Policie (Slovinsko): Porovnání verzí

Počátky dějin slovinské policie sahají do roku 1849, kdy vzniklo rakouské [[četnictvo]]. Rakouská, resp. rakousko-uherská, organizace v&nbsp;zásadě přežila meziválečnou [[Jugoslávie|Jugoslávii]], pouze po vzniku [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] opustili službu Maďaři, Němci a Italové, na jejichž místa nastoupili mladí Slovinci.<ref name="policija13">{{Citace monografie | příjmení = Kolenc | jméno = Tadeja | titul = Slovenska policija | url = http://www.policija.si/images/stories/PDF/KNJIGA-SlovenskaPolicija.pdf | vydání = 1 | vydavatel = Ministrstvo za notranje zadeve, Policija, Generalna policijska uprava | místo = Ljubljana | rok = 2002 | počet stran = 206 | strany = 13 | isbn = 961-6043-33-1 | poznámka = [dále jen Kolenc (2002)] | jazyk = slovinsky}}</ref> V&nbsp;říjnu 1941 rozhodla [[Osvobodilna fronta|Osvobozenecká fronta]] o&nbsp;založení ''Národní bezpečnosti'' ({{cizojazyčně|sl|Narodna zaščita}}), jež byla postavena na vojenském základě a mnozí její členové působili současně v&nbsp;oficiálních policejních orgánech, což umožnilo získávat cenné informace a předcházet zatýkání. Na konci [[druhá světová válka|druhé světové války]] měla Národní bezpečnost přibližně patnáct tisíc příslušníků.<ref name="policija15">Kolenc (2002). s. 15.</ref> Nedlouho po utvoření [[první slovinská republiková vláda|první slovinské republikové vlády]] museli všichni státní zaměstnanci doložit svá jednání v&nbsp;období okupace. Pokud jejich jednání bylo v&nbsp;rozporu s&nbsp;cíli [[Jugoslávští partyzáni|národněosvobozeneckého boje]], museli svá místa opustit.<ref name="policija16">Kolenc (2002). s. 16.</ref> Následně na místo Národní bezpečnosti nastupuje ''Národní milice'' ({{cizojazyčně|sl|Narodna milica}}).<ref name="policija16" /><ref name="archiv-AS225">{{Citace elektronického periodika | autor = Arhiv Republike Slovenije | odkaz na autora = Archiv Republiky Slovinsko | titul = Ministrstvo za notranje zadeve Ljudske republike Slovenije: 1945-1946 | periodikum = Osnovni podatki o fondu | datum vydání = [1996] | datum přístupu = 2011-05-06 | url = http://sigov3.sigov.si/cgi-bin/htqlcgi/arhiv/dodatno.htm?id=2236 | jazyk = slovinsky }}{{Nedostupný zdroj}}</ref> Ústavní změny z&nbsp;roku 1953 podřídily milici centrálnímu vedení v&nbsp;[[Bělehrad]]u, opětovné podřízení republice přišlo ve druhé polovině sedmdesátých let.<ref>Kolenc (2002). s. 19 a 24.</ref> Na federální úrovni zůstala malá část agendy milicí – například rozhodování o&nbsp;[[Uniforma|stejnokrojích]] či [[Vojenské hodnosti|hodnostním označení]].<ref>Kolenc (2002). s. 24.</ref> V&nbsp;roce 1990 působilo ve Slovinsku v&nbsp;oblasti vnitřních záležitostí přibližně sedm tisíc osob, z&nbsp;nichž necelých 4,5 tisíce bylo uniformovaných příslušníků milice a 439 vyšetřovatelů.<ref name="policija26">Kolenc (2002). s. 26.</ref>