|
| poznámky = ¹do roku 1946 předseda rady lidových komisařů, poté předseda rady ministrů SSSR
}}
'''Josif Vissarionovič Džugašvili '''({{Vjazyce|ka}}: {{Cizojazyčně|ka|იოსებ ბესარიონის ძე ჯუღაშვილი}} [Ioseb Besarionis dze Džugašvili], {{Vjazyce|ru}}: {{Audio|Ru-Stalin.ogg|Иосиф Виссарионович Джугашвили}}, [[18. prosinec|18. prosince]] [[1878]] [[Gori]], [[Ruské impérium]] – [[5. březen|5. března]] [[1953]] [[Moskva]], [[Sovětský svaz]]), známý jako '''Stalin''' (''{{Cizojazyčně|ru|Сталин}}''<ref group="p">Z ruského ''{{Cizojazyčně|ru|сталь}}'', tj. "ocel". Méně známou přezdívku ''Koba'' přijal v mládí, a to podle jednoho z hrdinů románu gruzínského spisovatele Alexandra Kazbegi ''Otcovrah'' (publikován v roce 1882). Románový ''Koba'' bránil gruzínské rolníky proti kozákům a mstil své přátele. [http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=3734:stalin-kat-sveho-lidu-sp-1278123067&catid=1648&Itemid=148 (Koktejl 2004/11: Stalin - kat svého lidu])</ref>) byl ruský revolucionář [[Gruzíni|gruzínského původu]], politik a politický teoretik. V letech [[1922]]–[[1952]] byl [[Seznam představitelů Sovětského svazu|generálnígenerálním tajemníktajemníkem Komunistické strany Sovětského svazu]] a od konce dvacátých let fakticky [[Diktatura|diktátorem]] své země. Jeho teoretický a praktický přístup k politice se označuje jako [[stalinismus]].
Stalin je historicky rozporuplnou osobností. Jeho politika si vyžádala podle současného odhadu historiků mezi 3 až 8,7 miliony obětí.<ref>{{cite book | author=Geoffrey A. Hosking| title=Russia and the Russians: a history| url=http://books.google.com/?id=oh-5AAmboMUC&pg=PA469| year=2001| publisher=Harvard University Press| isbn=978-0-674-00473-3| page=469 }}</ref><ref>http://sovietinfo.tripod.com/WCR-German_Soviet.pdf</ref> Jde především o oběti [[Hladomor na Ukrajině|hladomoru]] v zemědělských oblastech jižního SSSR během násilné [[kolektivizace]] zemědělství a tzv. ''[[Velká čistka|Velké čistky]]'' ve 30. letech 20. století.<ref>{{Citace monografie
Stalin je historicky rozporuplnou osobností, před začátkem druhé světové války prosazoval protihitlerovskou koalici s Británií a Francií, zatímco SSSR bojoval proti Hitlerovi v zástupné válce ve Španělsku<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Holdsworth
| jméno = Nick
| titul = Stalin 'planned to send a million troops to stop Hitler if Britain and France agreed pact'
| datum vydání = 2008-10-18
| issn = 0307-1235
| jazyk = en-GB
| url = https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/russia/3223834/Stalin-planned-to-send-a-million-troops-to-stop-Hitler-if-Britain-and-France-agreed-pact.html
| datum přístupu = 2020-07-05
}}</ref>. Jeho politika si vyžádala podle současného odhadu historiků od 3 milionů obětí až po 8,7 milionu obětí.<ref>{{cite book | author=Geoffrey A. Hosking| title=Russia and the Russians: a history| url=http://books.google.com/?id=oh-5AAmboMUC&pg=PA469| year=2001| publisher=Harvard University Press| isbn=978-0-674-00473-3| page=469 }}</ref> <ref>http://sovietinfo.tripod.com/WCR-German_Soviet.pdf</ref>Jeho zastánci argumentují, že se jednalo o produkt své doby, protože například jeho současník britský premiér [[Winston Churchill]] svou politikou způsobil hladomor v britském Bengálsku, který si vyžádal kolem 3 milionů životů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Winston Churchill killed as many as the worst genocidal dictators of the 20th century, says Indian politician
