Verze z 14. 7. 2020, 17:51 editovat Svenkaj (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 32 304 editací m →‎Život: min. č. ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 14. 7. 2020, 17:59 editovat zrušit editaci Svenkaj (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 32 304 editací m →‎Vědecká činnost: formál. úpr. citátu Přejít na další porovnání →
Řádek 35: == Vědecká činnost == [[Soubor:Kolacek-Kirchhoffovy zákony.jpg\|thumb\|left\|Ukázka z ~~jeho~~Koláčkovy knihy o elektřině a magnetismu]] Zabýval se [[Optika\|optikou]], [[Termodynamika\|termodynamikou]], [[Akustika\|akustikou]], [[Hydrodynamika\|hydrodynamikou]] a teorií [[Elektromagnetické záření\|elektromagnetického vlnění]]. Nové poznatky uplatňoval v praxi. Své matematické schopnosti využil ve své práci pojednávající o teorii [[Lom vlnění#Lom světla#Lom na planparalelní desce\|Lummerově planparalelní desce]], ale i v práci o [[Transformátor#Popis transformátoru#Ztráty naprázdno („v železe“)\|magnetostrikci]] a jevech s ní souvisejících, v níž se F. Koláčkovi podařilo tento jev obecně vyřešit i v souhlasu s pozorováním<ref name="Trkall">{{Citace elektronického periodika Řádek 48: \| url = http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/137314/PokrokyMFA_02-1957-4_7.pdf }}</ref>. Jeho žák [[František Záviška]], shrnul jeho vědeckou práci takto: Jeho vědeckou práci dobře popsal jeho žák [[František Záviška\|F. Záviška]], zde bychom mohli uvést následující: „Fr. Koláček také první upozornil na důležitý a nyní všeobecně uznávaný důsledek elektromagnetické teorie světla, že totiž {{Citát\|Fr. Koláček také první upozornil na důležitý a nyní všeobecně uznávaný důsledek elektromagnetické teorie světla, že totiž starý spor mezi teorií [[Augustin-Jean Fresnel\|Fresnelovou]] a Neumannovou o to, je-li kmitová rovina vektoru světelného k rovině polarizační kolmá nebo s ní paralelní, ze stanoviska teorie elektromagnetické nemá smysl, poněvadž ta má vektory dva, elektrickou sílu, resp. indukci, která je identická s vektorem Fresnelovým, a magnetickou sílu, jež opět odpovídá vektoru Neumannovu. Každá změna elektrické síly je doprovázena změnou magnetické síly a naopak; oba vektory vystupují tedy současně, jsou také vždy k sobě kolmé a k popisu optických dějů se hodí stejně. Tím tedy ukončil spor, jehož řešení bylo dlouho marně hledáno. Koláčkovy zásluhy v tomto směru zdůrazňuje sám [[Gustav Ludwig Hertz\|G. L. Hertz]]\|František Záviška}}<ref name="Záviška">{{Citace elektronického periodika ~~resp. indukci, která je identická s vektorem Fresnelovým, a magnetickou sílu, jež opět odpovídá vektoru Neumannovu. Každá~~ ~~změna elektrické síly je doprovázena změnou magnetické síly a naopak; oba vektory vystupují tedy současně, jsou také vždy~~ ~~k sobě kolmé a k popisu optických dějů se hodí stejně. Tím tedy ukončil spor, jehož řešení bylo dlouho marně hledáno. Koláčkovy~~ ~~zásluhy v tomto směru zdůrazňuje sám [[Gustav Ludwig Hertz\|G. L. Hertz]]“<ref name="Záviška">{{Citace elektronického periodika~~ \| příjmení = Záviška \| jméno = František

František Koláček: Porovnání verzí