Karel Rychlík: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Život značka: první editace |
m →Život: typo |
||
Řádek 10:
== Život ==
Karel Rychlík studoval jeden rok na gymnáziu v [[Chrudim]]i, poté dva roky v [[Benešov|Benešově u Prahy]] a v červenci roku [[1904]] maturoval na [[Akademické gymnázium|Akademickém gymnáziu]] v [[Praha|Praze]].<br />
Protože již na střední škole měl značný zájem hlavně o [[matematika|matematiku]], nastoupil v témže roce na [[Filosofická fakulta|Filozofickou fakultu]] [[Univerzita Karlova|Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze]], kde se jí mohl věnovat především. Profesory matematiky na univerzitě byli v té době [[Jan Sobotka (matematik)|Jan Sobotka]] a od jara [[1903]] také [[Karel Petr]]. V Praze studoval tedy matematiku a fyziku, ale pouze do konce studijního roku [[1906]]/[[1907|07]]. V následujícím roce
Po návratu v roce [[1908]] vykonal zkoušku učitelské způsobilosti z matematiky a [[fyzika|fyziky]], která ho opravňovala k výkonu učitelského povolání na středních školách. V roce [[1909]] na základě disertace ''O grupách ternárních kolineací holoedricky isomorfních s alternativními a symetrickými grupami permutací'' získal Karel Rychlík doktorát filozofie. Na podzim téhož roku se stal placeným asistentem matematiky na filozofické fakultě, když již od ledna zastával toto místo bezplatně. Roku [[1912]] se na univerzitě habilitoval s prací ''Příspěvek k teorii forem'' a o rok později, v roce [[1913]], přešel jako asistent na [[České vysoké učení technické v Praze|Českou vysokou školu technickou]] v Praze. V roce [[1920]] zde byl jmenován mimořádným a v roce [[1923]] řádným profesorem matematiky. V roce [[1946]] byl penzionován.
| |||