| periodikum = The Independent
| url = http://www.independent.co.uk/news/world/world-history/winston-churchill-genocide-dictator-shashi-tharoor-melbourne-writers-festival-a7936141.html
| datum vydání = 2017-09-08
| jazyk = en
| datum přístupu = 2020-01-26
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Эпоха Сталина – курс на ПостНауке
| periodikum = postnauka.ru
| url = https://postnauka.ru/courses/56286
| jazyk = en
| datum přístupu = 2020-01-26
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = CNN
| jméno = Bard Wilkinson
| titul = Churchill's policies caused millions of Indian famine deaths, study says
| periodikum = CNN
| url = https://www.cnn.com/2019/03/29/asia/churchill-bengal-famine-intl-scli-gbr/index.html
| datum přístupu = 2020-01-26
}}</ref>. U Stalina samotného se počet mrtvých při [[Hladomor na Ukrajině|hladomoru]] v zemědělsky produktivních oblastech jižního Ruska (dnes Povolží, Krasnodarský kraj, střední a východní Ukrajina) během násilné [[kolektivizace]] zemědělství ve 30. letech podle oficiálního ukrajinského odhadu pohybuje mezi 3,5 a 10 milióny obyvatel, avšak tato čísla neodpovídají demografickým statistikám, kde úmrtnost v ukrajinské SSR byla v době hladomoru 1 500 000 oproti ročnímu průměru 550 000<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Населення України
| periodikum = database.ukrcensus.gov.ua
| url = http://database.ukrcensus.gov.ua/PXWEB2007/ukr/news/op_n_mov.asp
| datum přístupu = 2020-06-15
}}</ref> z let před hladomorem i po něm.<ref name="hladomor">http://www.ukrkonzulat.cz/cz/ukraine/hladomor/01.htm</ref>
Počet obětí jím pořádané tzv. ''[[Velká čistka|Velké čistky]]'' ve 30. letech 20. století, kdy se Stalin zbavoval politických odpůrců a případné konkurence, se odhaduje na {{nowrap|600 000–1 200 000}} obětí.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Thurston, Robert W.
| titul = Life and terror in Stalin's Russia, 1934-1941
| url = https://doi.org/10.1080/0966813022000017177
| datum přístupu = 2020-01-26
}}</ref> Období Stalinovy vlády je charakterizováno také pokračující industrializací, stavbou železnic a hydroelektráren, značnými investicemi do vědy, techniky a průmyslu, jež Sovětskému svazu umožnily vstup mezi [[Jaderná velmoc|jaderné velmoci]] (1949, druhý stát po USA), růstem ekonomiky a [[gramotnost]]i a zlepšením úrovně lékařství. Stalin měl podíl na vzniku a rozšíření [[Druhá světová válka|druhé světové války]], a to zejména [[Pakt Ribbentrop-Molotov|paktem s Hitlerovým Německem]] proti Polsku a vyvoláním [[Zimní válka|zimní války]] s Finskem. Měl však i zásluhu na vítězství [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojenců]] nad Německem a Japonskem. V důsledku úspěchů ve válce a Stalinovy poválečné politiky dosáhl Sovětský svaz územních zisků, mimo jiné odstoupením [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]] Československem, a celkového rozšíření své sféry vlivu. Na konci Stalinovy vlády a krátce po jeho smrti se SSSR ocitl na vrcholu své moci a prestiže.
}}</ref> Z těchto důvodů je Stalin počítán mezi nejkrvavější diktátory všech dob, velkou roli na negativním vykreslení jeho osobnosti přispěla i studenoválečná propaganda ale také jeho nástupce Nikita Chruščov, který chtěl vystoupit ze Stalinova stínu. Období Stalinova SSSR charakterizuje překotná industrializace dříve agrárního Ruska, stavba železnic<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Davies
| jméno = Robert William
| příjmení2 = Davies
| jméno2 = R. W.
