Jaroměřice nad Rokytnou: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 79:
Jaroměřice nad Rokytnou se rozkládají v Jaroměřické kotlině. Tu na severu uzavírá [[Výčapy|výčapský]] hřbet, součást [[Klučov (okres Třebíč)|klučovské]] hrásti, jíž vede rozvodí mezi řekami [[Jihlava (řeka)|Jihlavou]] a [[Rokytná (řeka)|Rokytnou]].
 
Podloží Jaroměřic tvoří [[žula|žuly]] a&nbsp;[[Rula (hornina)|ruly]]. Převažujícím půdním typem jsou kyselé hnědé půdy. Kvalitnější hnědozemě jsou v&nbsp;údolí [[Rokytka (přítok Rokytné)|Rokytky]] a&nbsp;v&nbsp;údolí [[Štěpánovický potok (přítok Rokytné)|Štěpánovického potoka]]. Do východní poloviny Jaroměřicka (a&nbsp;Jaroměřic) zasahuje [[třebíčský masív]] se svými žulosyenity (durbachity; jde o&nbsp;horniny bohaté na [[draslík]] a&nbsp;[[hořčík]], dále [[rubidium]], [[baryum]], [[chrom]] a&nbsp;[[nikl]], relativně též na [[uran (prvek)|uran]] a&nbsp;[[thorium]]), s&nbsp;žílami aplitů a&nbsp;[[pegmatit]]ů. V&nbsp;kamenoloměkamenolomu Královec u&nbsp;[[Příštpo|Příštpa]] nacházíme nažloutlé středně zrnité horniny bohaté [[křemen]]em&nbsp;– biotitické až muskoviticko-biotitické [[žula|granity]]. Na Žabíku se nacházejí křemence, tzv.&nbsp;sluňáky.<ref>''Moravskobudějovicko. Jemnicko.'' Ed. Vladimír Nekunda, Jan Janák, Pavel Michna. Muzejní a&nbsp;vlastivědná společnost v&nbsp;Brně, 1997. Vlastivěda moravská (65.&nbsp;svazek) 846&nbsp;s. {{ISBN|80-85048-75-2}}.</ref>
 
Řeka Rokytná dělí Jaroměřice nad Rokytnou na dvě části&nbsp;– severní a&nbsp;jižní. V&nbsp;parku státního zámku Jaroměřice nad Rokytnou vytvořili lidé dvě její slepá ramena, dnes patrná jen při vyšším stavu vody. Přímo u&nbsp;Jaroměřic přijímá Rokytná vody potoka Rokytky (jinak též zvaného Jaroměřička) a&nbsp;Štěpánovického potoka. U&nbsp;Jaroměřic se pro vodáky začíná splavný úsek řeky (km 73,2). V roce 2020 budou vylepšena protipovodňová opatření ve městě.<ref>{{Citace elektronického periodika