Racek stříbřitý: Porovnání verzí

Přidáno 3 943 bajtů ,  před 4 měsíci
→‎Taxonomie: Přidán obsah
m (Editace uživatele 46.253.96.150 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je DvorapaBot)
značka: rychlý revert
(→‎Taxonomie: Přidán obsah)
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
| řád = [[dlouhokřídlí]] (Charadriiformes)
| čeleď = [[rackovití]] (Laridae)
| rod = ''[[Larus|racek]] (''Larus'')
| binomické jméno = Larus argentatus
| druh popsal = [[Erik Pontoppidan|Pontoppidan]], [[1763]]
| druhotné dělení = [[Poddruh]]y
| podřazené taxony =
''L. a. argentatus'' <small>(kontinentální Evropa)</small><br />
''L. a. argenteus'' <small>(Britské ostrovy a přilehlá Evropa)</small>
}}
'''Racek stříbřitý''' (''Larus argentatus'') je velký druh [[Rackovití|racka]] ze skupiny "velkých bělohlavých racků".
'''Racek stříbřitý''' (''Larus argentatus'') je velký druh [[Rackovití|racka]] ze skupiny "velkých bělohlavých racků". Jako většina druhů této skupiny má v dospělosti bílou hlavu, tělo a ocas, šedý hřbet, šedá křídla s černou kresbou a bílými špičkami letek. [[Zobák]] je žlutý s červenou skvrnou na spodní čelisti. Rozlišování od podobných druhů, s nimiž byl dříve spojován ([[racek bělohlavý]], [[racek středomořský]]), je velmi obtížné. Racek stříbřitý hnízdí na pobřeží severozápadní [[Evropa|Evropy]] od severní [[Francie]] a [[Britské ostrovy|Britských ostrovů]] po severní [[Skandinávie|Skandinávii]] a přilehlou část [[Rusko|Ruska]]. V zimě zůstává v oblasti hnízdišť, pouze severněji hnízdící ptáci se posouvají do jižní části areálu druhu. V posledních letech se rozšířil také do vnitrozemí [[Polsko|Polska]]. Nehojně v zimě zaletuje také dále na jih, včetně [[Česko|České republiky]].<ref>{{Citace monografie
 
== Taxonomie ==
V Evropě se vyskytují dva poddruhy.
 
''L. a. argentatus'' <small>(Obývá kontinentální Evropa)</small><br />Evropu.
 
''L. a. argenteus'' <small>(Obývá Britské ostrovy a přilehlápřilehlou Evropa)</small>Evropu.
 
== Popis ==
[[File:Larus argentatus juv.jpg|náhled|Pták v šatu 13. roku]]
Dospělý [[samec]] měří 60-67 cm a váží 1050-1525 g, zatímco dospělá [[samice]] měří 55-62 cm a váží 710-1100 g. Rozpětí křídel dosahuje 125-155 cm. Jako většina druhů této skupiny má v dospělosti bílou hlavu, tělo a ocas, šedý hřbet, šedá křídla s černou kresbou a bílými špičkami letek. V prostém šatu má na hlavě výrazné tmavé čárkování. [[Zobák]] je žlutý s červenou skvrnou na spodní čelisti. Nohy mají světle růžovou barvu, méně často bledě žlutou. Mladí ptáci jsou hnědí s tmavým skvrněním a s každým přepeřením se vzhledem stále více podobají dospělcům. Plně vybarvení jsou až ve čtvrtém roce života, kdy také dosahují pohlavní dospělosti. Rozlišování od podobných druhů, s nimiž byl dříve spojován ([[racek bělohlavý]], [[racek středomořský]]), je velmi obtížné, ačkoli od racka středomořského se liší růžovou barvou nohou a od racka bělohlavého světlýma očima a kratším, silnějším krkem, zobákem a mohutnější hlavou.
 
== Hlas ==
[[File:Herring Gull in flight.jpg|náhled|Dospělý pták v letu]]
Dobře známé hlasové projevy, spojované s pobřežím severní polokoule. V toku vydává zvučnou řadu „éu...kyjaa-kja-kja-kja-kja-kja-kja...kjau“. Dále se ozývá pronikavým, hlasitým „kjov“, opakovaným jako poplašné volání, při hrozbě výrazným „geg-eg-eg“.<ref>
{{Citace monografie
| příjmení = Svensson
| jméno = Lars
| příjmení2 = Mullarney
| jméno2 = Killian
| příjmení3 = Zetterström
| jméno3 = Dan
| titul = Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého Východu
| vydavatel = Jiří Ševčík
| místo = Plzeň
| rok = 2016
| isbn = 978-80-7291-246-9
}}</ref>
 