| příjmení3 = Harrison
| jméno3 = Mark
| titul = The Economic Transformation of the Soviet Union, 1913-1945
| url = https://books.google.cz/books?id=7ULWRnskfr4C&pg=PA158&lpg=PA158&dq=stalin+built+railway&source=bl&ots=k2nE4y3ibk&sig=ACfU3U1C05BMydGjmbmiV9N9GwKdrjkkPg&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjO0I3j7ovqAhWrM-wKHWr6A5c4ChDoATAEegQICRAB#v=onepage&q=stalin%20built%20railway&f=false
| vydavatel = Cambridge University Press
| počet stran = 420
| isbn = 978-0-521-45770-5
| poznámka = Google-Books-ID: 7ULWRnskfr4C
| jazyk = en
}}</ref> na Sibiři po celé Střední Asii a Ukrajině. Stavba velkých hydroelektráren na řekách Dněpru a Volze. Investice do technického<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Bailes
| jméno = Kendall E.
| titul = Technology and Society under Lenin and Stalin: Origins of the Soviet Technical Intelligentsia, 1917-1941
| url = https://books.google.cz/books?id=RUh9BgAAQBAJ&pg=PA187&lpg=PA187&dq=stalin+soviet+union+technical+education&source=bl&ots=33Uu-qdFgL&sig=ACfU3U0WffFJa2QLbyrUjonOIGotRr66OQ&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjF-5aQ74vqAhUMYcAKHepcBTMQ6AEwCnoECAYQAQ#v=onepage&q=stalin%20soviet%20union%20technical%20education&f=false
| vydavatel = Princeton University Press
| počet stran = 488
| isbn = 978-1-4008-4783-9
| poznámka = Google-Books-ID: RUh9BgAAQBAJ
| jazyk = en
}}</ref> vzdělání v důsledku nutnosti industrializace, rozvoj strojírenství, matematiky, fyziky a vznik nových průmyslových odvětví.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Krause
| jméno = Paul
| titul = John Scott. Behind the Urals: An American Worker in Russia's City of Steel. Edited by Stephen Kotkin. Bloomington & Indianapolis: Indiana University Press, 1989. xxv, 306 pp. $27.50 cloth; $9.95 paper. An American Engineer in Stalin's Russia: the Memoirs of Zara Witkin, 1932-1934. Edited by Michael Gelb. Berkeley and Los Angeles: University of California Press, 1991. 363 pp. $29.95.
| periodikum = Canadian-American Slavic Studies
| datum vydání = 1994
| ročník = 28
| číslo = 3
| strany = 335–337
| issn = 0090-8290
| doi = 10.1163/221023994x00756
| url = http://dx.doi.org/10.1163/221023994x00756
| datum přístupu = 2020-06-18
}}</ref> Negativní stránku jeho vlády tvořily [[Represálie|represe]] vůči obyvatelstvu i vysokým stranickým funkcionářům (např. již zmíněná ''Velká čistka''). Přesto měl ve světě velký vliv, jeho příznivci oceňují pokrok [[Sovětský svaz|SSSR]] za jeho vlády – především transformaci zemědělského státu v průmyslovou velmoc, podíl na vítězství nad [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]] ve [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], růst ekonomiky a [[gramotnost]]i nebo zlepšení úrovně lékařství.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = stalinsocietygb
| titul = Stalin Society
| url = https://stalinsocietygb.wordpress.com/2017/01/18/health-in-the-ussr/
| datum vydání = 2017-01-18
| datum přístupu = 2020-07-05
| jazyk = en
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Rapoport
| jméno = Natalya
| titul = Stalin And Medicine: Untold Stories
| url = https://books.google.cz/books?id=ItPkDwAAQBAJ&pg=PA118&lpg=PA118&dq=stalin+approved+medicine+ussr&source=bl&ots=jahLbyI0WW&sig=ACfU3U0kIsevmWLMOnaDheNnEslHN2H14w&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjIk8WR-bbqAhUH2qQKHUJKCVUQ6AEwAHoECAQQAQ#v=onepage&q=stalin%20approved%20medicine%20ussr&f=false
| vydavatel = World Scientific
| počet stran = 305
| isbn = 978-981-12-0851-5
| poznámka = Google-Books-ID: ItPkDwAAQBAJ
| jazyk = en
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Wheatcroft
| jméno = S. G.
| příjmení2 = Davies
| jméno2 = R. W.
| příjmení3 = Cooper
| jméno3 = J. M.
