Sovětský svaz: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Použití ověřených čísel značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu |
Likvidace lží značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
Řádek 142:
=== Sovětský svaz za druhé světové války ===
[[Soubor:RIAN archive 2153 After bombing.jpg|náhled|Při německém [[obležení Leningradu]], které trvalo 872 dní, přišlo o život víc než
▲[[Soubor:RIAN archive 2153 After bombing.jpg|náhled|Při německém [[obležení Leningradu]], které trvalo 872 dní, přišlo o život víc než jeden milion civilistů.]]
Sovětský svaz jednal před vypuknutím [[druhá světová válka|druhé světové války]] nejprve s Francií a zejména Velkou Británií. Když se však ukázalo, že Velká Británie není ochotna podporovat jeho expanzi vůči státům spadajícím dříve pod vládu carského impéria {{Doplňte zdroj}}, obrátil se na nacistické Německo, s nímž si nakonec dohodl rozdělení sfér vlivu v rámci paktu [[Pakt Ribbentrop-Molotov|Ribbentrop-Molotov]].
Podílel se na válce proti [[Druhá Polská republika|Polsku]], které bez vyhlášení války [[Sovětská invaze do Polska|přepadl]] [[17. září]], aby zabral východní polovinu této země, a též si zajistil kontrolu nad [[Baltské moře|Baltským mořem]], když nejprve přinutil ke spolupráci a poté
Sovětský svaz válčil za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] s [[Finsko|Finskem]], a to hned dvakrát (nejprve v letech [[1939]] a [[1940]] – tzv. [[zimní válka]], později pak v letech [[1941]] až [[1945]] - tzv. [[pokračovací válka]]). Za přepadení Finska v roce [[1939]] byl vyloučen ze [[Společnost národů|Společnosti národů]].
[[Soubor:Yalta_summit_1945_with_Churchill,_Roosevelt,_Stalin.jpg|náhled|[[Winston Churchill|Churchill]], [[Franklin Delano Roosevelt|Roosevelt]] a [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] v [[Jalta|Jaltě]] na Krymu v únoru 1945]]
Sovětský svaz byl nečekaně [[Operace Barbarossa|napaden Německem]] [[22. červen|22. června]] [[1941]] a kvůli nepřipravenosti [[Rudá armáda|Rudé armády]] postupovali Němci úspěšně hluboko do [[vnitrozemí]] SSSR. Nacistickým silám se podařilo obsadit západní republiky a též i významnou část [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]]. Teprve až po [[Bitva u Stalingradu|bitvě u Stalingradu]] i díky
Ve 2. světové válce bylo zabito v boji 8,7 milionů vojáků Rudé armády, z toho 5,8 milionů [[Rusové|Rusů]], 1,4 milionů [[Ukrajinci|Ukrajinců]] a 1,5 milionů příslušníků ostatních sovětských národů.<ref>G. I. Krivosheev. ''Soviet Casualties and Combat Losses''. Greenhill 1997 {{ISBN|978-1-85367-280-4}} Strany 85–97</ref> Dále v letech 1941-42 v německém zajetí zahynulo okolo 3 milionů sovětských válečných zajatců v rámci německého plánu genocidy slovanských národů tzv. [[Generalplan Ost]].<ref>„[http://respekt.ihned.cz/c1-61299000-geografie-krvavych-zemi Geografie krvavých zemí]“. Respekt. 24. listopadu, 2013</ref> Němečtí vojáci a jejich spojenci se na sovětském území ve velkém dopouštěli [[Válečné zločiny Německa během druhé světové války|válečných zločinů a zločinů proti lidskosti]] jako byl například [[masakr v Oděse]] v říjnu 1941, při kterém rumunské a německé jednotky zastřelily nebo upálily až 34 000 oděských Židů, nebo [[obležení Leningradu]] německými a finskými vojsky, které si vyžádalo životy 1 milionu civilistů. V [[Bělorusko|Bělorusku]] byly vyvražděny stovky vesnic a celkem zahynula asi čtvrtina tehdejší běloruské populace.<ref>„[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/219876-v-beloruske-chatyni-upalili-naciste-zaziva-149-obyvatel-vcetne-75-deti/ V běloruské Chatyni upálili nacisté zaživa 149 obyvatel, včetně 75 dětí]“. Česká televize. 22. března 2013</ref>
| |||