Kácení: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
comm, port
značka: editor wikitextu 2017
Neboli
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení
Řádek 4:
[[Soubor:Bieszczady68-32-Wyrab drewna.jpg|thumb|[[Tadeusz Sumiński]]: Těžba dřeva v Beskydech]]
 
'''Kácení''' stromu neboli '''dřevorubání''' je jednou z dílčích operací při [[těžba dříví|těžbě dříví]]. Dřevorubec musí během kácení vykonat mnoho jednotlivých pracovních úkonů náročných na samostatné rozhodování (určení směru pádu, úprava pracoviště a určení únikové trasy, úprava spodní části stromu, zářez, provedení hlavního řezu s ponecháním nedořezu, který zajišťuje určený směr pádu atd.).<ref>Škapa, M. a kol. Lesní těžba 1. vyd. Praha : SZN, 1987. 376 s.</ref>
 
Každý [[strom]] má jiný tvar, růst, vlastnosti (rozložení a tvar koruny, tvar [[kmen (botanika)|kmene]], oddenková hniloba) a i místa práce se vzájemně liší (poloha okolních stromů, terén, povětrnostní podmínky). Proto je nutné každý strom kácet teprve po uvážení konkrétní situace a důkladné obhlídce. Nejsnadnější případ je kácení rovného přímého stromu s pravidelnou korunou i kmenem. [[Těžiště]] takového stromu je v [[osa|ose]] kmene. Normální stromy mají těžiště přibližně ve výšce 0,36–0,4 násobku výšky stromu. Strom, který má těžiště výše (po provedení zářezu a hlavního řezu) vyžaduje ke svému vychýlení a následnému přivození pádu méně síly – je méně stabilní. Čím je strom mohutnější (vyšší, silnější) tím větším tlakem působí na základu. [[Klínování]] i řezání je potom namáhavější než u stromů subtilnějších.