Alžběta Báthoryová: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: vhodnější šablona dle žádosti ze dne 25. 4. 2020; kosmetické úpravy |
doplnění |
||
Řádek 13:
Většinu Báthoryů z obou větví (ečedské i somlyovské) charakterizovaly výstřední povahové vlastnosti. Vícero z nich mělo sklony k samolibosti, pýše, tyranství, smyslnosti i k sexuální zvrácenosti. Většina také trpěla epilepsií a dnou. Doprovodným znakem degenerace rodu byly právě uvedené povahové vlastnosti, rod zanedlouho poté zcela vymřel. Somlyovská linie vymřela v roce [[1635]] a ečedská po meči v roce [[1605]], kdy zemřel Štěpán Báthory, Alžbětin bratr.
Manžel [[František Nádasdy]] ([[6. říjen|6. října]] [[1555]], [[Šárvár]] – [[4. leden|4. ledna]] [[1604]] tamtéž) byl tak jako Alžběta také z magnátského rodu. Byl hlavním županem v župách Vaš, Fogaraš a [[Sopron|Šoproň]], byl magistrem královských koníren, panovníkovým rádcem a od roku [[1578]] hlavním kapitánem uherských vojsk. Vynikal velkou tělesnou silou a měl prudkou povahu. Počínal si odvážně v několika bitvách proti [[Turci|Turkům]] během [[Dlouhá turecká válka|dlouhé turecké války]], mezi nimi byl znám jako „černý bej“. Dne [[3. leden|3. ledna]], den před svojí smrtí, napsal příteli Juraji Turzovi dopis, ve kterém mu svěřil do ochrany a přízně svoji rodinu.
Nádasdy a Báthoryová uzavřeli manželství ve [[Vranov nad Topľou|Vranově nad Topľou]] [[8. květen|8. května]] [[1575]]. Narodilo se jim pět dětí: Anna, Kateřina (Katarína), Uršula, Andrej a Pavel. Uršula a Andrej zemřeli už jako děti. V roce [[1604]] se Anna provdala za Mikuláše (VI.) Zrínského. Dne [[13. červen|13. června]] [[1604]] byli zasnoubeni v Kerestúru, při svatební hostině byl přítomen i palatin [[Juraj VII. Turzo|Juraj Turzo]], který byl s Mikulášem (VI.) Zrínským v rodinném poměru, protože Turzova matka Katarína Zrínská byla sestrou Jiřího (VI.) Zrínského, který byl Mikulášovým otcem.
[[Uherské království]] bylo v letech 1590–1605 zasaženo patnáctiletou válkou císaře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]] proti Turkům, během které v [[Nitranská župa|Nitranské stolici]] na západním Slovensku „Turci část obyvatelstva povraždili, část odvlekli do otroctví, část zemřela hlady“, a pro Alžbětu Báthoryovou tak bylo snadnější zakrýt své zločiny.<ref name="novinky"/>
Báthoryová a její čtyři pomocníci byli obviněni z mučení a zabití velkého množství mladých žen (20 až 2000 obětí, zdroje se v počtu obětí rozcházejí). V roce [[1610]] byla dána do samovazby, kde zůstala až do své smrti o čtyři roky později. Pocházela z jednoho z nejvlivnějších a nejbohatších šlechtických rodů oné doby.▼
▲Báthoryová a její čtyři pomocníci byli obviněni z mučení a zabití velkého množství mladých žen (20 až 2000 obětí, zdroje se v počtu obětí rozcházejí). V roce [[1610]] byla dána do samovazby, kde zůstala až do své smrti o čtyři roky později. Pocházela z jednoho z nejvlivnějších a nejbohatších šlechtických rodů oné doby.
Alžbětin příbuzenský vztah k polskému králi [[Štěpán Báthory|Štěpánu Báthorymu]] ji zachránil před popravou, neunikli jí však její (údajní) pomocníci.
Řádek 24 ⟶ 26:
== Soud ==
První informativní vyšetřování začalo v březnu [[1610]].
| titul = Pověsti o krvavé čachtické paní nelhaly
| periodikum = Novinky.cz
| datum_vydání = 1. března 2010
| url = https://www.novinky.cz/zena/styl/clanek/povesti-o-krvave-cachticke-pani-nelhaly-27901
}}</ref> Dne [[2. leden|2. ledna]] [[1611]] byl započat soudní proces v [[Bytčanský hrad|Bytčanském hradu]] s pomocníky Alžběty Báthoryové. Kvůli palatinovi Jiřímu Turzovi před soudem chyběl hlavní viník: Alžběta Báthoryová. Soudcovský sbor tohoto zajímavého [[trest]]ního případu odsoudil pomocníky k [[Trest smrti|trestu smrti]]. V rozsudku bylo o Alžbětě Báthoryové připomínáno jen tolik, že ji nechali ve věznici na [[Čachtický hrad|Čachtickém hradu]], kde zůstala až do své smrti v roce [[1614]]. Pochována je v [[Čachtice|Čachticích]] <ref>[http://www.cemetery.sk/?gr_id=86656&pid=620 CEMETERY - Virtualne cintoriny]</ref> a nikdy se před soud nedostala.
Jejími pomocníky byli [[Ján Ujvári|Ján Ujvári (Ficko, resp. Ficzko)]], [[Helena Jó|Helena Jó (resp. Ilona Ió)]] a [[Katarína Benecká]]. Dne [[7. leden|7. ledna]] [[1611]] v [[Bytča|Bytči]] byl vynesen [[rozsudek]]. V tentýž den byla Helena Jó zaživa [[Upálení na hranici|upálena]], Ján Ujvári byl pro mladý věk sťat a tělo bylo spáleno. Katarínu Beneckou [[soud]] pro nedostatek důkazů osvobodil. Léčitelka Majorová z Myjavy, která pomáhala Báthoryové při různých chorobách, byla obviněna z [[čarodějnictví]] a zaživa upálena [[24. leden|24. ledna]] [[1611]]. Důkazy a přiznání byly získány s použitím [[mučení]].
| |||