Pneumatická tramvaj: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0 |
Robot: Opravuji 0 zdrojů a označuji 2 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.1 |
||
Řádek 3:
== Uplatnění ==
Zkušební provoz započal roku [[1876]],<ref>[http://books.google.fr/books?id=miM1AAAAMAAJ&q=Louis+Mekarski&dq=Louis+Mekarski&lr=&pgis=1 L'Année scientifique et industrielle, Louis Figuier, Émile Gautier, publié par L. Hachette et cie., 1877]</ref> linka v [[Nantes]] byla zahájena 12. února [[1879]] a Mékarski se stal ředitelem tamního tramvajového podniku. Pneumatické tramvaje byly provozovány například v [[Paříž]]i, na trati od [[Palais du Louvre|Louvru]] do měst [[Saint Cloud]], [[Sèvres]] a [[Versailles (Francie)|Versailles]].<ref name="novak">Rudolf Novák: ''Plynová tramvaj. Část 2.'' U Plynárny 500, měsíčník Pražské plynárenské a. s., [http://www.ppas.cz/media/casopis/uplynarny500-2006-10.pdf č. 10/2006]{{Nedostupný zdroj}}, str. 10</ref> Provozovatelem byla společnost [[Compagnie générale des omnibus]] (CGO). Ačkoliv první elektrifikovaná pařížská tramvajová trať byla zprovozněna již roku [[1881]], s elektrifikací stávajících tratí se nespěchalo, například provoz koněspřežné tramvaje byl ukončen až 12. ledna [[1913]].
Systém Mékarski byl použit na těchto tramvajových tratích a systémech:
Řádek 38:
* Silniki pneumatyczne – Historia, wynalazki.yoyo.pl, [https://web.archive.org/web/20090518022939/http://www.wynalazki.yoyo.pl/viewpage.php?page_id=4 původní umístění], [http://web.archive.org/web/*/http://www.wynalazki.yoyo.pl/viewpage.php?page_id=4 archiv]
* ''Dictionnaire encyclopédique et biographique de l'industrie et des arts industriels : contenant 1'', Paris, Librairie des dictionaires, 1886, Eugène-Oscar Lami, [http://visualiseur.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k39784j on line]: ''"Le faible rendement que l'on tirait des machines à air tenait à l'impossibilité de faire de la détente. Il y avait donc lieu, pour rendre les moteurs à air comprimé réellement pratiques, de trouver le moyen de faire travailler sans inconvénient à grande détente. C'est ce perfectionnement qui a été résolu de 1872 à 1875 par un ingénieur français, M. Louis Mekarski, dont le procédé « est le seul artifice qui permette d'employer rationnellement de l'air emmagasiné dans des réservoirs à des pressions très fortes. Ce procédé consiste à faire agir sur les pistons, comme fluide moteur, non pas simplement de l'air comprimé sec et froid, mais un mélange d'air comprimé et de vapeur d'eau, dont le calorique latent se trouve, pendant la détente, partiellement utilisé pour limiter l'abaissement de température."''
* Rudolf Novák: ''Plynová tramvaj. Část 2.'' U Plynárny 500, měsíčník Pražské plynárenské a. s., [http://www.ppas.cz/media/casopis/uplynarny500-2006-10.pdf č. 10/2006]{{Nedostupný zdroj}}, str. 10
{{Pahýl}}
| |||