John Lewis (politik): Porovnání verzí

Přidáno 122 bajtů ,  před 10 měsíci
češtinářské úpravy
m (+ kategorie)
(češtinářské úpravy)
{{Upravit}}
{{Infobox - politik}}
'''John Robert Lewis''' (21. února 1940 - 17. července 2020) byl [[Afroamerické hnutí za občanská práva|americký]] obhájce [[Afroamerické hnutí za občanská práva|občanských práv]] a politik. Od roku 1987 do své smrti byl členem [[Demokratická strana (USA)|Demokratické strany]] a byl [[Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických|zástupcem USA]] proza stát Georgia's 5th congressional district (5.obvod). Byl také děkanemvedoucím kongresové delegace za Georgii. Region, který reprezentoval, zahrnuje severní tři čtvrtiny [[Atlanta|Atlanty]].
 
Lewis, který byl předsedou [[Student Nonviolent Coordinating Committee|Studentského nenásilného koordinačního výboru]] (SNCC), byl jedním z „ velkých šesti “ vůdců skupin, kteří zorganizovali v březnu 1963 [[Pochod na Washington za práci a svobodu|pochod do Washingtonu]], hrál velkou roli v [[Afroamerické hnutí za občanská práva|hnutí za občanská práva]] a v jeho činechakcích, které vedly k ukončení rasové segregace ve Spojených státech . Stal se vůdcem Demokratické strany v Sněmovně reprezentantů USA, od roku 1991 působil jako Chief Deputy Whip a od roku 2003 jako Senior Chief Deputy Whip. Bylo mu uděleno mnoho čestných titulů a cen, včetně [[Prezidentská medaile svobody|prezidentské medaile svobody]] .
 
== Freedom Rides ==
V roce 1961 se Lewis stal jedním z 13 původních [[Freedom Riders]] (jezdců svobody). <ref name="ReportingCivilRights">''Reporting Civil Rights: American Journalism 1963–1973, Part Two ''Carson, Clayborne, Garrow, David, Kovach, Polsgrove, Carol (Editorial Advisory Board), (Library of America: 2003) {{ISBN|978-1-931082-29-7}}, pp. 15–16, 48, 56, 84, 323, 374, 384, 392, 491–94, 503, 505, 513, 556, 726, 751, 846, 873.</ref> <ref>{{Citace elektronické monografie
| url = https://kinginstitute.stanford.edu/encyclopedia/freedom-rides
}}</ref> Sedm bělochů a šest černochů se rozhodlo cestovat z [[Washington, D.C.|Washingtonu, DC]] do [[New Orleans]] společně. V té době v některých jižanských státech stále platily zákony zakazující cestovat černochům a bělochům společně veřejnou dopravou. FreedomJízdy Ridessvobody původně iniciovalo Společenství smíření a později je znovu obnovil James Farmer a Kongres rasové rovnosti (CORE). Jejich posláním bylo zvýšit tlak na federální vládu tak, aby začala vyžadovat rozhodnutí Nejvyššího soudu v případu ''Boynton v.versus'' ''Virginie'' (1960), které prohlásilo segregaci v mezistátních autobusových spojích za protiústavní. FreedomJezdci Ridessvobody také poukázalopoukázali na pasivitu federální vlády vůči násilí proti občanům, kteří jednali v souladu se zákony. <ref name="CNN">{{Citace elektronické monografie
| url = http://articles.cnn.com/2001-05-10/us/access.lewis.freedom.rides_1_white-men-angry-mob-blacks?_s=PM:US
}}</ref> Federální vláda spoléhala na to, že proslule [[Rasismus|rasistická]] [[Alabama|Alabamská]] policie, aby chránila Jezdce, ale sama nepodniklanepodnikne nic, kromě toho, že si agenti [[Federální úřad pro vyšetřování|FBI]] dělaliudělají poznámky. Kennedyho administrativa pak alibisticky vyzvala k přerušení cest, aby došlo k uklidnění situace v zájmu zklidnění na mezinárodním poli v době studené války. <ref name="FreedomAlbany">{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.zmag.org/zmag/articles/oldzinn.htm
}}</ref>
 
