Sovětský svaz: Porovnání verzí

Jedním z&nbsp;nejznámějších plánů budování socialistického státu se stala násilná kolektivizace [[zemědělství]], kdy zemi po následných chybách v&nbsp;celém zemědělském sektoru postihl [[hladomor]], často vyvolaný jako donucovací nástroj proti odpůrcům kolektivizace. V&nbsp;[[gulag|gulazích]] na [[Sibiř]]i zahynuly miliony odpůrců tehdejšího režimu. Stalinem vyvolaný [[Hladomor na Ukrajině|hladomor v&nbsp;letech 1932-33]], který postihl Ukrajinu, jižní Rusko a severní Kazachstán, si vyžádal až 57 milionů obětí.<ref>„[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/21578-ukrajina-chce-hladomor-z-30-let-oficialne-uznat-za-genocidu/ Ukrajina chce hladomor z 30.&nbsp;let oficiálně uznat za genocidu]“. Česká televize.</ref> Odhaduje se, že celkem měl Stalinův režim ve 30. letech na svědomí až 911 milionů obětí.<ref>{{cite book | author=Geoffrey A. Hosking| title=Russia and the Russians: a history| url=http://books.google.com/?id=oh-5AAmboMUC&pg=PA469| year=2001| publisher=Harvard University Press| isbn=978-0-674-00473-3| page=469 }}</ref> Tyto akce snížily i jinak velký hospodářský růst země, snížily bojeschopnost [[Rudá armáda|Rudé armády]], ale poškodily i další důležité složky státu. Do roku [[1936]] již bylo zkolektivizováno 90 % veškerých zemědělských hospodářství.

[[Soubor:RIAN archive 2153 After bombing.jpg|náhled|Při německém [[obležení Leningradu]], které trvalo 872 dní, přišlo o život víc než 2jeden milionymilion civilistů.]]

Podílel se na válce proti [[Druhá Polská republika|Polsku]], které bez vyhlášení války [[Sovětská invaze do Polska|přepadl]] [[17. září]], aby zabral východní polovinu této země, a též si zajistil kontrolu nad [[Baltské moře|Baltským mořem]], když nejprve přinutil ke spolupráci a poté násilím zabral [[Estonsko]], [[Litva|Litvu]] a [[Lotyšsko]]. Od samého počátku války se vůči obyvatelstvu dobytých a obsazených zemí rozsáhle dopouštěl [[Sovětské válečné zločiny|válečných zločinů a zločinů proti lidskosti]].

Sovětský svaz byl nečekaně [[Operace Barbarossa|napaden Německem]] [[22. červen|22.&nbsp;června]]&nbsp;[[1941]] a kvůli nepřipravenosti [[Rudá armáda|Rudé armády]] postupovali Němci úspěšně hluboko do [[vnitrozemí]] SSSR. Nacistickým silám se podařilo obsadit západní republiky a též i významnou část [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]]. Teprve až po [[Bitva u Stalingradu|bitvě u&nbsp;Stalingradu]] i díky pomoci západních Spojenců a přesunu průmyslových závodů do bezpečných oblastí v&nbsp;okolí [[Ural]]u se situace obrátila ve prospěch Rudé armády, která Němce vytlačila přes [[východní Evropa|východní Evropu]] až do [[Berlín]]a. Na podkladě dohod [[Jaltská konference|jaltské konference]] vyhlásil Sovětský svaz dne [[8. srpen|8.&nbsp;srpna]]&nbsp;[[1945]] [[Sovětsko-japonská válka|válku]] Japonsku. Během týdne rozdrtil ve skvěle naplánované a provedené operaci [[Kuantungská armáda|Kuantungskou armádu]] v&nbsp;[[Mandžusko|Mandžusku]], jejíž obklíčené zbytky se dne [[20. srpen|20.&nbsp;srpna]]&nbsp;[[1945]] vzdaly (na Sachalinu tak učinily [[25. srpen|25.&nbsp;srpna]], na posledním z [[Kurilské ostrovy|Kurilských ostrovů]] [[1.&nbsp;září]]&nbsp;[[1945]]).

Ve 2. světové válce bylo zabito v boji 8,7 milionů vojáků Rudé armády, z toho 5,8 milionů [[Rusové|Rusů]], 1,4 milionů [[Ukrajinci|Ukrajinců]] a 1,5 milionů příslušníků ostatních sovětských národů.<ref>G. I. Krivosheev. ''Soviet Casualties and Combat Losses''. Greenhill 1997 {{ISBN|978-1-85367-280-4}} Strany 85–97</ref> Dále v letech 1941-42 v německém zajetí zahynulo okolo 3 milionů sovětských válečných zajatců v rámci německého plánu genocidy slovanských národů tzv. [[Generalplan Ost]].<ref>„[http://respekt.ihned.cz/c1-61299000-geografie-krvavych-zemi Geografie krvavých zemí]“. Respekt. 24. listopadu, 2013</ref> Němečtí vojáci a jejich spojenci se na sovětském území ve velkém dopouštěli [[Válečné zločiny Německa během druhé světové války|válečných zločinů a zločinů proti lidskosti]] jako byl například [[masakr v&nbsp;Oděse]] v&nbsp;říjnu 1941, při kterém rumunské a německé jednotky zastřelily nebo upálily až 34&nbsp;000 oděských Židů, nebo [[obležení Leningradu]] německými a finskými vojsky, které si vyžádalo životy 1 milionu civilistů. V&nbsp;[[Bělorusko|Bělorusku]] byly vyvražděny stovky vesnic a celkem zahynulyzahynula asi tři čtvrtinyčtvrtina tehdejší běloruské populace.<ref>„[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/219876-v-beloruske-chatyni-upalili-naciste-zaziva-149-obyvatel-vcetne-75-deti/ V&nbsp;běloruské Chatyni upálili nacisté zaživa 149 obyvatel, včetně 75 dětí]“. Česká televize. 22.&nbsp;března&nbsp;2013</ref>

Německý [[wehrmacht]] utrpěl 80&nbsp;% veškerých vojenských ztrát při bojích na [[Východní fronta (druhá světová válka)|východní frontě]].<ref>{{cite book | author=William J. Duiker| title=Contemporary World History| url=http://books.google.com/?id=uqvgYtJHGSMC| date=31 August 2009| publisher=Wadsworth Pub Co| isbn=978-0-495-57271-8| page=128 }}</ref> [[Rudá armáda]] osvobodila [[Střední Evropa|střední]] a [[Východní Evropa|východní Evropu]]. Díky tomuto vítězství, za které zaplatil [[Oběti druhé světové války|26 miliony mrtvých]], zničenou velkou částí země a ekonomiky, získal SSSR ohromnou prestiž a komunisté byli v&nbsp;určitém okamžiku vnímáni jako zachránci lidstva před nacismem. Nadšení však rychle vystřídalo zklamání, neboť Sovětský svaz si osvobozené země podrobil a udělal z&nbsp;nich pouze formálně nezávislé satelity s&nbsp;komunistickým zřízením.