Poštolka obecná: Porovnání verzí

Přidáno 54 bajtů ,  před 4 měsíci
→‎Popis: Upraven styl
(Verze 18704469 uživatele 188.134.150.3 (diskuse) zrušena – experimenty)
značka: vrácení zpět
(→‎Popis: Upraven styl)
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
| jméno = Poštolka obecná
| obrázek = Common kestrel falco tinnunculus.jpg
| popisek = PoštolkaSamec obecnápoštolky - samecobecné
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
 
== Popis ==
[[Soubor:Falco tinnunculus (Linnaeus, 1758).jpg|náhled|vlevo|''PoštolkaSamice obecnápoštolky – samice''obecné]]
Poštolka obecná je drobný sokolovitý dravec, o něco větší než [[hrdlička divoká]]. [[Hmotnost]] [[samec|samce]] dosahuje v průměru cca 215&nbsp;g a [[samice]] 230 g.<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Hudec
| jméno = Karel
Výrazným znakem je červenohnědě zbarvený hřbet u samců s tmavými skvrnami, u samic a [[mládě|mláďat]] s tmavými příčnými pruhy nebo vlnkami. Ruční letky jsou tmavé. Spodina těla je světlejší s podobnými tmavými skvrnami jako na hřbetě u mláďat je výrazné podélné skvrnění. Samci mají temeno a týl hlavy šedé a bělavé hrdlo lemuje výrazný černý vous na líci. Šedý mají i ocas většinou bez pruhů, jen na konci mají širokou tmavou pásku. Samice a mláďata mají ocas hnědý s tmavým příčným pruhováním.
 
=== HnízděníLet ===
Nejcharakterističtější je pro poštolky jejich třepotavý let, kdy se udržují ve vzduchu na jednom místě, vyhlížejí kořist a po jejím zahlédnutí útočí střemhlavým letem. Tento způsob lovu ji odlišuje od jinak poměrně podobného [[Krahujec obecný|krahujce obecného]], který však při lovu letí nízko nad terénem a i silueta křídel má u krahujce tupější zakončení. Poštolky za letu poměrně rychle mávají křídly a po několika úderech dělají přestávku. Při kroužení mají široce rozevřený ocas.
 
=== Hlas ===
Poštolky obecné se ozývají poměrně pronikavým voláním „kli kli kli kli kli kli kli“, na hnízdě lze slyšet chvějivé „vrrrrííí“.
 
== Rozšíření ==
Poštolka obecná je rozšířena v celé [[Evropa|Evropě]], [[Afrika|Africe]] (kromě [[Sahara|Sahary]]) a ve velké části [[Asie]]. Populace žijící na severu jsou tažné a zimu tráví nejčastěji ve [[Středomoří]], případně až v Africe. Směrem na jih jsou spíše stálé, nebo částečně tažné. V Evropě je cca 330&nbsp;000 párů těchto ptáků. Populace v některých oblastech mírně ubývá, ale celkově je poměrně stabilní. Poštolky mají rády otevřenou krajinu a velice dobře se naučily žít v blízkosti člověka.
 
=== Výskyt v Česku ===
V [[Česko|České republice]] patří poštolka obecná mezi nejrozšířenější dravce. Žije v podstatě na celém území republiky. České populace jsou převážně tažné. Ve městech bývá vyšší hnízdní hustota než ve volné krajině, protože je zde více vhodných hnízdních příležitostí. Podle sčítání ptáků v letech 2001 až 2003 byl stav populace v ČR odhadnut na 9000–13000 párů.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Šťastný
}}</ref>
 
== BiologieHnízdění ==
 
=== Hnízdění ===
[[Soubor:Faucon crécerelle MHNT.jpg|náhled|vlevo|Vejce poštolky]][[Soubor:Pst7.jpg|náhled|Hnízdění]]
Poštolka obecná se dokáže dobře přizpůsobit prostředí. Nejhojněji hnízdí v otevřené krajině s [[alej]]emi nebo skupinami [[strom]]ů. Hnízdí i na okrajích [[les]]ů a v posledních desetiletích se stahují i do měst. Hnízdí od konce [[duben|dubna]] do [[červenec|července]] jednou ročně, při výrazně příznivých podmínkách výjimečně zahnízdí i dvakrát. Venkovské populace hnízdí v průměru o 14 dní později než populace městské. Hnízdí jednotlivě i v koloniích.
Samice snáší zpravidla 3–7 vajec. Zbarvení vajec je proměnlivé, vesměs okrově hnědé s tmavšími skvrnami nebo mramorováním. Na vejcích sedí zpravidla samice 25 až 31 dní, samec jí nosí potravu. Po vylíhnutí shání mláďatům potravu samec, samice se k němu přidává po několika dnech. Na hnízdě krmí rodiče 23–33 dnů, přibližně týden po opuštění hnízda. Z počátku samice mláďatům potravu trhá, asi po dvou týdnech předává potravu vcelku. Protože prodleva mezi prvním a posledním sneseným vejcem je poměrně velká, probíhá líhnutí několik dní (2–3, výjimečně až 6). Později vylíhlá mláďata při nepříznivých podmínkách hynou. Mladí pohlavně dospívají již v následujícím roce.
 
=== Potrava ===
Hlavní složku potravy poštolek tvoří malí hlodavci, zvláště [[hraboš polní|hraboši]], také větší [[hmyz]], [[Ještěrkovití|ještěrky]] a další [[plazi]] a [[ptáci]] zdržující se na zemi.<ref name=":0" /> Příležitostným zpestřením potravy mohou být také [[letouni|netopýři]] a [[Rorýs obecný|rorýsi]].<ref>Mikula P., Hromada M. & Tryjanowski P. (2013). Bats and Swifts as food of the European Kestrel (Falco tinnunculus) in a small town in Slovakia. Ornis Fennica '''90'''(3): 178–185.</ref> V letech s nízkým stavem hlodavců stoupá zastoupení drobného ptactva, které často chytá ve vzduchu; dokáže ulovit i holuba. Velmi výjimečně je u ní pozorována také [[Mrchožrout|mrchožravost]].<ref>MIKEŠ, Václav a KOUT, Jiří, [[2009]]: Případ mrchožravosti u poštolky obecné (''Falco tinnunculus''). ''Sluka'' '''6''': s. 103–106.</ref>
 
Způsob lovu je mezi dravci poměrně neobvyklý a nezaměnitelný. Třepotavým letem se zastaví nad kořistí, stáhne křídla k tělu, a střemhlav se řítí k zemi. Těsně před zemí křídla opět roztáhne a dopadne na kořist, kterou uchopí do pařátů.
 
== SokolnictvíVýznam pro člověka ==
Z pohledu člověka jde o významného hubitele hrabošů a tedy o ptáka hospodářsky prospěšného.<ref name=":0" />
 
=== Sokolnictví ===
* Rekreační – Poštolky obecné se využívají velmi hojně v oboru [[sokolnictví]]. S ukázkami rekreačního sokolnictví se lze běžně setkat jak na hradech, tak zámcích. Poslední dobou pořádají organizované ukázky sokolnictví i některé české zoologické zahrady.
 
* Profesionální – Přínosné jsou zde zejména jako prevence proti přemnoženým infikovaným [[Holub domácí|holubům]] v městech, či na letištních plochách.
 
== Ocenění ==
== Význam pro člověka, ocenění ==
Z pohledu člověka jde o významného hubitele hrabošů a tedy o ptáka hospodářsky prospěšného.<ref name=":0" />
*[[Česká společnost ornitologická]] – Pták roku 2002
 
1 018

editací