== Rozšíření ==
[[File:Racek stribrity.JPG|náhled|Pták na Alabastrovém pobřeží ve Francii]]
'''Racek stříbřitý''' (''Larus argentatus'') je velký druh [[Rackovití|racka]] ze skupiny "velkých bělohlavých racků". Jako většina druhů této skupiny má v dospělosti bílou hlavu, tělo a ocas, šedý hřbet, šedá křídla s černou kresbou a bílými špičkami letek. [[Zobák]] je žlutý s červenou skvrnou na spodní čelisti. Rozlišování od podobných druhů, s nimiž byl dříve spojován ([[racek bělohlavý]], [[racek středomořský]]), je velmi obtížné. Racek stříbřitý hnízdí na pobřeží severozápadní [[Evropa|Evropy]] od severní [[Francie]] a [[Britské ostrovy|Britských ostrovů]] po severní [[Skandinávie|Skandinávii]] a přilehlou část [[Rusko|Ruska]]. V zimě zůstává v oblasti hnízdišť, pouze severněji hnízdící ptáci se posouvají do jižní části areálu druhu. V posledních letech se rozšířil také do vnitrozemí [[Polsko|Polska]]. Nehojně v zimě zaletuje také dále na jih, včetně [[Česko|České republiky]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Olsen
| jméno = K. M. O.
}}</ref>
 
== GalerieHnízdění ==
[[File:Herrig gulls nest.jpg|náhled|Vejce racka stříbřitého]]
<gallery>
[[Monogamie|Monogamní]] druh, páry tvoří na celý život. Při párování samice přiletí k samci a v podřízeném postoji začne žadonit podobně jako mládě o potravu. Pokud ji samec přijme, odpoví mňoukavým voláním a následuje rituál synchronních pohybů hlavami obou partnerů. Po nakrmení samice následuje [[kopulace|páření]].
File:Racek stribrity.JPG|Pták na Alabastrovém pobřeží ve Francii
 
File:Larus argentatus juv.jpg|Pták v šatu 1. roku
Hnízdí v početných koloniích na pobřeží, místo pro [[ptačí hnízdo|hnízdo]] je vybíráno oběma partnery, v případě úspěšného hnízdění se na ně vrací každý rok. Nachází se na zemi, případně na skalní římse. 2-4, nejčastěji 3 [[vejce]] jsou účinně bráněna a [[inkubace|inkubována]] oběma rodiči po dobu 28-30 dnů. Díky světle žlutohnědému zbarvení s tmavě hnědými skvrnami různé velikosti jsou dobře maskována. [[Mládě|Mláďata]] se líhnou pokryta prachovým peřím s otevřenýma očima a během několika hodin opouští hnízdo. Při dožadování klovou do červené skvrny na zobáku rodičů, kteří jim následně vyvrhnou potravu. První zkoušky letu podnikají ve stáří 35-40 dnů a plně vzletná jsou ve věku 5-6 týdnů. Rodiči jsou krmena až do stáří 11-12 týdnů ale krmení s může protáhnout až do 6 měsíců věku mláďat. Samec krmí mladé častěji před jejich vzletností, samice zase po vzletnosti.
File:Herring Gull in flight.jpg|Dospělý pták v letu
 
File:Herrig gulls nest.jpg|Vejce racka stříbřitého
Stejně jako u jiných racků se jedná o dlouhověkého ptáka, nejvyšší zjištěný věk je 49 let.
</gallery>
 
== Potrava ==
Všežravý druh, stejně jako jiné druhy rodu ''Larus'', přiživuje se na [[skládka|skládkách odpadu]] a zbytky z [[rybolov]]u vyhazovanými z paluby rybářských lodí. Kromě [[ryby|ryb]] se živí ptačími vejci a mláďaty, včetně těch od jiných druhů racků, malými suchozemskými [[obratlovci]] a [[měkkýši]] a [[korýši]], jejihž schránky rozbíjí upuštěním z výšky. Mořskou kořist loví do maximální hloubky 1-2 metrů. Bylo prokázáno používání kousků [[chléb|chleba]] jako návnady pro přilákání ryb. Rostlinnou složku tvoří [[semeno|semena]], [[kořen|kořínky]], [[ovoce]] a [[mořské řasy]].
 
Rackové rovněž běžně pobíhají po zemi a plácáním nohou, imitujícím vibrace způsobené lovícím [[krtek obecný|krtkem]] aktivují únikový mechanizmus [[žížala obecná|žížal]], které pak vylezou na povrch o jsou následně rackem zkonzumovány.
 
Je schopen pít slanou mořskou vodu, přičemž přebytečnou sůl vyloučí z těla specifickými žlázami umístěnými nad očima.
 
== ReferenceOdkazy ==
=== Reference ===
<references/>
 
=== Externí odkazy ===
{{Pahýl}}
* {{Commonscat|Larus argentatus}}
{{Portály|Ptáci}}
1 018

editací