Vřesoviště a kyselá keříčkovitá společenstva s jalovci se řadí do třídy ''Calluno-Ulicetea'', zahrnující v českém pojetí též [[SchmilkaSmilka tuhá|smilkové trávníky]]; vrbové křoviny podél říčních toků do třídy ''Salicetea purpureae'' spolu se společenstvy [[Měkký luh|měkkého luhu]] a tamaryškových pobřežních křovin jižní Evropy; mokřadní vrbiny do třídy ''Alnetea glutinosae'' spolu s [[Olšina (les)|olšinami]]; klečová vegetace hor pak do samostatné třídy ''Roso pendulinae-Pinetea mugo'' a subalpínské vrbové nebo březové křoviny do třídy ''Betulo carpaticae-Alnetea viridis''. Další fytocenologické třídy zahrnující křovinnou vegetaci v Evropě jsou například ''Quercetea ilicis'' (řád ''Pistacio lentisci-Rhamnetalia alaterni'' pro středomořskou [[Makchie|makchii]]), ''Cisto-Lavanduletea stoechadis'' a ''Ononido-Rosmarinetea'' pro [[Garrigue (vegetace)|garrigue]], ''Nerio-Tamaricetea'' pro středomořské křoviny kolem na léto vysychajících řečišť nebo ''Loiseleurio-Vaccinietea'' pro [[Acidofil|acidofilní]] alpínskou a arktickou vegetaci nízkých, převážně vřesovcovitých keříčků; té na bohatších vápencových substrátech [[Alpy|Alp]], [[Apeniny|Apenin]] a [[Dinárské hory|Dinarid]] odpovídá keříčková vegetace [[Lýkovec|lýkovců]], [[pěnišník]]ů a nízkých jehličnanů ze třídy ''Rhododendro hirsuti-Ericetea carneae''.<ref name=":3" /><ref name=":4" />