Na Jihu byl Lewis s dalšími nenásilnými Freedomjezdci Riderssvobody biti rozzuřenými lidmi, byli zatýkáni a vězněni. Ve svých 21 letech byl prvním Freedomjezdcem Ridersvobody napadeným v Rock Hill v Jižní Karolíně . Když zde chtěl vstoupit do čekárny pro bílé, dva běloši ho napadli, zranili jej na tváři a kopali ho do žeber. Navzdory tomuto brutálnímu útoku se Lewis o dva týdny později účastnil další jízdy do [[Jackson (Mississippi)|Jacksonu, v Mississippi]] . ''"Byli jsme rozhodnutí nenechat se od našeho cíle odradit žádným násilím. Věděli jsme, že naše životy budou v ohrožení, ale rozhodli jsme se nevracet se,"'' řekl Lewis ke konci svého života k jeho vytrvalosti po napadení. <ref name="SmithsonianMagazine">{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.smithsonianmag.com/history-archaeology/The-Freedom-Riders.html?c=y&page=1
}}</ref> ewisLewis byl také na 40 dní zadržen ve státní věznici v Mississippi ve státě Sunflower County v Mississippi poté, co se účastnil Freedomjízdy Riders akcesvobody v tomto státě. <ref>{{Citace periodika
| url = http://www.desototimes.com/articles/2010/04/02/opinion/editorials/doc4bb645d51cbc1161890108.txt
}}</ref>
 
V rozhovoru pro [[CNN]] k 40. výročí Freedomjízd Ridessvobody vzpomínal Lewis na množství násilí, kterému byl on a dalších 12 Freedom Ridersjezdců vystaveni. V [[Birmingham (Alabama)|Birminghamu]] byli biti basebalovými pálkami, řetěziřetězy, olověnými trubkami a kameny. Byli zatknuti policií, ta je dovezla na hranice s Tennessee a tam je pustila. Znovu se zorganizovali a jeli do [[Montgomery (Alabama)|Montgomery,]] kde je napadli s ještě větší agresivitou <ref>{{Citace elektronické monografie
| url = https://www.cnn.com/2001/fyi/news/05/11/freedom.riders/
}}</ref> a Lewise udeřili do hlavy dřevěnou bednou. ''„Bylo to velmi násilné. Myslel jsem, že umřu. Zůstal jsem ležet v bezvědomí na [[Greyhound Lines|autobusovém]] nádraží [[Greyhound Lines|Greyhound]] v Montgomery,“'' vzpomínal Lewis na tento útok.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = https://edition.cnn.com/2001/US/05/10/access.lewis.freedom.rides/
}}</ref> Když sepořádající organizace (CORE) z důvodu násilí upustilupustila od Freedomdalších Ridesakcí, John Lewis spolu s další aktivistkou Diane Nash oslovili studenty z Nashvillu, kteří v cestách pokračovali a dovedli je k úspěšnému závěru. <ref>{{Citace monografie
| url = https://books.google.com/books?id=vVvhAQAAQBAJ&pg=PA229
| isbn = 978-1-135-27620-1
}}.</ref>
 
V únoru 2009, 48 let poté, co byl do krve zbit na nádraží v Greyhound během Freedomjízd Ridesvobody, se Lewisovi v celostátní televizi omluvil [[Ku-klux-klan|jižan]] a bývalý člen [[Ku-klux-klan|Ku-klux-klanu]] Elwin Wilson. <ref name="abcnews.go.com">{{Citace elektronické monografie
| url = https://abcnews.go.com/print?id=6813984
}}</ref> <ref name="ReferenceA">{{Citace elektronické monografie
570

editací