| titul = Soviet Industrialization Reconsidered: Some Preliminary Conclusions about Economic Development between 1926 and 1941
| periodikum = The Economic History Review
| datum vydání = 1986-05
| ročník = 39
| číslo = 2
| strany = 264
| doi = 10.2307/2596153
| url = https://www.jstor.org/stable/10.2307/2596153?origin=crossref
| datum přístupu = 2020-07-05
}}</ref>
== Mládí (1878–1900) ==
}}</ref> Mezi zatčenými byli spisovatelé [[Isaak Babel]], [[Varlam Tichonovič Šalamov|Varlam Šalamov]], [[Boris Andrejevič Pilňak|Boris Pilňak]] a [[Osip Mandelštam]], tvůrce sovětského raketového programu [[Sergej Koroljov]], historik [[Vladimir Varankin]], maršál [[Konstantin Konstantinovič Rokossovskij|Konstantin Rokossovskij]], prarodiče [[Michail Sergejevič Gorbačov|Michaila Gorbačova]] nebo otec kosmonauta [[Alexej Leonov|Alexeje Leonova]].
=== Mezinárodní expanze ===
=== Snaha o zastavení šíření nacismu a OSY před začátkem války: ===
Během 20. a první poloviny 30. let se Sovětský svaz pod Stalinovým vedením omezil na podporu komunistických stran v Evropě a jejich postupné ovládnutí. Od poloviny 30. let vstoupil aktivně do tří mezinárodních krizí:
* Podpořil dobrovolnickými oddíly republikánskou stranu v [[Španělská občanská válka|občanské válce ve Španělsku]],<ref>{{Citace periodika|url=http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7521566|periodikum= Národní politika|datum= 2. 1. 1937|strany=1|titul=Mezinárodní brigáda ve Španělsku}}</ref> která bojovala proti povstaleckým oddílům generála [[Francisco Franco|Francisca Franca]].
* V roce 1939 zabránily společné sovětsko-mongolské síly okupování [[Mongolsko|Mongolska]] Japonskem v japonsko-čínské válce a způsobily Japoncům první velkou porážku v bitvě na řece Chalchyn<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:2a84e1f0-2cb4-11dd-ae26-000d606f5dc6?page=uuid:6d277950-2c8c-11dd-9740-000d606f5dc6|periodikum= Lidové noviny|datum= 5. 3. 1936|strany=3|titul=Rozmluva Stalinova s Roy Howardem}}</ref><ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/view/uuid:f3103d6a-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:6d97290e-435f-11dd-b505-00145e5790ea|periodikum= Národní listy|datum= 27. 6. 1939|strany=1|titul=Prudké boje vojska sovětského a japonského ve vnějším Mongolsku}}</ref>
* Italskou agresí proti [[Habeš]]i nejprve odsoudil,<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:33a0d1b0-268b-11dd-ae5f-000d606f5dc6?page=uuid:62a2a010-2325-11dd-84bb-000d606f5dc6|periodikum= Lidové noviny|datum= 24. 9. 1935|strany=1|titul=SSSR a konflikt Italsko-habešský}}</ref> poté odmítl na Itálii uvalit, byť i jen symbolické sankce.
[[Maxim Maximovič Litvinov|Maxim Litvinov]], Stalinův ministr zahraničí v letech 1930 až 1939, považoval za hlavní hrozbu nacistické Německo a usiloval o sblížení s [[Francie|Francií]], Československem a Velkou Británií. V roce 1933 dosáhl uznání Sovětského svazu Spojenými státy a prosadil také účast SSSR ve [[Společnost národů|Společnosti národů]]. Protože Litvinov byl zastáncem sbližování se západními mocnostmi a byl také židovského původu, byl před podpisem sovětsko-německého paktu v roce 1939 na Stalinův příkaz nahrazen Molotovem.
