Poštolka obecná: Porovnání verzí

== Popis ==

[[Soubor:Falco tinnunculus (Linnaeus, 1758).jpg|náhled|vlevo|Samice poštolky obecné]]

| příjmení = Hudec

| jméno = Karel

Poštolka obecná je rozšířena v celé [[Evropa|Evropě]], [[Afrika|Africe]] (kromě [[Sahara|Sahary]]) a ve velké části [[Asie]]. Populace žijící na severu jsou tažné a zimu tráví nejčastěji ve [[Středomoří]], případně až v Africe. Směrem na jih jsou spíše stálé, nebo částečně tažné. V Evropě je cca 330 000 párů těchto ptáků. Populace v některých oblastech mírně ubývá, ale celkově je poměrně stabilní. Poštolky mají rády otevřenou krajinu a velice dobře se naučily žít v blízkosti člověka.

 

V [[Česko|České republice]] patří poštolka obecná mezi nejrozšířenější dravce. Žije v podstatě na celém území republiky. České populace jsou převážně tažné. Ve městech bývá vyšší hnízdní hustota než ve volné krajině, protože je zde více vhodných hnízdních příležitostí. Podle sčítání ptáků v letech 2001 až 2003 byl stav populace v ČR odhadnut na 9000–13000 párů.<ref>{{Citace monografie

| příjmení = Šťastný

}}</ref>

 

[[Soubor:Faucon crécerelle MHNT.jpg|náhled|vlevo|Vejce poštolky]][[Soubor:Pst7.jpg|náhled|Hnízdění]]

Poštolka obecná se dokáže dobře přizpůsobit prostředí. Nejhojněji hnízdí v otevřené krajině s [[alej]]emi nebo skupinami [[strom]]ů. Hnízdí i na okrajích [[les]]ů a v posledních desetiletích se stahují i do měst. Hnízdí od konce [[duben|dubna]] do [[červenec|července]] jednou ročně, při výrazně příznivých podmínkách výjimečně zahnízdí i dvakrát. Venkovské populace hnízdí v průměru o 14 dní později než populace městské. Hnízdí jednotlivě i v koloniích.

Samice snáší zpravidla 3–7 vajec. Zbarvení vajec je proměnlivé, vesměs okrově hnědé s tmavšími skvrnami nebo mramorováním. Na vejcích sedí zpravidla samice 25 až 31 dní, samec jí nosí potravu. Po vylíhnutí shání mláďatům potravu samec, samice se k němu přidává po několika dnech. Na hnízdě krmí rodiče 23–33 dnů, přibližně týden po opuštění hnízda. Z počátku samice mláďatům potravu trhá, asi po dvou týdnech předává potravu vcelku. Protože prodleva mezi prvním a posledním sneseným vejcem je poměrně velká, probíhá líhnutí několik dní (2–3, výjimečně až 6). Později vylíhlá mláďata při nepříznivých podmínkách hynou. Mladí pohlavně dospívají již v následujícím roce.

 

Hlavní složku potravy poštolek tvoří malí hlodavci, zvláště [[hraboš polní|hraboši]], také větší [[hmyz]], [[Ještěrkovití|ještěrky]] a další [[plazi]] a [[ptáci]] zdržující se na zemi.<ref name=":0" /> Příležitostným zpestřením potravy mohou být také [[letouni|netopýři]] a [[Rorýs obecný|rorýsi]].<ref>Mikula P., Hromada M. & Tryjanowski P. (2013). Bats and Swifts as food of the European Kestrel (Falco tinnunculus) in a small town in Slovakia. Ornis Fennica '''90'''(3): 178–185.</ref> V letech s nízkým stavem hlodavců stoupá zastoupení drobného ptactva, které často chytá ve vzduchu; dokáže ulovit i holuba. Velmi výjimečně je u ní pozorována také [[Mrchožrout|mrchožravost]].<ref>MIKEŠ, Václav a KOUT, Jiří, [[2009]]: Případ mrchožravosti u poštolky obecné (''Falco tinnunculus''). ''Sluka'' '''6''': s. 103–106.</ref>

 

Způsob lovu je mezi dravci poměrně neobvyklý a nezaměnitelný. Třepotavým letem se zastaví nad kořistí, stáhne křídla k tělu, a střemhlav se řítí k zemi. Těsně před zemí křídla opět roztáhne a dopadne na kořist, kterou uchopí do pařátů.

 

Z pohledu člověka jde o významného hubitele hrabošů a tedy o ptáka hospodářsky prospěšného.<ref name=":0" />

 

* Profesionální – Přínosné jsou zde zejména jako prevence proti přemnoženým infikovaným [[Holub domácí|holubům]] v městech, či na letištních plochách.

 

*[[Česká společnost ornitologická]] – Pták roku 2002