouckým biskupem]] [[Jakub Arnošt z Lichtenštejna-Kastelkornu|Jakubem Arnoštem z Lichtenštena]].<ref name=":2">{{Citace monografie
| příjmení = Matyáš
| jméno = Jan
Řádek 61:
}}</ref> V roce 1768 byly postaveny dvě nové věže a v roce 1773 zavěšeny nové zvony.
 
Zabezpečení duchovní správy měli vykonávat povolaní řeholníci [[Řád trinitářů|Řádu trinitářů]]. V roce 1722 byla vyhotovena zakládací [[listina (diplomatika)|listina]] [[František Ludvík ze Zierotina|Františkem Ludvíkem]] hrabětem ze Žerotína, v roce 1724 stavbu kláštera povolil císař [[Karel VI.]] Dne 4. října 1725 byl položen základní kámen kláštera trinitářů. Klášter byl zrušen císařem [[Josef II.|Josefem II.]] v roce 1783. Část kláštera tvořila fara, zbytek byl prodán do soukromých rukou. V roce 1800 získala část obec Zašová, která tam umístila školu, od roku 1901 byl v klášteře sirotčinec.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| titul = Historie poutního místa - Zasova - poutni misto
| periodikum = www.zasova.net