== Snaha o návrat ztracených území z ruské občanské válkyExpanze (1939–1941) ==
=== Mnichovská dohoda ===
[[Soubor:Ribbentrop-Molotov.svg|náhled|Plánované a skutečné územní změny ve [[střední Evropa|střední]] a [[východní Evropa|východní Evropě]] 1939–1940]]
Po vpádu německých vojsk do Polska 1. září 1939, Sovětský svaz nejprve 15. září uzavřel s Japonskem úmluvu o ukončení nepřátelství na mandžuských hranicích<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/view/uuid:f31b87d5-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:6db7f7fa-435f-11dd-b505-00145e5790ea|periodikum= Národní listy|datum= 17. 9. 1939|strany=1|titul= Zastavení sovětsko-japonského nepřátelství}}</ref> a poté [[17. září|17. září]] 1939 napadl Polsko, prohrávající svůj boj s Německem. Ústy Molotova tvrdil, že jde chránit ukrajinské a běloruské obyvatelstvo ve východním Polsku.<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/view/uuid:f31b87d6-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:6db8e268-435f-11dd-b505-00145e5790ea|periodikum= Národní listy|datum= 18. 9. 1939|strany=1|titul=Sovětská vojska vstoupila do Polska a Rozhlasový projev...Molotova}}</ref> Rezervní jednotky [[Polská armáda|polské armády]] rozmístěné na východních hranicích nedokázaly [[Rudá armáda|Rudou armádu]] zastavit.
V roce 1940 bylo povražděno asi 22 tisíc polských válečných a civilních zajatců v tzv. [[Katyňský masakr|Katyňském masakru]]. Podle oficiálního vyjádření ruské Dumy byla tato hromadná vražda provedena na příkaz Stalina a dalších vedoucích činitelů.<ref>{{Citace jakoperiodika|url=http://zahranicni.ihned.cz/evropa-slovensko/c1-48331780-polaci-v-katynskem-lese-zemreli-na-rozkaz-stalina-priznava-oficialne-rusko|periodikum= odplataHospodářské zanoviny|datum= mrtvé26. ruské11. zajatce2010|strany= v|titul= polskýchPoláci koncentračníchv táborechKatyňském zlese dobzemřeli ruskéna občanskérozkaz války,Stalina kde- zemřelopřiznává přesoficiálně 20 000 ruských zajatcůRusko}}</ref>{{Citace periodika
| titul = К 60-ЛЕТИЮ ЖУРНАЛА «НОВАЯ И НОВЕЙШАЯ ИСТОРИЯ», "Новая и новейшая история"
| periodikum = Новая и новейшая история
| datum vydání = 2018
| číslo = 3
| strany = 169–188
| issn = 0130-3864
| doi = 10.7868/s0130386418030113
| url = http://dx.doi.org/10.7868/s0130386418030113
| datum přístupu = 2020-07-04
}}</ref>.<ref>{{Citace periodika|url=http://zahranicni.ihned.cz/evropa-slovensko/c1-48331780-polaci-v-katynskem-lese-zemreli-na-rozkaz-stalina-priznava-oficialne-rusko|periodikum= Hospodářské noviny|datum= 26. 11. 2010|strany= |titul= Poláci v Katyňském lese zemřeli na rozkaz Stalina - přiznává oficiálně Rusko}}</ref>
Hrozbou násilím si vynutil spojenecké smlouvy a rozmístění svých jednotek v [[Litva|Litvě]], [[Lotyšsko|Lotyšsku]] a [[Estonsko|Estonsku]]. Když se však s těmito a ještě dalšími požadavky obrátil na [[Finsko]], byl odmítnut.
