Bucharova cesta: Porovnání verzí

Trasa nesla původní označení ''Cesta přes tři kopce'' a byla vystavěna jilemnickým odborem [[Klub českých turistů|klubu českých turistů]] na popud [[Jan Buchar|Jana Buchara]] (1859 - 1932) a za podpory Jana Harracha. Z počátku spojovala pouze [[Žalý (Krkonoše)]] a [[Horní Mísečky]]. Důvodem její výstavby kromě podpory turistiky v Krkonoších byla snaha českého turistického klubu konkurovat německému [[Riesengebirgverein]]u (''Krkonošskému horskému spolku'') a původně byla značena podle tehdejšího francouzského vzoru dvěma červenými pruhy a bílým uprostřed. Podle Jana Buchara, řídícího učitele z [[Dolní Štěpanice|Dolních Štěpanic]] a jednoho ze zakladatelů české turistiky a lyžování v Krkonoších, byla cesta později nazvána. V roce [[1924]] byla ku příležitosti Bucharových 65. narozenin trasa prodloužena z Horních Míseček přes [[Špindlerův Mlýn]] a jižní svah [[Kozí hřbety (Krkonoše)|Kozích hřbetů]] k [[Luční bouda|Luční boudě]] (pův. ''Rosegrova cesta''). Později byla ale toto zakončení opuštěno a trasa přeložena do dnešní podoby k prameni Labe. Úsek [[Svatý Petr (Špindlerův Mlýn)|Svatý Petr]] - Luční bouda je dnes označován jako [[Stará Bucharova cesta]]. V současnosti jí využívá červená turistická značka. K významnému přetrasování došlo i mezi Dolními Štěpanicemi a Beneckem, kdy původní trasa vedla přes [[Mrklov]] a [[Lhotecko]], a v prostoru Zadního Žalého, kdy trasa vedla jeho východním úbočím.<ref>Starší vydání map KČT</ref>