Jízdárna Pražského hradu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 0 zdrojů a označuji 1 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.1
Celkové úpravy a doplnění hesla, fotografie
Řádek 1:
{{Infobox - budova}}
[[Soubor:Pražský hrad (05).jpg|náhled|Nádvoří jízdárny]]
'''Jízdárna Pražského hradu''' nebo také '''Hradní jízdárna''' je velkározměrná [[baroko|barokní]] [[jízdárna]], stavba nacházející se v širším areálu [[Pražský hrad|Pražského hradu]] u cesty k [[Prašný most|Prašnému mostu]] naproti vchodu do [[Královská zahrada|Královské zahrady]] nad [[Jelení příkop|Jelením příkopem]]. Stavba pochází z roku [[1694]], kdy nahradila původní starší menší jízdárnu z roku [[1572]].
 
== Popis a historie objektu ==
K jízdárně patří také [[hospodářský dvůr]] se [[maštal|stájemi]] pro [[kůň|koně]] a s původní Rudolfovou bažantnicí, jež byla založena před rokem [[1600]]. Jedná se o relativně mohutnou 92 metrů dlouhou a 40 [[metr]]ů širokou budovu s [[půdorys]]em ve tvaru pravidelného [[obdélník]]a s široce klenutou dřevěnou valbovou střechou s malými kruhovými okny. Stavba byla vybudována na pokyn [[císař]] [[Leopold I.|Leopolda I.]] a z iniciativy [[Prezident české komory|prezidenta české komory]] [[František Josef Šlik|Františka Josefa Šlika]], projektantem stavby se stal pražský [[architekt]] [[Jan Baptista Mathey]], stavitelem pak [[Marco Canevalle]]. Budova byla určena pro [[jezdecký výcvik]] a jezdecké zábavy [[Šlechta|šlechtického]] panstva, což připomínají dvě [[Plastika (výtvarné umění)|plastiky]] nacházející se v jejím [[průčelí]]. Oproti původnímu stavu dnes na průčelní fasádě chybí císařská [[říšská orlice]], jež byla odstraněna během jedné z následujících rekonstrukcí objektu.
[[Soubor:Arolsen Klebeband 15 029.jpg|vlevo|náhled|Při příležitosti pražské [[Korunovace českých panovníků|korunovace]] císaře [[Karel VI.|Karla VI.]] českým králem se 28. srpna 1723 v jízdárně konala premiéra slavnostní [[Barokní opera|opery]] ''[[Costanza e Fortezza|Costanza e fortezza]]'' [[Johann Joseph Fux|Johanna Josepha Fuxe]]. Divadelní scénu v jízdárně vytvořil císařský architekt [[Giuseppe Galli da Bibiena]].]]
 
 
V roce [[1760]] [[jízdárna]] vyhořela a musela projít první rekonstrukcí, kdy dostala nový [[strop]], který se dochoval do dnešních dob.
K jízdárně patří také [[hospodářský dvůr]] se [[Konírna|stájemi]] pro [[kůň|koně]] a s původní [[Rudolfova bažantnice|Rudolfovou bažantnicí]], jež byla založena před rokem [[1600]]. Jedná se o relativně mohutnou 92 metrů dlouhou a 40 [[metr]]ů širokou budovu s [[půdorys]]em ve tvaru pravidelného [[obdélník]]a s široce klenutou dřevěnou [[Střecha|valbovou střechou]] s malými kruhovými okny.
 
K jízdárně patří také [[hospodářský dvůr]] se [[maštal|stájemi]] pro [[kůň|koně]] a s původní Rudolfovou bažantnicí, jež byla založena před rokem [[1600]]. Jedná se o relativně mohutnou 92 metrů dlouhou a 40 [[metr]]ů širokou budovu s [[půdorys]]em ve tvaru pravidelného [[obdélník]]a s široce klenutou dřevěnou valbovou střechou s malými kruhovými okny. Stavba byla vybudována na pokyn [[císař]] [[Leopold I.|Leopolda I.]] a z iniciativy [[Prezident české komory|prezidenta české komory]] [[František Josef Šlik|Františka Josefa Šlika]], projektantem stavby se stal pražský [[architekt]] [[Jan Baptista Mathey]], stavitelem pak [[Marco Canevalle]]. Budova byla určena pro [[jezdecký výcvik]] a jezdecké zábavy [[Šlechta|šlechtickéhošlechticů]] panstva, což připomínají dvě [[Plastika (výtvarné umění)|plastiky]] nacházející se v jejím [[průčelí]]. Oproti původnímu stavu dnes na průčelní fasádě chybí císařská [[říšská orlice]], jež byla odstraněna během jedné z následujících rekonstrukcí objektu.
 
V roce [[1760]] [[jízdárna]] vyhořela a musela projít první rekonstrukcí, kdy dostala nový [[strop]], který se dochoval do dnešních dob.
 
V pozdějších dobách, kdy jízdárna přestala sloužit svému účelu byla využívána jakožto [[sklad]]iště. V současnosti se zde nachází významná pražská [[výstavní síň]], kde jsou pravidelně pořádány výstavy nejvýznačnějších [[umělec|umělců]].