| poznámka =
| jazyk =
}}</ref> Stalin se tedy rozhodl prozatím ustoupit od podmanění celého Finska a spokojil se s územními zisky. Ztráty Finska ze zimní války činily asi 2522 000 - 48 000 mrtvých a 50 000 těžce raněných.<ref>[http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/zimni-sovetsko-finska-valka/ Petruška Šustrová, Josef Mlejnek jr.: Zimní sovětsko-finská válka]</ref> Rudá armáda ztratila asi 120–130 tisíc padlých, 180–190 tisíc zraněných a více než polovinu ze svých 6500 tanků.<ref>{{Citace elektronickéhomonografie|příjmení=Kilin|jméno=Juri|titul=Talvisodan periodikataisteluja|rok=2007|vydavatel=Karttakeskus| místo=Helsinky|isbn=978-951-593-068-2|jazyk=finsky|poznámka=Anglický překlad titulu: Battles of the Winter War}}</ref>
| titul = ВОЕННАЯ ЛИТЕРАТУРА --[ Военная история ]-- Широкорад А.Б. Северные войны России
| periodikum = militera.lib.ru
| url = http://militera.lib.ru/h/shirokorad1/9_12.html
| datum přístupu = 2020-07-04
}}</ref>Rudá armáda ztratila asi 120–130 tisíc padlých, 180–190 tisíc zraněných a více než polovinu ze svých 6500 tanků.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Kilin|jméno=Juri|titul=Talvisodan taisteluja|rok=2007|vydavatel=Karttakeskus| místo=Helsinky|isbn=978-951-593-068-2|jazyk=finsky|poznámka=Anglický překlad titulu: Battles of the Winter War}}</ref>
=== ZnovuzískáníExpanze do Pobaltí a Besarábie ===
V červnu 1940 SSSR násilím obsadil [[Pobaltí]] (včetně Litvy, což bylo v rozporu s [[Pakt Ribbentrop-Molotov|paktem]], nicméně Německo to akceptovalo<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/view/uuid:f447abc9-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:7236f00b-435f-11dd-b505-00145e5790ea|periodikum= Národní listy|datum= 27. 7. 1940|strany=1|titul= Události v Pobaltí nezajímají Německo}}</ref>).<ref>{{Citace periodika|url=http://www.reflex.cz/clanek/historie/64537/pred-75-lety-sovetsky-svaz-brutalne-anektoval-pobalti.html|periodikum= Reflex|datum= 10. 6. 2015|strany= |titul=Před 75 lety Sovětský svaz brutálně anektoval Pobaltí}}</ref> Poté přinutil [[Rumunské království|Rumunsko]] k odevzdání [[Besarábie]], kterou Rumunsko obsadilo silou během Ruské občanské války.<ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:a6606000-5735-11dd-afc5-000d606f5dc6?page=uuid:701b6210-54a6-11dd-893c-000d606f5dc6|periodikum= Lidové noviny|datum= 4. 7. 1940|strany=1|titul= Klid na Balkáně}}</ref><ref>{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/view/uuid:f4486f2b-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:723a24bd-435f-11dd-b505-00145e5790ea|periodikum= Národní listy|datum= 3. 8. 1940|strany=1|titul=Molotov jasně a určitě odmítá anglické spekulace}}</ref>
Finsko mezitím získalo podporu a záruky Německa. Když se v severním Finsku objevily německé jednotky, rozhodl se Stalin od jeho obsazení ustoupit. Tím svoji expanzi Evropou ukončil, protože na utkání s Německem se necítil a všechny potenciální cíle byly pod německou ochranou. Soustředil se tedy na budování armády a pacifikaci území, která obsadil.
=== Důsledky války ===
V průběhu války [[Oběti druhé světové války|zahynulo přes 20 milionu civilistůobyvatel]] Sovětského svazu, avčetně také 7,5-109 milionu vojáků, a země tak utrpěla ze všech válčících států nejvyšší ztráty.<ref>[http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/4530565.stm poVůdci Německu,truchlí zároveňnad vsovětskými bojíchválečnými namrtvými, východní frontě Němci utrpěli 80% všechBBC svýchnews ztrát9. OSA utrpěla na východní frontě ztráty 5.2005 milionů mrtvých vojáků z toho 4 miliony mrtvých patřily k německých ztrátám.(anglicky)]</ref>{{Citace elektronického periodika
Stalinem vedený Sovětský svaz dokázal za pomoci [[Zahraniční pomoc SSSR za Velké vlastenecké války|zahraničních dodávek]] a za cenu obrovských obětí německému útoku odolat a na přelomu let 1942/43 po [[Bitva u Stalingradu|bitvě u Stalingradu]] převzal iniciativu a přešel do protiútoku. Když [[Rudá armáda]] stanula na jaře 1945 v [[Berlín]]ě, byl srovnán se zemí. Stalin získal zpět vše, co ztratil, znovu ovládl Pobaltí, Ukrajinu, [[Besarábie|Besarábii]] a Bělorusko, které začlenil do Sovětského svazu jako svazové republiky. Finsko se sice stalo [[Satelitní stát|satelitem]] SSSR v [[mezinárodní politika|mezinárodní politice]] a částečně i zahraničním obchodu, ale zachovalo si nezávislost ve vnitřní politice a státním zřízení. Jiné státy ve Stalinově sféře zájmů ([[Polsko]], [[Československo]], [[Rumunsko]], [[Maďarsko]], [[Bulharsko]] a [[Německá demokratická republika|Východní Německo]]) se staly satelity se vším všudy, i když režimy v nich vzniklé nelze se Stalinovou diktaturou srovnávat.
