František Koláček: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Život: min. č. |
m →Vědecká činnost: formál. úpr. citátu |
||
Řádek 35:
== Vědecká činnost ==
[[Soubor:Kolacek-Kirchhoffovy zákony.jpg|thumb|left|Ukázka z
Zabýval se [[Optika|optikou]], [[Termodynamika|termodynamikou]], [[Akustika|akustikou]], [[Hydrodynamika|hydrodynamikou]] a teorií [[Elektromagnetické záření|elektromagnetického vlnění]]. Nové poznatky uplatňoval v praxi. Své matematické schopnosti využil ve své práci pojednávající o teorii [[Lom vlnění#Lom světla#Lom na planparalelní desce|Lummerově planparalelní desce]], ale i v práci o [[Transformátor#Popis transformátoru#Ztráty naprázdno („v železe“)|magnetostrikci]] a jevech s ní souvisejících, v níž se F. Koláčkovi podařilo tento jev obecně vyřešit i v souhlasu s pozorováním<ref name="Trkall">{{Citace elektronického periodika
Řádek 48:
| url = http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/137314/PokrokyMFA_02-1957-4_7.pdf }}</ref>.
Jeho žák [[František Záviška]], shrnul jeho vědeckou práci takto:
{{Citát|Fr. Koláček také první upozornil na důležitý a nyní všeobecně uznávaný důsledek elektromagnetické teorie světla, že totiž starý spor mezi teorií [[Augustin-Jean Fresnel|Fresnelovou]] a Neumannovou o to, je-li kmitová rovina vektoru světelného k rovině polarizační kolmá nebo s ní paralelní, ze stanoviska teorie elektromagnetické nemá smysl, poněvadž ta má vektory dva, elektrickou sílu, resp. indukci, která je identická s vektorem Fresnelovým, a magnetickou sílu, jež opět odpovídá vektoru Neumannovu. Každá změna elektrické síly je doprovázena změnou magnetické síly a naopak; oba vektory vystupují tedy současně, jsou také vždy k sobě kolmé a k popisu optických dějů se hodí stejně. Tím tedy ukončil spor, jehož řešení bylo dlouho marně hledáno. Koláčkovy zásluhy v tomto směru zdůrazňuje sám [[Gustav Ludwig Hertz|G. L. Hertz]]|František Záviška}}<ref name="Záviška">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Záviška
| jméno = František
|