Josif Vissarionovič Stalin: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Kovanja (diskuse | příspěvky)
Naopak to bylo vymazání lží. Stalin po Finsku požadoval pohraniční území u Petrohradu, které Finsko odmítlo postoupit. V opačném případě doložte zdroj který by potvrzoval že Stalin usiloval o zisk celého Finska.
značka: vrácení zpět
Kovanja (diskuse | příspěvky)
Neutrální pohled. Takový jaký je u Churchilla.
Řádek 1:
{{Dlouhodobě polozamčeno}}
{{Celkově zpochybněno}}
{{Infobox - politik
| jméno = Josif Vissarionovič Džugašvili (Stalin)
Řádek 42 ⟶ 41:
| poznámky = ¹do roku 1946 předseda rady lidových komisařů, poté předseda rady ministrů SSSR
}}
'''Josif Vissarionovič Džugašvili '''({{Vjazyce|ka}}: {{Cizojazyčně|ka|იოსებ ბესარიონის ძე ჯუღაშვილი}} [Ioseb Besarionis dze Džugašvili], {{Vjazyce|ru}}: {{Audio|Ru-Stalin.ogg|Иосиф Виссарионович Джугашвили}}, [[18. prosinec|18.&nbsp;prosince]] [[1878]] [[Gori]], [[Ruské impérium]] – [[5. březen|5.&nbsp;března]] [[1953]] [[Moskva]], [[Sovětský svaz]]), známý jako '''Stalin''' (''{{Cizojazyčně|ru|Сталин}}''<ref group="p">Z ruského ''{{Cizojazyčně|ru|сталь}}'', tj. "ocel". Méně známou přezdívku ''Koba'' přijal v mládí, a to podle jednoho z hrdinů románu gruzínského spisovatele Alexandra Kazbegi ''Otcovrah'' (publikován v roce 1882). Románový ''Koba'' bránil gruzínské rolníky proti kozákům a mstil své přátele. [http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=3734:stalin-kat-sveho-lidu-sp-1278123067&catid=1648&Itemid=148 (Koktejl 2004/11: Stalin - kat svého lidu])</ref>) byl ruský revolucionář [[Gruzíni|gruzínského původu]], politik a politický teoretik. V&nbsp;letech [[1922]]–[[1952]] byl [[Seznam představitelů Sovětského svazu|generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu]].
 
Stalin je historicky rozporuplnou osobností, před začátkem druhé světové války prosazoval protihitlerovskou koalici s Británií a Francií, zatímco SSSR bojoval proti Hitlerovi v zástupné válce ve Španělsku<ref>{{Citace periodika
Stalin je historicky rozporuplnou osobností. Jeho politika si vyžádala podle současného odhadu historiků od 3 milionů obětí až po 8,7 milionu obětí.<ref>{{cite book | author=Geoffrey A. Hosking| title=Russia and the Russians: a history| url=http://books.google.com/?id=oh-5AAmboMUC&pg=PA469| year=2001| publisher=Harvard University Press| isbn=978-0-674-00473-3| page=469 }}</ref> <ref>http://sovietinfo.tripod.com/WCR-German_Soviet.pdf</ref>Jeho zastánci argumentují, že se jednalo o produkt své doby, protože například jeho současník britský premiér [[Winston Churchill]] svou politikou způsobil hladomor v britském Bengálsku, který si vyžádal kolem 3&nbsp;milionů životů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Holdsworth
| jméno = Nick
| titul = Stalin 'planned to send a million troops to stop Hitler if Britain and France agreed pact'
| datum vydání = 2008-10-18
| issn = 0307-1235
| jazyk = en-GB
| url = https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/russia/3223834/Stalin-planned-to-send-a-million-troops-to-stop-Hitler-if-Britain-and-France-agreed-pact.html
| datum přístupu = 2020-07-05
Stalin je historicky rozporuplnou osobností}}</ref>. Jeho politika si vyžádala podle současného odhadu historiků od 3 milionů obětí až po 8,7 milionu obětí.<ref>{{cite book | author=Geoffrey A. Hosking| title=Russia and the Russians: a history| url=http://books.google.com/?id=oh-5AAmboMUC&pg=PA469| year=2001| publisher=Harvard University Press| isbn=978-0-674-00473-3| page=469 }}</ref> <ref>http://sovietinfo.tripod.com/WCR-German_Soviet.pdf</ref>Jeho zastánci argumentují, že se jednalo o produkt své doby, protože například jeho současník britský premiér [[Winston Churchill]] svou politikou způsobil hladomor v britském Bengálsku, který si vyžádal kolem 3&nbsp;milionů životů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Winston Churchill killed as many as the worst genocidal dictators of the 20th century, says Indian politician
| periodikum = The Independent