Alžběta zu Wied: Porovnání verzí

V Rumunsku se Alžběta intenzivně věnovala literární činnosti. Kromě toho, že psala vlastní básně, povídky a romány, překládala díla francouzské a rumunské literatury do němčiny. V Bukurešti se královna seznámila a záhy spřátelila se spisovatelkou [[Mite Kremnitz]], jež se záhy stala její přítelkyní a od roku 1881 i [[dvorní dáma|dvorní dámou]]. V jejím domě se v letech [[1885]]–[[1886]] se seznámila se spisovatelem [[Bruno Wille]]m. Alžběta s Mitou napsaly společně pod pseudonymem ''Dito und Idem'' několik her, románů a knih pro děti, z nichž nejznámější se staly ''Pelešské pohádky'', vycházející z tajuplných mýtů rumunského lidu, nebo historická tragédie o [[Anna Boleynová|Anně Boleynové]]. Carmen Sylva kladla při zveřejňování svých děl velký důraz na podobu knih. Literární kritika je posuzovala, pokud vůbec, velmi zdrženlivě. Jedna z jejích sbírek básní byla vyznamenána cenou [[Francouzská akademie|Francouzské Akademie]]. Alžběta pozvala roku [[1878]] do Bukurešti [[malíř]]ku [[Dora Hitz|Doru Hitz]] a ustavila ji dvorní malířkou. Dora, která pobývala v Rumunsku do roku [[1882]], dávala výtvarnou podobu jejím knihám a vytvořila podle Alžbětiny předlohy návrh na nástěnné malby v hudebním sále v zámku [[Peleș]] u [[Sinaia|Sinaie]] v [[Karpaty|Karpatech]].