Boritany: Porovnání verzí

Nejjednodušší boritanový anion BO{{su|b=3|p=3-}} je odvozen od [[kyselina boritá|kyseliny borité]] H₃BO₃; příkladem soli je boritan vápenatý Ca₃(BO₃)₂,<ref>{{Citace periodika | autor = A. Vegas | titul = New description of the Ca₃(BO₃)₂ structure | periodikum = [[Acta Crystallographica]] Section C | rok vydání = 1985 | strany = 1689–1690 | doi = 10.1107/S0108270185009052 | issn = 0108-2701}}</ref> jehož molekula má téměř rovinýrovinný tvar. Boritanový anion je strukturním analogem [[uhličitany|uhličitanového]] aniontu CO{{su|b=3|p=2-}}. Podle jednoduché teorie chemické vazby má tvar trojúhelníku, ve [[valenční teorie vazby|valenční teorii vazby]] vazby bor-kyslík tvoří sp²&nbsp;[[hybridizace orbitalů|hybridizované orbitaly]] boru. Některé sloučeniny řazené mezi boritany, nemají trojúhelníkové molekuly, například molekula boritanu gadolinitého (GdBO₃) se skládá z&nbsp;polyboritanových řetězců ([B₃O₉]⁹⁻), které se při vyšších tepltáchteplotách mění na BO{{su|b=3|p=3-}}.<ref>{{Citace periodika | autor1 = M. Ren | autor2 = J. H. Lin | autor3 = Y. Dong | autor4 = L. Q. Yang | autor5 = M. Z. Su | autor6 = L. P. You | titul = Structure and Phase Transition of GdBO₃ | periodikum = Chemistry of Materials | rok vydání = 1999 | strany = 1576–1580 | doi = 10.1021/cm990022o | issn = 0897-4756}}</ref>

Vzniklý produkt bývá nazýván kyselina manitoboritá, protože může být titrován silnou zásadou, například [[hydroxid sodný|hydroxidem sodným]]; bod ekvivalence se určuje [[potenciometrie|potenciometrickou]] titrací, která slouží ke stanovení kncentracekoncentrace boritanů. Tímto způsobem se často určuje obsah boru v&nbsponbsp;primárním okruhu u [[lehkovodní reaktor|lehkovodních reaktorů]], ve kterých slouží kyselina boritá jako [[moderátor neutronů]].

[[Varné sklo|Borokřemičité sklo]] je v&nbsp;podstatě [[křemičitany|křemičitan]], v&nbsp;jehož struktuře jsou některé jednotky [SiO₄]⁴⁻ nahrazeny [BO₄]⁵⁻&nbsp;centry, společně s&nbsp;různými kationty, které vyrovnávají rozdíly v&nbsp;oxidačních číslech křemíku (oxidační číslo IV) a boru (oxidašníoxidační číslo III). Tyto nepravidelnosti ve struktuře vedou k&nbsp;pomalé krystalizaci a vzniklé sklo má nízký [[teplotní roztažnost|součinitel teplotní roztažnosti]], díky čemuž je, narozdílna rozdíl od běžného sodného skla, odolné vůči popraskání při zahřívání.