Verze z 10. 7. 2020, 15:52 editovat Houstička (diskuse \| příspěvky) 2 746 editací nový článek značka: editace z Vizuálního editoru		Verze z 10. 7. 2020, 15:57 editovat zrušit editaci Phiwy (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 8 372 editací →‎Exulantská historie: Čj značky: editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení Přejít na další porovnání →
Řádek 16: }}</ref> Královští úředníci a zeměměřiči rozdělili obec na tři části – Horní, Střední a Dolní Poděbrady – přičemž do Středních Poděbrad byla vklíněna část německé obce Mehltheuer. Češi a [[Němci]] spolu vycházeli dobře. V Poděbradech byla postavena česká škola, do které ~~docházeli~~docházely od roku 1830 i děti z Mehltheueru. Tak se stalo, že místo k [[Germanizace\|poněmčení]] Čechů došlo k počeštění Němců. Když v roce 1873 mělo být [[Výuka\|vyučování]] v češtině ve všech školách pruského Slezska nahrazeno [[Němčina\|německým jazykem]], bránili počeštění Němci z Mehltheueru svou českou ''[[Mateřský jazyk\|mateřštinu]]'', ale neuspěli. Poděbradští patřili k farnosti v Husinci, kde byl kazatelem i Samuel Figulus, pravnuk [[Jan Amos Komenský\|Jana Amose Komenského]]. O vlastního kazatele žádali marně. Po přelidnění Poděbrad potomci českých exulantů založili v roce 1802 ve své blízkosti další osadu Penč (Pentsch, Pęcz) a usazovali se i na jiných místech v okolí.

Gościęcice: Porovnání verzí