Verze z 13. 7. 2020, 08:33 editovat Fryštát (diskuse \| příspěvky) 15 editací doplnění aktuálních dat dle www.hrad-frystat.webnode.cz značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 13. 7. 2020, 13:49 editovat zrušit editaci David Beneš (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 998 editací Zpět. Kompozice smyšlenek a vlastního výzkumu bez uvedení věrohodných zdrojů. značka: vrácení zpět Přejít na další porovnání →
Řádek 54: == Historie == Území dnešní Karviné patří ve zdejší oblasti k místům s nejstarším osídlením, o jehož existenci svědčí nálezy kamenných nástrojů z období mladší doby kamenné. Po rozpadu [[Velkomoravská říše\|Velkomoravské říše]] roku 906 vzniklo jako obchodní osada s názvem Čula, což se dá přeložit jako "za" nebo "přes" ve smyslu "za řekou" nebo "přes řeku". Osada byla totiž založena [[Germáni\|slezsko-germánskými]] kmeny, které se za řeku [[Olše (řeka)\|Olši]] dostali až na nejjižnější místo osídlení.<gallery> Soubor:Hrad a zámek Fryštát v Karviné 1450 a 1850.jpg\|alt=Karviná\|Kresba středověké podoby hradu na současném profilu Soubor:Fryštát, průchod.JPG\|alt=Karviná\|Malé nádvoří hradu se Zahradní bránou Soubor:Karviná, Fryštát, zámek (2).JPG\|alt=Karviná\|Dřevěná chodba spojuje hrad s jeho nejmladší budovou Lottyhausem Soubor:Karviná, zámek a park.JPG\|alt=Karviná\|Fryštátský hrad je již více než 730 let krajinnou dominantou </gallery>Nejstarší dochovanou písemnou zmínkou o území dnešního města (osadě Solca) je z roku 1268. Po tomto roce, za vlády českého krále [[Přemysl Otakar II.\|Přemysla Otakara II.]], který podporoval kolonizaci [[Těšínsko\|Těšínska]] a jeho spojence, hornoslezského knížete [[Vladislav I. Opolský\|Vladislava I. Opolského]], se z trhové germánské osady Čula, stalo křesťanské město Fryštát. Na dnešní místo byl Fryštát přemístěn po roce ~~1282~~1290 knížetem [[Měšek I. Těšínský\|Měškem I. Těšínským]]. Vratislavský desátek z let 1302–1315 obsahuje původní názvy některých zdejších lokalit jako ''Fryenstat'' (Fryštát), ''Roy'' (Ráj), ''Carwina'' (Karviná), ''Bertholdi Villa'' (Darkov). Vzhledem k strategicky výhodné poloze Fryštátu na obchodní cestě z Uher do Pobaltí se zde vytvořilo významné středisko obchodu a řemesel, které se mezi léty 1290 až 1945 stalo sídlem nejvyšší slezské aristokracie. Fryštát dal také základ pro vznik zcela nového města Karviné, které se na jeho katastrálním území začalo budovat od 50. let 20. století. [[Soubor:Těšínsko v roce 1888.jpg\|náhled\|vlevo\|220px\|Těšínsko v roce 1888]] Zásadní obrat v rozvoji celé zdejší oblasti znamenal nález černého [[uhlí]] ve 2. polovině 18. století a počátkem 20. století již bylo území města svým ekonomickým potenciálem významnou oblastí v rámci celého [[Rakousko-Uhersko\|Rakousko-Uherska]]. K rozvoji města přispěla výstavba železničních tratí: [[Severní dráha císaře Ferdinanda]] v Petrovicích, [[Košicko-bohumínská dráha]] v dnešní části Doly a v roce 1898 i [[Karvinská Místní dráha KFNB]] se stanicí [[Fryštát]], dnes [[Karviná město\|Karviná - město]], a také [[Tramvajová trať Karviná, nádraží - Karviná, sídliště\|tramvajová trať]]. Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 měly obce Karwin, Freistadt, Altstadt, Roj, Darkau a Lonka celkem 29 880 obyvatel (pouze v Karviné 16 808 a ve Fryštátě 7767), z toho 29 155 trvale registrovaných, 23 988 (82, 3%) byli posky, 3907 (13,4%) německy a 1219 (4,2%) česky mluvící, 26 616 (89,1%) byli katolici, 2483 (8,3%) protestanti, 589 (2%) Židé a 192 dalších náboženství. <ref>{{Citace monografie

Karviná: Porovnání verzí