Verze z 21. 6. 2007, 11:55 editovat SieBot (diskuse \| příspěvky) 128 374 editací m robot přidal: ja:オルバースのパラドックス ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 14. 10. 2007, 16:39 editovat zrušit editaci Mormegil (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Revizoři, Správci 28 482 editací m +takový snad trošku ilustrační obrázek, jedno typo, -redundantní kategorie Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Olberp.jpg\|thumb\|Analogie Olbersova paradoxu: v nekonečném lese by v každém směru byl vidět strom]] '''Olbersův paradox''', popsaný [[Německo\|německým]] [[astronom]]em [[Heinrich Wilhelm Olbers\|Heinrichem Wilhelmem Olbersem]] poprvé roku [[1823]] a již dříve také [[Johannes Kepler\|Johanem Keplerem]] v roce [[1610]] a astronomy [[Edmund Halley\|Halleyem]] a [[Jean-Philippe de Cheseaux\|de Cheseaux]] ve [[18. století]], je [[fyzika\|fyzikálně]] ~~paradoxní~~[[paradox]]ní pozorování toho, že noční obloha je temná -– zatímco ve statickém [[nekonečno\|nekonečném]] [[vesmír]]u by noční obloha musela být jasná. Toto pozorování je jedním z důkazů pro některý ze současný modelů dynamického vesmíru, jako je třeba model [[Velký třesk\|velkého třesku]]. == Předpoklady == Řádek 25 ⟶ 26: Alternativní vysvětlení, které často navrhují osoby bez vědeckého zázemí, je že vesmír není průhledný, a že světlo ze vzdálených hvězd je zastíněno mezilehlými temnými hvězdami či pohlceno prachem nebo plynem, takže existuje hranice pro maximální vzdálenost, ze které ještě světlo může dorazit k pozorovateli. Ovšem tato argumentace paradox neřeší. Podle [[první termodynamický zákon\|prvního termodynamického zákona]] musí dojít k zachování energie, takže mezilehlá hmota by se ohřála a brzy znovu vyzářila pohlcenou energii (zřejmě na odlišných vlnových délkách). Toto by opět vyústilo v jednolité záření přicházející ze všech směrů - které nepozorujeme. Odlišný závěr, který není ~~závislé~~závislý na teorii velkého třesku, navrhl [[Benoît Mandelbrot]]. Prohlásil, že pokud by hvězdy ve vesmíru byly rozmístěné fraktálně (tedy např. jako tzv. [[Kantorův prach]]), tak by nebylo nezbytně nutné spoléhat na teorii velkého třesku, abychom byli schopni Olbersův paradox vysvětlit. Tento model by nevylučoval velký třesk, ale umožnil by existenci temné oblohy i v případě, že by velký třesk nikdy nenastal. Lze říct, že jde spíše o demonstraci důsledků fraktální teorie, spíše než skutečné rozřešení tohoto paradoxu - protože astronomičtí pozorovatelé nenašli žádné důkazy o fraktálním rozmístění hvězd. Myšlenku hierarchické kosmologie - kterou bychom nyní nazvali teorií fraktální kosmologie - navrhl v roce 1908 [[Carl Charlier]]. ~~<!--Kategorie-->~~ ~~<!-- Category:Physical paradoxes -->~~ ~~<!--Interwiki-->~~ ~~[[Kategorie:Astrofyzika]]~~ [[Kategorie:Kosmologie]]

Olbersův paradox: Porovnání verzí