Brunšvicko-lüneburské vévodství: Porovnání verzí

| velikost znaku = 85px90px

'''Brunšvicko-lüneburské vévodství''' ([[Němčina|německy]] ''Herzogtum Braunschweig-Lüneburg'') byl [[Německo|německý]] historický státní útvar. JehoO hlavnímstatut městemhlavního bylměsta se dělily společně [[Braunschweig]] a [[Lüneburg]].

Titul vévody Brunšvickobrunšvicko-lünenburského ([[Němčina|německy]] ''Herzog zu Braunschweig und Lüneburg'') byl od roku [[1235]] výhradně v rukou příslušníků rodu [[Welfové|Welfů]], mocného rodu, držícího na severu Německa několik malých území bývalého [[Saské vévodství|Saského vévodství]]. Tyto državy neměly všechny formální atributy moderního [[Unitární stát|unitárního státu]], vzhledem ke své nekompaktnosti; když se více vévodových nástupců pokoušelo uzmout moc, často se stávalo, že byla mezi ně rozdělena. Když jedna rodinná větev ztratila moc nebo vymřela, půda byla přerozdělena mezi přeživší členy rodiny; kromě toho si různí vévodové vyměňovali území. Jednotícím prvkem všech těchto území bylo, že byly ovládány mužskými potomky vévody Oty I. (vládl 1235–1252[[1235]]–[[1252]]).

Po několika počátečních peripetiích se Brunšvicko-Lünenbursko sjednotilo za vévody Magna II. (zemzemř. [[1373]]). Po jeho smrti vévodství vládli společně jeho tři synové. Po zavraždění svého bratra Fridricha I., vévody Brunšvickobrunšvicko-Lünenburského, si jeho bratři Bernard a Jindřich přerozdělili území, přičemž Jindřich získal oblast Wolfenbüttelu, tím vzniklo nové [[Brunšvicko-wolfenbüttelské knížectví|knížectví brunšvicko-wolfenbüttelské]].