Ptáci: Porovnání verzí

Vizuální komunikace ptáků sloužímá mnohavíce funkcímfunkcí a je prokázána nadána [[peří]]m a chováníchováním. Peří může být používáno pro ocenění a potvrzení sociální dominance, zobrazuje připravenost k páření a dokonce může vyjadřovat hrozbu, jako je tomu např. u [[Slunatcovití|slunatce]], který tak napodobuje větší dravce. Takovéto zobrazení na peří je užíváno prok odrazení potenciálních predátorů, jako jsou např. [[krahujci]], a ochraně mláďat. Variace v peří také umožňují identifikaci jedinců, zvláště mezi druhy.

Vizuální komunikace zahrnuje také rituální předvádění, jako např. signalizujícísignalizuje útok nebo podřízenost, čislouží to, které je používáno přik formování párových vazeb. Toto ritualizované chování je tvořeno nesignalizovanými akcemi jako urovnánvání peří, časově rozlišené pozice pér, klování nebo další chováníaj. Nejvíce propracované ukázky se objevují během námluv, jako např. při tanci v toku u [[Albatrosovití|albatrosů]], kde úspěšné vytvoření celoživotního párového pouta vyžaduje, aby oba partneři praktikovali tento jedinečný tanec, a u rajek, kde úspěch samců při námluvách závisí na peří a kvalitě jeho předvádění. Samci ptáků mohou svou zdatnost demonstrovat také např. stavbou hnízda; samice [[Snovačovití|snovačů]], jako např. [[snovač asijský]], si vybírají za partnery jenompodle ty,kvality kteří jsou dobrými staviteli hnízdhnízda, zatímco usamičky [[Lemčíkovití|lemčíků]] jsoupřitahují přitahoványkonstrukce konstrukcemitzv. altánků, samcůkteré vyzdobenýchsamci různýmistaví výraznýmia zdobí různými dekoračnímibarevnými objekty.

Kromě vizuální komunikace jsou ptáci proslulí svými zvukovými schopnostmi. Volání, a u některých druhů i [[Ptačí zpěv|zpěv]], jsou hlavními [[zvuk]]ovými komunikačními prostředky ptáků. Někteří ptáci využívají i mechanických zvuků, což může být rozeznění per pomocí proudu vzduchu (např. samci [[Bekasína otavní|bekasíny otavní]]), teritoriální bubnování ([[datli]]) či používání nástrojů k tlučení ([[kakadu arový]]. Ptačí volání a písně mohou být velmi složité. Zvuk bývá vytvářen v [[Syrinx (anatomie)|syrinxu]] umístěném na [[průdušnice|průdušnici]] v místě jejího rozdvojení na [[průdušky]], jehož obě strany některé druhy umí ovládat odděleně, čímž je možný v jednom čase vznik dvou různých písní najednou.<ref>Tobias Riede , Scott L. Thomson, Ingo R. Titze & Franz Goller (2019). [https://journals.plos.org/plosbiology/article/file?id=10.1371/journal.pbio.2006507&type=printable The evolution of the syrinx: An acoustic theory]. ''PLoS Biology'' '''17'''(2): e2006507. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pbio.2006507</ref><ref>Michael B. Habib (2019). [https://journals.plos.org/plosbiology/article?id=10.1371/journal.pbio.3000184 New perspectives on the origins of the unique vocal tract of birds]. ''PLoS Biology'' '''17'''(3): e3000184. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pbio.3000184</ref>

Volání jsou používána pro různé cíle, několik jich může být spojeno do jedné písně. Jsou využívána při hledání partnera, jindy k jeho vábení, pomáhá k identifikaci potenciálních partnerů nebo ve společných skupinách (často v kombinaci s vizuální komunikací). Mohou předávat informace o kvalitě samců a pomoci při výběru samic. Hlas je používán i prok vymezení a udržování teritoria. Volání může být používáno také k rozpoznávání jednotlivých jedinců, pomáhá rodičům nalézt mláďata v přeplněných koloniích nebo dospělým shledat se s partnery na počátku období rozmnožování. Často se volání týká také varování dalších ptáků před potenciálními [[predátor]]y; volání tohoto typu mohou být detailní a mohou vyjadřovat specifickou informaci o povaze hrozby.