| titul = WVW Statistics
| periodikum = web.archive.org
| url = https://web.archive.org/web/20130502201829/http://ww2stats.com/cas_ger_var_wvw.html
| datum vydání = 2013-05-02
| datum přístupu = 2020-07-04
}}</ref><ref>[http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/4530565.stm Vůdci truchlí nad sovětskými válečnými mrtvými, BBC news 9.5.2005 (anglicky)]</ref>
Stalinem vedený Sovětský svaz dokázal sám vzdorovat většině nejlepších německých vojáků, nejlepším německým stratégům jako Manstein jenž vytvořil doktrínu bleskových válek a Guderian který byl autorem německé Panzerwaffe. I po děsivých porážkách v prvním roce války dokázal SSSR udržet německý nátlak a v letech 1942/43 po [[Bitva u Stalingradu|bitvě u Stalingradu]] převzal iniciativu a přešel do protiútoku. V roce 1944 Wehrmacht ustupoval na celé východní frontě, právě tehdy západní spojenci začali posílat většinu dodávek Lend Lease <ref>{{Citace periodika
| příjmení = Howard
| jméno = Michael
| titul = 1939–1945. Der zweite Weltkrieg in Chronik und Dokumenten. 5th rev
| periodikum = International Affairs
| datum vydání = 1962-01
| ročník = 38
| číslo = 1
| strany = 85–85
| issn = 1468-2346
| doi = 10.2307/2611401
| url = http://dx.doi.org/10.2307/2611401
| datum přístupu = 2020-07-04
}}</ref>a zároveň se vylodili v Normandii. Když [[Rudá armáda]] v dubnu 1945 obklíčila Berlín a Hitler spáchal sebevraždu, západní spojenci vybombardovali Plzeň. Stalin získal zpět vše, co ztratil, znovu ovládl Pobaltí, Ukrajinu, [[Besarábie|Besarábii]] a Bělorusko, které začlenil do Sovětského svazu jako svazové republiky. Finsko se sice stalo [[Satelitní stát|satelitem]] SSSR v [[mezinárodní politika|mezinárodní politice]] a částečně i zahraničním obchodu, ale zachovalo si nezávislost ve vnitřní politice a státním zřízení. Jiné státy ve Stalinově sféře zájmů ([[Polsko]], [[Československo]], [[Rumunsko]], [[Maďarsko]], [[Bulharsko]] a [[Německá demokratická republika|Východní Německo]]) se staly satelity se vším všudy, i když režimy v nich vzniklé nelze se Stalinovou diktaturou srovnávat.
Stalin získal jakožto vítěz nad [[nacismus|nacismem]] gloriolu [[bojovník]]a za svobodu a osvoboditele [[národ]]ů. Mnoho [[levice|levicových]] [[intelektuál]]ů po celém světě na něj mělo právě takový názor a nevěřili zprávám o zločinech, které měl v SSSR páchat.
=== Udělení Československého řádu Bílého lva J. V. Stalinovi ===
Dne 20. června 6. 1945 schválila vláda propůjčení [[Řád Bílého lva|Československého řádu Bílého lva]] I. třídy s řetězem J. V. Stalinovi (č. j. B 12/45). Stalin vyznamenánívyznamenáni odmítl přijmout.<ref>Archiv Kanceláře prezidenta republiky – československý Řád Bílého lva (seznam nositelů) [http://www.prazskyhradarchiv.cz/archivKPR/upload/8117-rbl.pdf – dostupné online] {{Wayback|url=http://www.prazskyhradarchiv.cz/archivKPR/upload/8117-rbl.pdf |date=20160815165228 }}</ref><ref group="p">Toto vyznamenání bylo zřízeno vládním nařízením č. 362/1922 Sb., a to s uvedeným názvem. Nelze proto asi v tomto případě respektovat platná Pravidla českého pravopisu, dle kterých by se mělo psát „bílého“.
</ref>
| 