Aššurnasirpal II.: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Mjede (diskuse | příspěvky)
→‎Stavitelská činnost: Přidán obsah.
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení
Mjede (diskuse | příspěvky)
Přidána citace zdroje.
značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení
Řádek 9:
== Stavitelská činnost ==
[[Soubor:The Gate of Nimrud (Metropolitan Museum).jpg|250px|thumb|Nimrudská brána (Metropolitní Muzeum)]]
Rovněž věnoval mnoho úsilí výstavbě asyrských měst. V [[Aššúr]]u vystavěl palác a obnovil chrám [[Sín]]a a [[Šamaš]]e, v [[Ninive]] rekonstruoval [[chrám]] boha Aššúra a svatyni bohyně [[Ištar]], v [[Imgur Enlil]]u (dnešní [[Balavat]]) si nechal zbudovat novou rezidenci. Největší stavební činnost však rozvinul ve městě [[Kalchu]] (dnešní [[Nimrúd]]) ležícímu několik desítek kilometrů na sever od Aššuru na řece Tigris, z něhož také učinil své hlavní sídlo. To sice založil již Salmanassar I., ale postupem času bylo opuštěno. Chtěl z něj mít "asyrský Babylón". Okolo [[Kalchu]] vyrostly městské hradby o rozloze 360 hektarů, obepínájící chrámy, paláce, sady a zahrady. Ty byly zavlažovány nově vykopaným kanálem z [[Velký Záb|Velkého Zábu]]. Král zde nechal vysázet vzácné rostliny a založil botanickou a zoologickou zahradu. V chetitském městě [[Karchemiš]]i se Aššurnasirpal II. inspiroval monumentální architekturou, a tak se pod tímto vlivem ve městě objevili obrovští okřídlení býci a lvi s lidskou hlavou i gigantické reliéfní scény oslavující vítězného krále.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = WELLNER
| jméno = Luděk Václav
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Labutí píseň faraonů. Egypt mezi Ramessovci a Alexandrem
| vydání = 1
| vydavatel = Nakladatelství Epocha s. r. o.
| místo = Praha
| rok vydání = 2018
| počet stran = 448
| strany = 124
| isbn = 978-80-7557-163-2
}}</ref>
 
Jeho nástupcem na asyrském trůnu se stal jeho syn [[Salmanassar III.]]