Racek bělohlavý: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: standardizace parametru infoboxu; kosmetické úpravy
Kamila170799 (diskuse | příspěvky)
→‎Popis: Upraven styl, přidán obsah
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 11:
| řád = [[dlouhokřídlí]] (Charadriiformes)
| čeleď = [[rackovití]] (Laridae)
| rod = ''[[Larus|racek]] (''Larus'')
| binomické jméno = Larus cachinnans
| druh popsal = Pallas 1811
Řádek 23:
</div>
}}
'''Racek bělohlavý''' (''Larus cachinnans'') je jeden z [[Druh (biologie)|druhů]] velkých bělohlavých [[rackovití|racků]]. Původní [[hnízdiště]] leží v oblasti [[Černé moře|Černého]] a [[Kaspické moře|Kaspického moře]], odkud se v druhé polovině [[20. století|dvacátého století]] rozšířil k severovýchodu do vnitrozemí [[Polsko|Polska]]. V mimohnízdní době zaletuje až do [[Západní Evropa|západní]] a [[Severní Evropa|severní Evropy]]. Racek bělohlavý se živí přednostně [[Ryby|rybami]], zaletuje také na [[Skládka|skládky odpadků]].
 
== PopulacePopis ==
Velký druh racka, délka 56-68 cm, rozpětí křídel měří 137-155 cm a hmotnost dosahuje 680-1590 g. Od [[racek stříbřitý|racka stříbřitého]] se liší žlutě až žlutorůžově zbarvenými nohami a absencí tmavých čárek na hlavě v prostém šatě. Od [[racek středomořský|racka středomořského]] se liší méně intenzivně zbarvenými nohami. Od obou těchto druhů se dále liší delší užší hlavou, zobákem a krkem a tmavýma očima. Mladí ptáci jsou podobně jako u jiných racků hnědá, černě kropenatá a šat dospělých získávají postupně až ve čtyřech letech života. Od mladých racků jiných druhů se liší rovněž tvarem hlavy, zobáku a krku.
 
== Rozšíření ==
Původní hnízdiště leží v oblasti [[Černé moře|Černého]] a [[Kaspické moře|Kaspického moře]], odkud se v druhé polovině [[20. století|dvacátého století]] rozšířil k severovýchodu do vnitrozemí [[Polsko|Polska]]. V mimohnízdní době zaletuje až do [[Západní Evropa|západní]] a [[Severní Evropa|severní Evropy]].
 
== Výskyt v České republiceČesku ==
Racek bělohlavý se v [[Česko|České republice]] začal poprvé objevovat v polovině devadesátých let, v dnešní době je pravidelným hostem. Ptáci se vyskytují v kterékoliv roční době, především však v zimě. Velká část ptáků přiletuje v polovině [[listopad|listopadu]] a na vhodných místech (nezamrzlé [[Vodní plocha|vodní plochy]]) přezimuje. V ostatních částech území protahuje hned po rozmrznutí vodních ploch jako první z racků, často již v první polovině února. [[Tah ptákůúnor|Tahúnora]]. Tah dospělých ptáků doznívá v [[březen|březnu]], mladí ptáci se zdržují do [[květen|května]]. Největší počty bývají zaznamenány na [[Ostrava|Ostravsku]] (až tisíce jedinců).
 
== Početnost ==
V hlavní oblasti hnízdění na ukrajinském pobřeží [[Černé moře|Černého]] a [[Azovské moře|Azovského moře]] a přilehlých ostrovech bylo během sčítání v roce 1998 zaznamenáno 28 226 párů racků bělohlavých.
<ref name="Rudenko"> [http://www.jncc.gov.uk/PDF/pub07_waterbirds_part4.4.14.pdf Rudenko, A.G. 2006. Migration of Pontic Gulls Larus cachinnans form ‘ponticus’ ringed in the south of Ukraine: a review of recoveries from 1929 to 2003. Waterbirds around the world. Eds. G.C. Boere, C.A. Galbraith & D.A. Stroud. The Stationery Office, Edinburgh, UK. pp. 553-559.]</ref>
Řádek 31 ⟶ 41:
Podle [[Kroužkování|kroužkovacích]] výsledků jsou racci bělohlaví z kolonií na [[Ukrajina|ukrajinském pobřeží]] [[Černé moře|Černého moře]] víceméně stálí, také většina mladých ptáků zůstává na hnízdišti i v zimě. Přesto malá část ptáků v prvním roce života zaletuje dosti daleko jihozápadním směrem ([[Rumunsko]], [[Bulharsko]], [[Turecko]], [[Kypr]], [[Řecko]] a [[Egypt]]) a severozápadním směrem ([[Polsko]], [[Německo]], [[Dánsko]] a [[Nizozemsko]]). Někteří z těchto ptáků pokračují ve svém putování Evropou i v druhém roce.<ref name="Rudenko"/>
 
== Hnízdění ==
== Výskyt v České republice ==
[[Ptačí hnízdo|Hnízdo]] umísťuje obvykle na zemi blízko vody, čímž se liší od racka středomořského, hnízdícího na útesech, v oblasti společného výskytu obou druhů. Hnízdění začíná v dubnu. Klade 2-3 [[vejce]], na kterých sedí 27-31 dní.
Racek bělohlavý se v [[Česko|České republice]] začal poprvé objevovat v polovině devadesátých let, v dnešní době je pravidelným hostem. Ptáci se vyskytují v kterékoliv roční době, především však v zimě. Velká část ptáků přiletuje v polovině listopadu a na vhodných místech (nezamrzlé [[Vodní plocha|vodní plochy]]) přezimuje. V ostatních částech území protahuje hned po rozmrznutí vodních ploch jako první z racků, často již v první polovině února. [[Tah ptáků|Tah]] dospělých ptáků doznívá v březnu, mladí ptáci se zdržují do května. Největší počty bývají zaznamenány na [[Ostrava|Ostravsku]] (až tisíce jedinců).
 
== Potrava ==
Racek bělohlavý se živí přednostně [[Ryby|rybami]], zaletuje také na [[Skládka|skládky odpadků]].
 
== ReferenceOdkazy ==
=== Reference ===
<references />
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commons|Larus cachinnans}}
 
{{Pahýl}}
{{Portály|Ptáci}}